Jak se rusko-ukrajinský konflikt odrazí na ekonomice zemí Střední Asie?

UZBEKISTÁN

Pracovní migrace, remitence

Podle oficiálních údajů pracují v Rusku asi 4 miliony Uzbeků, což představuje cca 20 % práceschopného obyvatelstva Uzbekistánu. Neoficiální čísla jsou ještě vyšší. Světová banka očekává, že v roce 2022 poklesnou remitence uzbeckých pracovníků z Ruska o 21 % (v roce 2020 dosáhly hodnoty 6 mld. USD, v roce 2021 hodnoty 8,1 mld. USD). Prognóza Světové banky vydaná do vypuknutí konfliktu na Ukrajině přitom počítala s nárůstem uzbeckých remitencí o 3 %. Uzbecká vláda se chystá pomoci rodinám pracovních migrantů, které by měly dostat v závislosti na výši příjmů jednorázový příspěvek v hodnotě 540 tis. až 1,35 milionu UZS (cca 1 200 – 3 000 Kč). Migranti také získají přístup k mikroúvěrům ve výši 10 milionů UZS (cca 21 700 Kč). Odborníci ale počítají, že výpadky peněz z Ruska toto nemůže rodinám ani zdaleka vykompenzovat, jelikož remitence tvoří asi 15-16 % příjmů uzbeckého obyvatelstva. Uzbečtí pracovníci v Rusku dostávají výplaty v rublech, proto se hodnota jejich příjmů v dolarech, ve kterých zasílají peníze do vlasti, aktuálně snížila prakticky na polovinu, jejich platy v Rusku tak mohou být brzy srovnatelné s platem v Uzbekistánu. Zároveň hrozí, že velké množství pracovníků v souvislosti s krizí ruské ekonomiky přijde o práci úplně.

Bankovní systém, devalvace rublu, financování projektů

Centrální banka Uzbekistánu od počátku konfliktu na UA tvrdí, že žádným způsobem nereguluje kurz měny a nákupní a prodejní ceny si určují samy banky a trh. V Uzbekistánu se šíří zvěsti, že dochází ke spekulacím s kurzem rublu a dolaru v bankách a na černém trhu, avšak centrální banka tato schémata vyvrací a upozorňuje, že výměna peněz mimo banky na černém trhu je nelegální. Centrální banka zároveň vydala prohlášení, že v posledních dnech nákup rublů v bankách asi desetinásobně převyšuje jejich prodej. To může být způsobeno tím, že rubly skupují uzbecké firmy, které obchodují s Ruskem, jelikož ty se nyní snaží co nejrychleji splatit veškeré své rublové pohledávky, dokud ruské firmy neaktualizují kontrakty a nebudou chtít zohlednit devalvaci ruské měny.

V souvislosti se zařazením velkých ruských bank na evropský sankční seznam, bude Uzbekistán muset přehodnotit také některé velké plánované projekty s Ruskem a přislíbené ruské financování. Jedná se především o spolupráci s Gazprombank, která plánovala poskytnout úvěr Samarkandskému chemickému závodu, Jizzakh Petroleum a Šurtanskému plynárensko-chemickému komplexu (v hodnotě 750 mil. USD, 800 mil. USD a 120 mil. USD) nebo financovat modernizaci letiště v Samarkandu. Problematické může být také financování ruskou bankou VTB, která plánovala poskytnout úvěr 1 mld. USD Navojskému metalurgickému kombinátu nebo projekty banky VEB v řádech stovek mil. USD. Uzbecká vláda si je vědoma, že bude muset s ruskými bankami zahájit nová jednání a ujasnit si, zda je vůbec možné se slíbeným financováním počítat. Představitelé vlády Uzbekistánu toto zatím nevidí jako zásadní problém, jelikož věří, že financování mohou získat i z Evropy či dalších západních zemí za mnohem výhodnějších podmínek.

Obchod zbožím

V roce 2021 se Rusko stalo hlavním obchodním partnerem Uzbekistánu (v letech 2015-2020 to byla Čína) a obrat vzájemného obchodu dosáhl hodnoty 7,5 mld. USD. Uzbekistán exportuje do Ruska více než 1/3 své produkce ovoce a zeleniny a také více než 1/3 v Uzbekistánu vyrobeného textilu. Mezi další významné exportní položky patří zemní plyn, zinek nebo ovocné a zeleninové šťávy.

Rusko exportuje do Uzbekistánu potraviny (1/3 importu potravin je z Ruska, ½ importu rostlinného oleje pochází z Ruska), automatické pračky, automobily, hygienické potřeby, dřevo a výrobky z něj, kovy a kovové části, a samozřejmě ropu a ropné produkty.

Zahraniční obchod Uzbekistánu a Ruska

Zdroj: Gazeta.uz

Z důvodu devalvace rublu nyní uzbecké zboží na ruském trhu podraží a stane se méně konkurenceschopným, zato u ruských dovozů se očekává zlevnění. K němu ale vůbec nemusí dojít, jelikož Rusko může omezit export zboží (především potravin) s cílem zabezpečení potřeb vlastního trhu.

Ukrajina je pro Uzbekistán obchodním partnerem č. 9. a vzájemný obchodní obrat v roce 2021 činil 704 mil. USD. Uzbecké firmy exportují na Ukrajinu především ovoce a zeleninu, textil a hnojiva. Ukrajina je významným dodavatelem léků do Uzbekistánu, dále pak v ukrajinském vývozu dominuje rostlinný olej, cukrovinky a výrobky ze železa.

Zdroj: Gazeta.uz

Je jasné, že se situace promítne ve vzájemném obchodu s oběma zeměmi. Již nyní obchodníci navíc zaznamenávají problémy s logistikou, dodavateli a bankovními platbami.

Letecké spojení, cestovní ruch

Hlavní ruské letecké společnosti (Aeroflot, S7, Smartavia) dočasně zrušily veškeré zahraniční letecké spojení, včetně letů do Uzbekistánu. Z ruských dopravců tak do Uzbekistánu aktuálně létají pouze „Uralskie avialinii“ a Red Wings. Společnost Uzbekistan Airways pokračuje v plánovaném leteckém spojení s Ruskem bez omezení, naopak několik spojů bylo v posledních dnech posíleno.

Uzbekistán by se mohl pro ruské turisty stát jednou z nepopulárnějších, resp. jednou z mála dostupných destinací. Nahrává tomu i skutečnost, že v Uzbekistánu platí ruské platební karty „Mir“. Nadcházející sezóna ukáže, zda byla tato prognóza realistická.

Energetika

V souvislosti s ostřelováním Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině se v Uzbekistánu již objevily ohlasy, zda je perspektivní/bezpečné stavět plánované jaderné elektrárny. Vzhledem k uzbeckým zásobám uranu a stávajícím problémům v produkci a dodávkách elektřiny ve Střední Asii bude toto téma bezpochyby ještě předmětem obsáhlé diskuze, i když už nyní se objevují kritici jaderné energetiky.

TÁDŽIKISTÁN A TURKMENISTÁN

Obdobné dopady jako u Uzbekistánu lze očekávat i v případě Tádžikistánu, který je ekonomicky mnohem slabší a s Ruskem ho pojí nejen vazby v podobě obchodu, pracovních migrantů, ale také vojenské spolupráce. 201. vojenská základna Ruska umístěná v Tádžikistánu je vůbec největším ruským vojenským objektem za hranicemi Ruska. V Rusku pracuje přes 2 mil. tádžických pracovních migrantů a objem jejich remitencí tvoří asi 30 % HDP Tádžikistánu. Tádžikistán dováží z Ruska především ropu, dřevo a kovy, vzájemný obrat obchodu byl v roce 2021 v hodnotě 1,35 mld. USD. Pokud konflikt bude přetrvávat, může mít pro Tádžikistán velmi negativní dopady. Pro Tádžikistán je aktuálně „výhodou“ to, že v posledních letech se v ekonomické spolupráci a projektech silně orientovala na Čínu.

Reálné dopady na ekonomiku Turkmenistánu je vzhledem k uzavřenosti země těžké predikovat.

Nikola Hrušková, ekonomická diplomatka, zastupitelský úřad ČR v Taškentu