Konflikt na Ukrajině zhoršuje výhled růstu a inflace

Ruská invaze na Ukrajinu pravděpodobně představuje zásadní posun v geopolitických vztazích a bude mít na svědomí další protichůdné tendence ve světové ekonomice. V nejbližší budoucnosti pak zvýší volatilitu a stagflační tlaky.

Náš základní scénář nazýváme „Rozbouřené vody“ z dobrého důvodu. Otevření ekonomik po pandemické krizi vyvolává značnou volatilitu jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Trhy se také potýkají s očekávanou normalizací měnové politiky. Navzdory přechodnému zpomalení vyvolanému variantou omikron byl však růst poměrně působivý, což vedlo k rychlému utahování trhů práce.

Současná geopolitické krize vyvolává velkou nejistotu ohledně budoucího vývoje. Inflace pravděpodobně dál poroste. Růst cen energií zasáhne eurozónu výrazněji než USA, protože je mnohem více závislá na dovozu zemního plynu a ropy z Ruska. Pokud dojde k omezení dovozu, celková inflace poroste ještě výrazněji.

Další energetický šok bude v USA představovat proinflační riziko, ale pro Evropu spíše riziko poklesu růstu. Pokud nebude v Evropě dostatek zemního plynu, vlády by mohly požadovat, aby některé průmyslové podniky částečně zastavily provoz.

Pro centrální banky situace představuje to nejhorší z obou světů: vyšší inflaci, ale nižší růst. Klíčovou otázkou je, do jaké míry vyvolá šok z cen energií sekundární efekty ve mzdách a ostatních cenách.

USA bude politická reakce pravděpodobně spočívat především v uvolnění strategických ropných rezerv, zvýšení těžby ropy a nižším zdanění benzinu. Fed se nadále bude soustředit na ukotvení inflačních očekávání. Růst cen energií nicméně inflaci zvýší nebo prodlouží a Fed bude pravděpodobně pokračovat v normalizační cestě.

Evropští politici jsou připraveni náklady, které ekonomiky ponesou kvůli přijatým sankcím, zmírnit expanzivnější fiskální politikou. Německá vláda oznámila výrazné a trvalé zvýšení výdajů na obranu. Ostatní země EU budou nejspíš následovat jejího příkladu. Neočekáváme, že vyšší výdaje na obranu budou na úkor nižších veřejných investic v jiných oblastech, takže je pravděpodobné trvalé zvýšení fiskální podpory v regionu.

Kromě toho má ekonomický šok vyvolaný rusko-ukrajinským konfliktem potenciál zvýšit ekonomickou divergenci, protože některé regiony budou zasaženy více než jiné. V reakci na to by mohla být fiskální pravidla EU pozastavena na další rok. Je také možné, že k omezení divergence bude využit stimulační balíček postpandemické obnovy NextGenerationEU ve výši 260 miliard EUR.

ECB se v krátkodobém horizontu zaměří na poskytování likvidity trhům a finančním institucím, které jsou postiženy vyloučením Ruska z globálního finančního systému. To, zda ECB přistoupí ke zvýšení sazeb ještě letos, bude záviset především na budoucím vývoji jádrové inflace.

ECB bude mít lepší pozici pro zahájení normalizace měnové politiky, pokud bude existovat dostatečně silná pojistka likvidity pro státy. Expanzivnější fiskální politika, a tedy zvýšení podkladového růstu a rovnovážných výnosů v regionu, by ECB měla umožnit zvýšení úrokových sazeb ve střednědobějším horizontu.

  Zdroj: NN Investment Partners