Komodity zažily další ďábelskou seanci

Ropa a plyn hned na počátku nového týdne zažily ďábelskou seanci poté, co se objevily zprávy o jednání o zákazu dovozů ruské ropy a plynu ze strany Západu. Cena Brentu se dostala dokonce ke 140 USD/barel, tedy nejvýše od roku 2008. Cena zemního plynu "přepočtená" na cenu ropy dokonce nad 600 (!) dolarů. Trhy se sice v podvečer částečně uklidnily - nejdůležitější zprávou byl asi zamítavý postoj Německa k embargu - a Brent se vrátil asi ke 120 USD/barel. I tak ale tato cenová úroveň znamená meziročně dramaticky dražší ropu.

Ekonomové v souvislosti s děním na Ukrajině nicméně asi nejvíce pozornosti věnují právě energetickým surovinám, respektive vyhodnocení nepříznivých dopadů drahé ropy a plynu. To je zcela přirozené, neboť energie jsou všudypřítomné a hýbou nejen cenami benzínu a nafty na čerpacích stanicích. Při tak divokých pohybech, které sledujeme v těchto dnech, dojde bezpochyby k průsaku i do ostatních částí spotřebitelského koše, a to včetně cen potravin. Ty navíc dostávají přímý zásah v podobě faktického zastavení exportu z Ruska a Ukrajiny a letošní úroda bude bezpochyby také silně ovlivněna tím, co se na Ukrajině právě děje. A to je problém, který se citelně dotkne zejména rozvíjejících se zemí.

Dokonce i v bohaté Evropě totiž tvoří potraviny velmi významnou část spotřebního koše (tedy útrat jakési průměrné domácnosti), v průměru za eurozónu je to například asi 20 %. V Turecku je to pak například 25 % a v Egyptě, v jehož případě tvoří ruská a ukrajinská pšenice drtivou většinu dovozů, je to asi 33 % (před COVIDem to bylo kolem 40 %). S takovou vahou pak samozřejmě stačí i výrazně kosmetičtější pohyby k tomu, aby s celkovou inflací ceny potravin pořádně zahýbaly. Pohyby, které vidíme teď a které se navíc netýkají jen "spotové" ceny, ale i termínových kontraktů. Takže lze čekat vysokou, ale i déle trvající inflaci. Tím pádem i růst nespokojenosti obyvatel. Připomeňme, že drahé potraviny se považují za jeden ze spouštěčů Arabského jara...