ČSÚ: Vzdělané ženy dělí čas mezi děti a práci

V roce 2020 byly hrubé hodinové výdělky žen v zemích EU v průměru o 13,0 % nižší než u mužů. Během osmi let, mezi lety 2012 a 2020, se rozdíly v odměňování žen a mužů v EU snížily z 16,4 % na 13,0 %.

Nerovnost mezi ženami a muži je přítomna v mnoha oblastech a jednou z oblastí, v níž se o tom nejvíce diskutuje, jsou výdělky. Vyjádřením nerovnováhy v odměňování mužů a žen, který Eurostat používá, je neupravený rozdíl mezi průměrným hrubým hodinovým výdělkem mužů a žen vyjádřený jako procento průměrného hrubého hodinového výdělku mužů. Tento ukazatel se počítá za podniky s 10 a více zaměstnanci.

Neupravený rozdíl v odměňování žen a mužů se mezi členskými státy EU lišil, přičemž nejvyšší rozdíly byly v roce 2020 pozorovány v Lotyšsku (22,3 %), Estonsku (21,1 %), Rakousku (18,9 %) a Německu (18,3 %). Za Česko uvádí Eurostat stále s ohledem na celou EU nadprůměrných 16,4 %. Na opačném konci žebříčku byly rozdíly nejmenší v Lucembursku (0,7 %), Rumunsku (2,4 %), Slovinsku (3,1 %) a Itálii (4,2 %).

Rodičovství pozitivně ovlivňuje míru zaměstnanosti u mužů

Skutečnost, že je někdo rodičem alespoň jednoho nezaopatřeného dítěte, ovlivňuje v zemích EU negativně míru zaměstnanosti žen, zatímco na míru zaměstnanosti mužů má vliv pozitivní, a to bez ohledu na úroveň dosaženého vzdělání rodičů. V roce 2020 bylo v zemích EU zaměstnáno 77 % bezdětných žen ve věku 25–54 let. Ženy ze stejné věkové skupiny, které měly děti, vykazovaly míru zaměstnanosti o 5 p.b. nižší (72 %). Děti ve společné domácnosti měly na zaměstnanost mužů v této věkové skupině vliv opačný: muži bez dětí měli nižší míru zaměstnanosti (81 %) než muži s dětmi (91 %). Navíc téměř každá čtvrtá 25–54letá žena s dětmi měla v roce 2020 práci na částečný úvazek, zatímco u žen bez dětí byl tento podíl o 8 p.b. nižší (16 %). Pokud muž žil v domácnosti s nezaopatřeným dětmi, mělo to na zaměstnanost na částečný úvazek opět opačný účinek než u žen, když muži s dětmi měli nižší míru zaměstnanosti na částečný úvazek (5 %) než muži bez dětí (7 %).

Rozdíl v míře zaměstnanosti žen s dětmi nebo bez dětí je menší u žen s vyšším vzděláním

Čím vyšší je vzdělání, tím menší je rozdíl v zaměstnanosti mezi lidmi s dětmi a bez dětí. Mezi ženami vykázaly podle údajů Eurostatu největší rozdíl ženy s nízkým vzděláním, když u žen pečujících o děti byla evidována míra zaměstnanosti 45 % a u bezdětných 53 %, tj. o 8 p.b. více. U žen se středním vzděláním se rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mírně zmenšil (71 % u žen s dětmi a 77 % u žen bez dětí, tj. o 6 p.b.). U žen s vysokoškolský diplomem pak byl rozdíl v míře zaměstnanosti žen s dětmi a bezdětnými minimální (84 % ženy s dětmi a 86 % bezdětné, tj. 2 p.b.). Práce na částečný úvazek však byly mnohem méně běžné u žen bez dětí a také mezi ženami s vysokým vzděláním. Podobně muži s nízkým vzděláním vykazovali v míře zaměstnanosti největší rozdíl při srovnání těch, kteří žili v domácnosti s dětmi (míra zaměstnanosti 79 %) či bez dětí (67 %, tj. o 12 p.b. méně). U mužů se středním vzděláním celkově míra zaměstnanosti vzrostla a rozdíl se mírně zmenšil (92 % u mužů s dětmi a 83 % u mužů bez dětí, tj. o 9 p.b.). Muži, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, vykazovali ještě vyšší míru zaměstnanosti skutečnost, mají-li či nemají-li děti, se projevila ještě méně (96 % a 87 %, tj. 8 p.b.). Pro každou úroveň vzdělání byl tedy rozdíl v zaměstnanosti mezi těmi, kdo mají a nemají děti, větší u mužů než u žen.