Ruský ropný šok poslal Brent ke 140 dolarům za barel - Rozbřesk

Ropa v pozadí ruské invaze na Ukrajinu dál letí vzhůru - její cena na konci týdne (Brent) vyskočila až na 139 USD za barel. Nejen ceny ropy, ale i energií a některých potravin lámou na globálních trzích mnohaleté rekordy, a s tím se budou posouvat vzhůru i naše odhady inflace minimálně pro první polovinu roku. Cena ropy Brent od začátku února zdražila skoro o 100 % a je nejvýše od roku 2008. Ceny u českých čerpacích stanic proto asi dál poletí vzhůru a nebude velkým překvapením, pokud v tomto týdnu v průměru prolomí 45 korun za litr.

To je více než 30 % oproti úrovním z počátku února. Plyn na holandské burze mezitím zdolal nová maxima a v blízkosti 200 EUR/MWh je více než dvakrát tak drahý než na počátku února. I proto jde také (nejen v Česku) opět vzhůru cena elektřiny. Ta sice není ještě tak vysoko jako na konci roku 2021, její pokles se ale definitivně zastavil a oproti únoru je cena elektřiny skoro trojnásobná. Kdyby ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot měly zůstat na současných úrovních v následujících třech měsících, čistě mechanicky by to posunulo náš odhad inflace o více než 4procentní body vzhůru - s tím, že zásadní roli by sehrálo další zdražování energií pro domácnosti.

Velkou neznámou ovšem zůstává, jak dlouho zůstanou ceny energií (i pohonných hmot) na současných úrovních. Zejména u energií bude docházet k promítnutí vyšších cen na spotřebitele postupně s ohledem na to, jak dlouho na velkoobchodních trzích zůstanou vysoko spotové a zejména termínové ceny. Pokud se situace v nejbližších měsících nezlepší, nelze vyloučit, že inflace bude vrcholit letos na jaře nikoliv v blízkosti 11 %, ale nad 14 %.

V tomto světle budou únorová inflační čísla (tento týden) brána s rezervou. Dojde sice k prolomení 10% hranice, ale další inflační skok nás pravděpodobně čeká až v průběhu března a dubna (kdy ohlásili další zdražování distributoři energií). A podobně se budou dívat trhy i na růst mezd za čtvrtý kvartál uplynulého roku. S vysokou pravděpodobností dojde k lehkému zpomalení mzdové dynamiky (pod 5 %), z pohledu trhů i ČNB však půjde o “staré” číslo. Klíčové pro rozhodování ČNB bude vidět, jak podniky zvyšují mzdy zaměstnancům ve světle “skutečně vysoké” inflace na začátku roku 2022. Růst mezd v tržních odvětvích o 7,4 %, který za celý rok 2022 očekává ČNB, nám přijde až příliš silný. Pokud nominální mzdy porostou pomaleji, bude ČNB čelit výraznějšímu propadu reálné mzdy…, a to by mohlo v dalším průběhu roku tlumit její apetit po dalším zvyšování úrokových sazeb.


*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna by se díky startu (ad hoc) intervencí na podporu koruny měla udržovat v lepší kondici. Zdá se v tuto chvíli pravděpodobné, že centrální banka ji nebude chtít pustit nad úroveň 26,00 EUR/CZK. Na rozdíl od kurzového “závazku” (který nastartovala ČNB na podzim 2013) ovšem centrální banka nedává pevný závazek tuto ani žádnou jinou úroveň bránit. Není proto zcela vyloučené, že v případě výraznějšího nárůstu globálního napětí koruna podnikne krátkodobé výlety ke slabším úrovním…

Zahraniční forex
Euro ztrácí půdu pod nohama a jen málo to souvisí s aktuálními makroekonomickými fundamenty. Nejenže se eurodolar propadl pod hladinu 1,09, ale v paritě se super-bezpečným švýcarským frankem se společná evropská měna ocitla pod paritou. Samozřejmě, že v pozadí všeho je ruská invaze a s ní související ekonomické dopady, které navazují nejen na lidský, ale i firemní exodus z Ukrajiny, resp. z Ruska. Navíc ve hře je aktuálně i embargo na nákup ropy z Ruska, což, pokud by se do něj zapojila EU, by asymetricky postihlo ekonomiku unie daleko více než USA.

Společná intervence ČNB a NBP ve prospěch koruny a zlotého možná přinesla jistou stabilizaci koruně, ale zlotý se již obchoduje na slabších úrovních než před zásahem centrálních bank (totéž platí i forintu, který se s páteční intervencí lehce svezl, ačkoliv MNB se nezapojila). Další intervenci ze strany polské centrální banky dnes nečekejme, neboť NBP má zítra řádné měnové zasedání a může tedy v případě potřeby zareagovat vyšším než očekávaným růstem oficiálních úrokových sazeb (ještě v pátek jsme my i trh počítali s +50bps, ale ve světle posledního vývoje to může být více).

Ropa
Severomořská ropa Brent přidává dnes ráno k dobru dalších 10 % a obchoduje se již za 130 USD/barel, přičemž bezprostředně po otevření trhů to bylo skoro 140 USD/barel. Ropný šok reflektuje zejména situaci okolo ruské ropy, které má stále větší problémy najít na trzích kupce, a to navzdory tomu, že západní sankce prozatím na energetické exporty z Ruska necílí. Dle aktuálních odhadů tak až 66 % ruských exportů (více než 5 mil. barelů denně) nenachází cestu na světový trh v důsledku tzv. self-sanctiong, tedy situace kdy obchodníci s ropou (zejména tankerové společnosti, ale také banky nebo pojišťovny) odmítají z obezřetnostních nebo reputačních důvodů obchodovat s ruskou ropou.

To je z pohledu globální tržní bilance zásadní problém. Připomeňme, že už před ruskou agresí byl ropný trh extrémně napjatý, a proto se nelze divit skokové cenové reakci na takto dramatický výpadek ruských dodávek. Ty zřejmě nakonec s velkou slevou své kupce najdou (např. Čína nebo Indie), ale než se tak stane, je dle nás pravděpodobné, že ceny ropy budou dále akcelerovat a zřejmě se nezastaví ani u svých historických maxim (146 USD/barel) z roku 2008.

Takto vážná situace zcela nevyhnutelně volá po intervenci ze strany IEA, která disponuje strategickými zásoby ropy v rozsahu 1,5 mld. barelů. Podobně by mohla bezprostřední napětí na trhu tlumit nová jaderná dohoda s Íránem, která může na trh vcelku rychle dodat 0,5-1 mil. barelů denně z íránských plovoucích zásob. Naproti tomu rozhodná reakce ze strany kartelu OPEC se prozatím jeví jako méně pravděpodobná, podobně jako mohutné vzplanutí těžební aktivity v případě amerických „břidlicářů“.