Prioritou předsednictví bude boj proti rakovině, říká náměstek ministra Jakub Dvořáček

Datum vydání: 22. 2. 2022
Zdroj: Právo
Autor: Kristýna Šopfová

Předsednictví v Radě EU převezme Česko na půl roku už v červenci. Jako hlavní téma řeší ministerstvo zdravotnictví boj proti rakovině, léčbu vzácných onemocnění, covid, ale i sdílení zdravotnických dat, řekl Právu exšéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu a nyní náměstek ministra Jakub Dvořáček.

Ministr Válek řekl, že rolí Česka při předsednictví bude zintenzivnit spolupráci EU v onkologii. Jak?
K Evropskému plánu boje proti rakovině se každá země postavila trochu jinak. My jsme jedna z těch, které to řeší intenzivně od začátku a máme už hodně splněno. Ať je to dostupnost péče, centrová péče nebo referování pacienta. Některé státy jsou na tom hůř. A jelikož není tento plán vymahatelný, tak bude snaha přesvědčit i ostatní země, aby se na tom podílely stejnou měrou. Abychom pomohli se zavedením plánu napříč Evropou a ukázali, že česká cesta je v tomto správná. Některé státy investují do
onkologie víc, některé míň. V Česku to bereme vážně, i co se týká budoucích investic.

Francie, nyní předsedající EU, nedávno uspořádala konferenci k onkologii. Česko chystá podobnou akci. Už se ví, kdy a kde?
Měla by to být jedna z prvních akcí českého předsednictví, už v červenci. Není to tak, že by se konference mohl účastnit každý. Výstupy ale budou veřejné. A celé to bude v Brně, což má více důvodů.

Myslíte 200. výročí narození G. J. Mendela?
Ano, vzhledem k tomu, že otec zakladatel genetiky je spojený s tímto městem, tak to skvěle rezonuje. Rádi bychom, aby byly všechny akce provázané. Několik dní po konferenci chceme navázat menší akcí, která by byla jednou z prvních se zaměřením na vzácná onemocnění a screeningy. Zapadá do toho, že teď v Česku běží jeden z prvních pilotních screeningů novorozenců na vzácná onemocnění.

Tématem debaty bude pandemie. Měla Evropa postupovat jinak?
Pro Evropu to byla obrovská zkušenost z hlediska společného nákupu. Tato cesta se hledala velmi dlouho. U covidových vakcín se podařilo zajistit, aby i malé země jako ČR měly vakcíny včas. Kdyby Evropa nezafungovala, jak měla, a Německo a Francie si je nakoupily samy, jak se původně zvažovalo, tak bychom měli vakcíny o půl, možná tři čtvrtě roku později. Využili jsme v tomto sílu EU. Mnoho lidí si neuvědomuje, jak je to pro malé státy důležité. To, co nedopadlo úplně podle představ, je komunikace s veřejností, aby se lidé cítili dostatečně informováni a bezpečně v tom, že vakcína je pro ně velkým přínosem, a ne rizikem. To se nepovedlo mnoha státům Evropy, Česko není výjimkou. Toto téma budeme chtít určitě otevřít: jak to příště zvládnout lépe a jak se vypořádat s obrovským množstvím dezinformací.

Některé státy, třeba Maďarsko, nečekaly s nákupem vakcín na EU. Budete usilovat, aby všechny státy dodržovaly společný postup?
Vidím obrovský průšvih v tom, že některé země nečekaly na pozici EMA. Vytvořili jsme si v Evropě agenturu, která se stará, aby se k pacientovi dostalo jen to, co je bezpečné a účinné. Jestliže ji budeme sami obcházet a postavíme medicínskou část pod politickou, tak to bude vždycky špatně. To, co jste zmínila, bylo spíš politickým rozhodnutím. Vidím v tom velké selhání a pozici EMA to oslabilo. Přitom v agentuře sedí zástupci z členských států, i ČR.

Řešit budete i dostupnost léků a výpadky dodávek. Jak tomu zabránit? Přesunout výrobu do EU?
Je to komplexnější. Evropa vyrábí kolem 75 procent veškeré moderní terapie na světě. Vysoce generifikované léčivé přípravky se vyrábějí v Číně, Indii nebo Latinské Americe. Nedokážu si úplně představit, že bychom si všechno vyráběli v Evropě. Velká část nedostupnosti za pandemie nebyla způsobena tím, že by nám léčiva nechtěli dodat, ale narušením dopravy. Mnoho léčiv se přepravuje letecky a na začátku pandemie se veškerá doprava zastavila, takže to byl spíš logistický problém. Evropa si to musí vyhodnotit a napříště mít připravený formát přepravy pro tyto klíčové komodity.