ČSÚ: Detailní přehled o příjmových a výdajových poměrech v českých domácnostech na tzv. mikroúrovni

Pozornost odborníků se mnohdy zaměřuje na základní makroekonomické agregáty, jakými jsou hrubý domácí produkt nebo čistý národní důchod. Tyto globální veličiny a jejich průměrná tempa růstu však nemohou plně vypovídat o ekonomické prosperitě a sociálním pokroku, neboť nejsou schopné odhalit rozdíly mezi různými typy domácností. K vytvoření celkového obrazu o stavu hospodářství tak slouží rovněž ukazatele, které souvisejí s ekonomickým blahobytem sektoru domácností a poskytují přehled o tom, jak se jednotlivým skupinám domácností daří. Měřit je lze více způsoby. V tuzemských podmínkách pocházejí datové podklady k informacím o hospodaření domácností z mikrostatistik příjmových a výdajových šetření.

Za tímto účelem již od roku 2005 provádí Česká republika (a spolu s ní všechny země Evropské unie a několik dalších evropských států) výběrové šetření Životní podmínky (SILC). Na něj pak navazuje samostatné šetření Statistika rodinných účtů (SRÚ). Údaje z těchto mikrostatistik sledují detaily ve struktuře příjmů a výdajů domácností a na základě členění podle jednotlivých typů domácností z nich odvozují nerovnosti ve společnosti.

Cílem šetření Životní podmínky je především získávat reprezentativní údaje o příjmech a příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností a materiálních podmínkách dospělých osob žijících v těchto domácnostech. Sesbíraná data slouží k výpočtu ukazatelů peněžní a materiální chudoby, intenzity ekonomické aktivity a úrovně sociálního vyloučení. Na národní úrovni se výsledky využívají jako podklad při nastavování sociální politiky státu a pro analýzu vlivu této politiky na životní podmínky českých domácností, hlavně v souvislosti s úrovní ohrožení příjmovou chudobou. Díky jednotné metodice zjišťování, která je koordinována s Eurostatem, je možné porovnávat výsledky za Českou republiku s výsledky ostatních evropských států, případně s průměrem za Evropskou unii.

Základem je osobní návštěva

O ukazatele ekonomického blahobytu domácností a jeho rozložení mezi jednotlivými skupinami domácností zaznamenává ČSÚ zvláště v posledním období z pochopitelných důvodů zvýšený zájem. Proto je vhodné alespoň zmínit, z jakých východisek domácnostní šetření SILC, případně SRÚ vycházejí.

Především je SILC výběrové šetření, které se odehrává v obydlených soukromých bytech. Předmětem šetření tudíž nejsou institucionální či hromadná bydliště typu ubytoven, internátů, domovů důchodců a podobně. Náhodný výběr respondentů probíhá ve dvou stupních. V prvním se z takzvaného registru sčítacích obvodů a budov vyberou sčítací obvody. Ve druhém stupni se pak z každého sčítacího obvodu náhodně vybírá 10 jednoznačně identifikovaných bytových jednotek. Šetření probíhá formou čtyřletého rotačního panelu, přičemž každý rok dochází k obměně čtvrtiny ze sledovaného vzorku domácností. Na šetření Životní podmínky pak navazuje šetření Statistika rodinných účtů, které sleduje výdaje domácností a strukturu spotřeby. Jednotkou zjišťování je hospodařící domácnost, která úspěšně prošla šetřením SILC.

Struktura hrubých peněžních příjmů (%, 2019)

Hlavní princip a jedinečnost šetření v domácnostech přitom spočívá v osobní návštěvě a setkání tazatele přímo se zástupci vybrané domácnosti. V zájmu udržení unikátního souboru informací a dat nezkreslených jakoukoli formou zprostředkování by měl být tento přístup nadále zachován. Výjimka může nastat pouze v období nejpřísnějších lockdownových opatření, během nichž by mohl být částečně připuštěn telefonní kontakt.

Od detailu k celku

Cílem obou šetření je zjišťování peněžních příjmů, případně výdajů. To znamená, za co a kolik domácnosti utrácejí a kde na své útraty berou peníze. Základní výstupy ze šetření o příjmech jsou čistý peněžní příjem (příjmy domácností jako celku plus příjmy osob žijících v těchto domácnostech), disponibilní příjem (po odečtení některých výdajových položek) a ekvivalizovaný disponibilní příjem (přepočtený na tzv. spotřební jednotku; bere v úvahu složení domácnosti). Výdajové šetření využívá pro třídění výdajů klasifikaci CZCOICOP (klasifikace individuální spotřeby podle účelu), v jejímž rámci bylo vytvořeno 12 skupin spotřebních výdajů.

Postup získávání informací v rámci domácnostních šetření je vždy analytickosyntetický, tedy od detailní úrovně jednotlivých příjmových položek po celkové údaje za hospodařící domácnosti. Abychom získali co nejpřesnější a nejúplnější údaje, má respondent možnost sdělit požadované informace ve formě, která mu vyhovuje. Například u příjmů z pracovní činnosti, podnikání nebo z pronájmu může zvolit hrubou i čistou částku, v měsíční nebo roční výši, případně uvést odhad pomocí intervalu, v němž se tato částka nachází. Při zjišťování výdajů je důležité podchytit výdaje všech členů domácnosti v předepsaném referenčním období, přičemž nezáleží na tom, komu jsou zakoupené zboží či služby určeny. To znamená, že se může jednat například i o předmět sloužící jako dar pro někoho, kdo žije mimo danou domácnost.

Šetření SILC nevyužívá administrativní zdroje dat. Ty jsou v České republice pro účely tohoto zjišťování dosud nedostupné. Všechny podklady čerpá výhradně z osobních rozhovorů s respondenty a z informací, které členové domácností sdělí tazatelům. Získané údaje o příjmech tak mohou být zatíženy určitou nepřesností – nejčastěji podhodnocením (u bohatších), či občas naopak nadhodnocením (u nejchudších). Na druhé straně SILC může podchytit i příjmy získané „načerno“, tedy administrativními zdroji nezachycené.

Struktura výdajů domácnosti (%, 2019)

Zdroj důležitých informací

Závěry šetření Životní podmínky ukazují, jak se celková sociálněekonomická situace země odráží na životě konkrétních typů domácností, a vhodně tak doplňují makroekonomické ukazatele.

Po zpracování dat jsou výsledky zveřejňovány v podobě agregovaných odhadů tříděných podle různých charakteristik. Těmi jsou například druh domácnosti, čistý příjem, pracovní aktivita členů, počet dětí, vzdělání, velikost obce, věk a řada dalších.

Data se využívají ke specificky zaměřeným analýzám a pro simulace dopadů některých základních politik státu (daňové, pojistné a dávkové systémy). Důležitá jsou nejen z makroekonomického hlediska, ale především na mikroúrovni jednotlivých domácností, resp. osob, které jsou závislé na sociálních transferech (starobní důchodci, rodiny s dětmi, domácnosti s nízkými příjmy, nezaměstnaní).

Mezi nejvýznamnější koncové uživatele výstupů ze šetření patří Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká národní banka. Data hojně využívají rovněž akademická pracoviště, která se zabývají sociálněekonomickým či sociologickým výzkumem, dále vysoké školy či univerzity.

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.