Nové technologie či hlubší spolupráci řešil kosmický summit v Toulouse i s českou účastí

Českou republiku na summitu, v rámci něhož proběhlo jednání Rady EU pro vesmír a ministerské Rady Evropské kosmické agentury (ESA), zastupoval náměstek ministra dopravy Jan Sechter, do jehož odpovědnosti kosmické aktivity v ČR spadají.

Kromě špiček evropských kosmických aktivit se summitu zúčastnil i prezident Emmanuel Macron, což dokládá, jaký význam Francie kosmickým aktivitám přikládá. Prezident Macron zdůraznil nezbytnost rozvoje kosmických aktivit, protože na nezávislých telekomunikačních, navigačních a pozorovacích systémech, nezávislém přístupu do vesmíru, závisí suverenita Evropy. Vyzval k těsnější spolupráci členských států, agentury ESA, Evropské komise spolu s průmyslem.

ČR: je třeba předejít duplicitám

Česká republika ve svém vystoupení zdůraznila, že je třeba se v případě zabezpečené konektivity vyvarovat duplikace a stavět na již existujících inciativách a nástrojích, které existují v EU i ESA.  „Co se týče provozu, zabezpečení a rozvoje trhu, měla by se využít expertiza agentury EUSPA, která sídlí v Praze,“ uvedl vedoucí české delegace.

Program družicového zabezpečeného spojení Secure Connectivity a plán k tématu řízení provozu družic na oběžných drahách představil eurokomisař Thierry Breton. Příští měsíce tak budou ve znamení vyjednávání podoby systému Secure Connectivity, který by mohl poskytovat první služby vysokokapacitního spojení již v letech 2024 či 2025. Systém nabídne alternativu ke stávajícím pozemním telekomunikačním sítím, přičemž jeho signál dosáhne i do oblasti s horší dostupností spojení.

Díky nové technologii kvantového šifrování bude také nabízet jedno z nejbezpečnějších možných spojení vůbec. Svoji roli v řízení systému měla hrát i Agentura EU pro kosmický program EUSPA se sídlem Praze, která se již podílí na implementaci stávajících kosmických systémů EU.

V červnu letošního roku převezme vyjednávání programu Secure Conectivity Česká republika.

Riziko srážek s „kosmickou tříští“ roste

Komisař Breton ministrům také představil návrh kroků směřujících k zavedení řízení provozu na oběžných drahách. S rychlým nárůstem počtu družic a takzvané kosmické tříště, tedy úlomků vysloužilých družic či horních stupňů nosných raket, se rapidně zvyšuje riziko srážek aktivních družic s některým z úlomků. Tím je ohrožena funkčnost a životnost družic, na jejichž datech a službách závisí na deset procent unijního HDP. EU již má možnost částečně sledovat provoz na oběžných drahách, avšak tento systém je třeba značně posílit a v dalších krocích jít ještě dál, a to ke snižování rizika srážek zachování kapacity oběžných drah i pro další generace, což je již téma s globálním přesahem.

Předmětem jednání ministerské Rady ESA bylo zejména prohlubování evropské spolupráce ve vesmíru. K největším akcelerátorům patří využití kosmických technologií a aplikací pro zelenou budoucnost, odolnost proti krizím a také samotná ochrana kosmických infrastruktur.

Nástup soukromého sektoru

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher také připomněl, že před Evropou stojí řada výzev. Jejich zvládnutí je často natolik technologicky, vědecky a finančně náročné, že se bez vzájemné spolupráce neobejdou. Zároveň je třeba reagovat na razantní nástup soukromého sektoru do kosmických aktivit a hledat nová partnerství s privátními firmami. Na těchto základech staví ESA návrhy nových kosmických programů, do nichž budou moci členské státy vstoupit na konci letošního roku.

Zároveň připomněl význam kosmických aktivit pro suverenitu Evropy, potřebu držet krok s konkurencí ve světě (zejména s USA a Čínou). Jedním ze zásadních témat a cílů je přítomnost člověka ve vesmíru. Nelze ignorovat, že o ni usilují jak velké agentury, tak mnohé soukromé firmy. Evropa nemůže stát stranou, jinak zůstane v pilotovaných letech závislá na jiných zemích či poskytovatelích. Proto generální ředitel navrhl vytvoření skupiny, která se bude zabývat posílením evropského přístupu k přítomnosti člověka ve vesmíru.