04.02.2022 Příjmy a životní podmínky domácností 2021 – Liberecký kraj

Podle výsledků šetření Životní podmínky 2021 činil v Libereckém kraji v roce 2020 průměrný čistý peněžní příjem na osobu v domácnosti 208 137 Kč, mezi kraji byl 7. nejnižší. Náklady na bydlení v regionu byly 3. nejvyšší a meziročně zaznamenaly mezi kraji nejvyšší nárůst.

V roce 2021 v Libereckém kraji hospodařilo 183 314 domácností, což představuje 4,1 % celorepublikového úhrnu (4 496 126 domácností). Na jednu domácnost v průměru připadlo 2,38 osob, tj. 1,07 pracujících, 0,60 nepracujících důchodců, 0,54 vyživovaných dětí, 0,11 ostatních členů a 0,06 nezaměstnaných.

Hrubé peněžní příjmy domácností na osobu v roce 2020 vzrostly na 245 541 Kč, tedy meziročně o 10 261 Kč (4,4 %). V porovnání s celorepublikovým průměrem je to o 6,7 % (17 738 Kč) méně. Struktura hrubého ročního příjmu se v regionu příliš nemění – z 60,6 % jej tvořily příjmy ze závislé činnosti, 24,6 % představovaly sociální příjmy, 12,3 % příjmy z podnikání a zbývajících 2,5 % připadlo na ostatní příjmy. V porovnání se strukturou hrubého ročního příjmu v České republice se však struktura příjmu v kraji lišila především u příjmů sociálních, když jejich podíl byl v Libereckém kraji o 2,8 p. b. vyšší než republikový průměr. Naopak nižší podíl vykázaly v regionu příjmy ze závislé činnosti (o 1,5 p. b.) a příjmy z podnikání (o 1,0 p.b).

Graf - Průměrné celkové čisté roční příjmy na osobu podle krajů v roce 2020

Průměrné čisté peněžní příjmy domácností (bez naturálních požitků) v kraji se v roce 2020 meziročně zvýšily o 10 271 Kč (o 5,2 %) na 208 137 Kč na osobu. V porovnání s Českou republikou (220 106 Kč) byly o 5,4 % nižší. Celkové čisté příjmy (včetně naturálních) pak zaznamenaly meziroční nárůst o 10 747 Kč (+5,2 %) na 217 383 Kč na osobu a tvořily 95,3 % celorepublikového úhrnu (228 122 Kč).

V rámci mezikrajského srovnání byly hrubé peněžní příjmy domácností v Libereckém kraji 6., čisté peněžní příjmy domácností 7. a celkové čisté peněžní příjmy 8. nejnižší. Nejvyšší částky u těchto ukazatelů byly vykázány v hlavním městě Praze (359 010 Kč hrubé peněžní příjmy, 290 674 Kč čisté peněžní příjmy, 300 141 Kč celkové čisté příjmy). Naopak nejnižší příjmy byly zjištěny ve Zlínském kraji (hrubé peněžní příjmy 221 158 Kč, čisté peněžní příjmy 190 375 Kč a celkové čisté příjmy 197 910 Kč).

Podle velikosti čistého měsíčního příjmu na osobu pobíralo nejvíce domácností v Libereckém kraji částku v rozmezí od 15 001 do 20 000 Kč (32,3 % domácností). Druhé nejvyšší zastoupení měly domácnosti v příjmové skupině 20 001 až 30 000 Kč (23,6 %). Nejnižší příjmy do 6 000 Kč vykázalo 1,8 % domácností, do kategorie nad 50 tis. Kč na osobu se zařadilo 0,5 % domácností v kraji. S výjimkou hlavního města Prahy, ve kterém měly nejvyšší zastoupení domácnosti s příjmy v kategorii 20 001–30 000 Kč (26,8 %), pobírala většina domácností ve všech ostatních krajích měsíčně nejčastěji 15 001–20 000 Kč.

Graf - Podíl domácností s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu podle krajů v roce 2020

Nejvyšší podíl domácností (12,3 %) s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu byl zjištěn v Olomouckém kraji. Opačně tomu bylo v hlavním městě Praze (5,4 %). Liberecký kraj se s podílem 7,4 % (meziročně o 0,2 p. b. více) v tomto hodnocení umístil na 3. pozici.

Pouze 3 kraje zaznamenaly meziroční pokles podílu domácností s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu: Ústecký (o 3,3 p. b. na 10,0 %), v Kraj Vysočina (o 0,7 p. b. na 7,1 %) a Moravskoslezský kraj (o 0,1 p. b. na 10,9 %). Naopak nejvyšší přírůstek podílu těchto domácností vykázaly Plzeňský kraj (o 3,3 p. b. na 8,3 %), kraj Jihočeský (o 2,8 p. b. na 9,0 %) a Olomoucký (o 2,5 p. b. na 12,3 %).

Nejvyšší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely s velkými obtížemi, byl zaznamenán v Pardubickém (5,4 %), Ústeckém (5,0 %) a Moravskoslezském kraji (4,9 %). Nejnižší podíl domácností, které měly při hospodaření s příjmy velké problémy, evidoval Královéhradecký kraj (1,3 %). V Libereckém kraji mělo nějaké obtíže při vycházení s příjmy 35,3 % domácností, z toho 2,0 % uvedlo, že s příjmy vycházelo s velkými obtížemi. Zbývajících 64,7 % domácností s příjmy vycházelo snadno, nejčastěji pak docela snadno (51,9 %), velmi snadno pak s příjmy hospodařilo 1,1 % domácností. Nejvyšší podíl domácností, které s příjmy vycházely velmi snadno, vykázalo hlavní město Praha (7,1 %), naopak tomu bylo v Karlovarském kraji (0,5 %).

Graf - Měsíční náklady na bydlení podle krajů v roce 2021

Průměrné měsíční náklady na bydlení domácnosti v Libereckém kraji v roce 2021 dosáhly částky 6 335 Kč (tj. o 7,4 % více než v roce 2020) a představovaly 15,4 % jejích čistých peněžních příjmů (ve srovnání s rokem 2020 o 0,4 p. b. méně). Největší položkou nákladů na bydlení byla elektřina (1 861 Kč, tj. 29,4 % nákladů na bydlení), druhou významnou položkou bylo nájemné nebo úhrada za užívání bytu (1 655 Kč, 26,1 %). Na plyn z dálkového zdroje vynaložily domácnosti 697 Kč (tj. 11,0 % výdajů na bydlení), na vodné a stočné 683 Kč (10,8 %), na teplo a teplou vodu 620 Kč (9,8 %). Meziročně nejvyšší nárůst zaznamenaly náklady na teplo a teplou vodu (o 23,7 %) a tuhá a tekutá paliva (o 20,4 %).

Nejvyšší měsíční náklady na bydlení měly domácnosti v hlavním městě Praze (8 643 Kč), nejnižší v Kraji Vysočina (5 049 Kč). V Libereckém kraji byly náklady na bydlení 3. nejvyšší a o 158 Kč se pohybovaly pod průměrem za Českou republiku (6 176 Kč). Náklady na bydlení tvořily největší část čistých peněžních příjmů v případě domácností v hlavním městě Praze (16,8 %), na opačné straně žebříčku byl Kraj Vysočina s 12,0 %. Meziročně nižší náklady na bydlení vykázaly 3 kraje, tj. Olomoucký (o 0,7 %), Jihomoravský (o 0,4 %) a Plzeňský (o 0,1 %). V ostatních krajích došlo mezi roky 2021 a 2020 k nárůstu těchto nákladů, nejvýrazněji se pak zvýšily právě v Libereckém kraji (tj. o již zmíněných 7,4 %), naopak nejnižší růst zaznamenal Zlínský kraj (o 1,0 %).

Měsíční náklady na bydlení byly v našem kraji velkou zátěží pro 11,7 % domácností (mezi kraji třetí nejnižší podíl). Největší problém představovaly náklady na bydlení v Pardubickém kraji, ve kterém byly velkou zátěží pro 28,3 % domácností. Naopak v Královéhradeckém kraji označilo náklady na bydlení jako velkou zátěž pro rozpočet „jen“ 7,6 % domácností.

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
tel.: 485 238 821
email: infoservislbc@czso.cz
web: www.liberec.czso.cz

Přílohy

Příjmy a životní podmínky domácností 2021 – Liberecký kraj (celá aktualita v PDF)
Tabulky
Složení domácností v Libereckém kraji a roční příjmy na osobu
Příjmy a charakteristiky bydlení domácností v Libereckém kraji
Grafy
Průměrné celkové čisté roční příjmy na osobu podle krajů v roce 2020
Struktura hrubých peněžních příjmů podle krajů v roce 2020
Struktura hrubých peněžních příjmů na osobu v české republice a libereckém kraji v roce 2020
Příjmové rozložení domácnosti podle krajů v roce 2020
Podíl domácností s příjmy do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu podle krajů v roce 2020
Měsíční náklady na bydlení podle krajů v roce 2021
Podíl měsíčních nákladů na bydlení na čistých peněžních příjmech domácností podle krajů v roce 2021
Struktura nákladů na bydlení podle krajů v roce 2021
Podíl domácností, pro které jsou náklady na bydlení velkou zátěží podle krajů v roce 2021