Digitální byznys jako pilíř budoucí konkurenceschopnosti ČR

Vzhledem ke zpřísňující klimatické politice EU a stále většímu tlaku na změny v ekonomice i sociální politice se v ČR bude stále více prosazovat přidaná hodnota digitálního byznysu. Právě na ten bude tuzemské hospodářství spoléhat v době, kdy bude postupně klesat dosavadní význam průmyslu nebo tradiční energetiky. Během kulatého stolu k digitální ekonomice to uvedli představitelé Hospodářské komory a zástupci hlavních digitálních hráčů ČR. Jednání se v pražském Florentinu zúčastnil premiér Petr Fiala a vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

„Současnou klimatickou politiku EU a tlak na udržitelnost musíme vnímat jako daný fakt. Celosvětově to bude v každém případě znamenat významné přerozdělení bohatství mezi regiony, zeměmi a sektory ekonomiky,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, podle kterého by tyto transformační prostředky měly mířit právě do sektoru digitální ekonomiky, kde má už nyní ČR v Evropě velmi silné postavení.

ČR podle Komory v případě, že nebude dostatečné zdroje alokovat do perspektivních odvětví, hrozí, že při dnešním stavu věcí bude mezi poraženými. Současné ekologické a ekonomické trendy totiž zvýší náklady každého podnikaní, vzhledem ke struktuře ekonomiky to sníží prudce konkurenceschopnost především tradičního průmyslu. „Představa, že zachováme dnešní strukturu ekonomiky, a jen ji ozeleníme a zaplavíme moderními technologiemi, je sice správná, ale zdaleka nebude stačit,“ upozorňuje Dlouhý

Čeští podnikatelé přitom v sektoru digitální ekonomiky představují v mnoha případech evropskou špičku. Již dávno neplatí, že digitální byznys, vytvořený českými podnikateli, je brzy vykoupen zahraničním kapitálem bez efektu na domácí ekonomiku. „Naopak, české digifirmy jsou stále více schopny přilákat domácí či zahraniční kapitál, a i když působí globálně, zůstávají zakotveny v ČR. Jedná se přitom o podnikání, které nepotřebuje miliardové dotace, je odolné vůči pandemickým i jiným krizím a nebude se dožadovat různých kurzarbeitů a dalších podpor. Je pro něj charakteristický pružný způsob práce, který umožní překonat i současné obtížné poměry na českém pracovním trhu,“ sdělil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Účastníci Kulatého stolu Hospodářské komory proto apelují na vládu, aby hospodářská politika našeho státu daleko více než dosud poskytla sektoru digitálního podnikání jasnou podporu. Komora během jednání otevřela tato zásadní témata:

• regulatorní a legislativní podpora zaměřená především na liberalizaci podnikatelského prostředí digitálního byznysu, podnikatelé v tomto sektoru pracují neustále a nesmírně rychle;
• zlepšení přístupu k bankovnímu financování ;
• podpora digitalizace malých a středních podniků a podpora digitálních prostředků jako nástroje k překonání některých dopadů pandemie;
• zásadní změna v českém vzdělávacím systému tak, aby co nejrychleji posílil nabídku na trhu práce v této oblasti, podporu re- / up-skillingu zaměstnanců;
• proaktivní zapojení zástupců digitální ekonomiky do tvorby politik s cílem využít jejich jedinečné poznatky a odborné znalosti při usnadňování digitální transformace;
• podpora veřejných investic do vědy a nových technologií včetně zvýšení investic do výzkumu a vývoje a podpora přístupu výzkumných pracovníků k vládním zdrojům, jako jsou data (s vhodnými zárukami ohledně bezpečnosti a ochrany soukromí);
• prosazování digitálních politik na EU úrovni , které neomezí růst digitální ekonomiky, ale naopak posílí růst inovací a využívání nových technologií;
• posilování obchodních vztahů a aktivní podpora obchodní spolupráce s digitálně a technologicky vyspělými zeměmi v rámci EU i za jejími hranicemi, zejména s podobně smýšlejícími demokratickými partnery;
• v neposlední řadě by vláda měla jít příkladem a investovat do digitální transformace veřejné správy a služeb.

Kulatého stolu Hospodářské komory k digitální ekonomice se zúčastnilo zhruba 30 podnikatelů z oboru digitálního byznysu včetně Rohlík.cz, společnosti Avast nebo skupiny Rockaway.

Miroslav Beneš
Odbor vnější komunikace