Nidetzký a Benda o repo sazbě

Snaha nové vlády snížit rozpočtové deficity se podle jeho názoru v letošní inflaci nijak výrazně neprojeví.

Během rozhovoru také nadhodil otázku vhodného postupu v případě, že inflace nebude klesat v souladu s prognózou ani s repo sazbou kolem 5 %. Z této krátké zmínky se dá usuzovat, že Tomáš za poměrně pravděpodobné pokládá zvýšení repo sazby až k 5 %.

Pro změnu agentuře Reuters poskytl rozhovor člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda. Upozornil, že na měnovém zasedání 3.2. může dojít ke zvýšení repo sazby o více než 50 bb, načež následně bude možné ji už jen jemně ladit. K tomu dodal, že „pokud nepřibudou další inflační tlaky, o kterých momentálně nevíme, tak předpokládám, že by se sazby neměly dostat přes 5%".

Pokud by Vojtou naznačené zvýšení o „více než 50 bb“ znamenalo posun o 75 bb, bylo by jeho vyjádření zhruba v souladu s naším aktuálním očekáváním: to očekává vrchol pro repo sazbu letos na úrovni „jen“ 4,5 %, tj. celkové zvýšení repo sazby z nynější úrovně by mělo být v rozsahu cca 75 bb, přičemž další růst až k 5 % nečekáme.

Dále Vojta prohlásil (podobně jako Tomáš Nidetzký), že bude-li se ekonomika letos vyvíjet v souladu s předpoklady a inflace začne zpomalovat, mohla by bankovní rada ve druhé polovině letošního roku zahájit debatu o snižování sazeb.

Atmosféru potřebností rychlého zpřísňování měnové politiky včera přiživila Maďarská centrální banka. Svou klíčovou sazbu zvýšila o 50 bb (na 2,9 %), přičemž se čekalo jen 30 bb. Tak razantní zvýšení provedla MNB naposled v roce 2011. Prosincová inflace činila v Maďarsku 7,4 %. Orbánova vláda před týdnem zavedla povinnost obchodníků prodávat šest základních druhů potravin za ceny platné v říjnu 2021, ale toto opatření bude platit až do února.

Michal Skořepa