Ranní okénko - Jestřábi v ECB varují před riziky inflace

Dnes bude zveřejněn výsledek lednové spotřebitelské důvěry v eurozóně. Čeká se pouze mírné zhoršení. Zápis z posledního zasedání ECB potvrdil odhodlanost bankovní rady držet úrokové sazby na dně, ukázal ale na rostoucí nesoulad uvnitř ECB. Týdenní data z amerického trhu práce dopadla hůře než se čekalo vlivem omikronu. Koruna je na EUR/CZK 24,32, což je o 0,7% silnější než na začátku týdne. Tento týden se ji dařilo lépe než zlotému a forintu.

Spotřebitelská důvěra v eurozóně měla na začátku roku poklesnout na -9 bodů což je jen mírně pod úrovní před úderem pandemie, kdy se indikátor pohyboval okolo -7 bodů, než spadl až na -22 během prvního lockdownu na jaře 2020. Dopad další covidové vlny tak sice má negativní dopad, ovšem mnohem menšího rázu. Další faktor doléhající na spotřebitelskou důvěru jsou rostoucí ceny, které v prosinci dosáhly 5 %, zatímco dynamika mezd setrvává umírněná, když meziročně dosáhla v Q3´21 jen 2,1 % a vyjednané mzdy jen 1,3 % – nejníže od zavedení eura. Vyšší inflace v eurozóně snižuje kupní sílu a je rizikovým faktorem pro vývoj spotřeby domácností v příštích měsících.

Vyšší inflace v eurozóně je z velké míry způsobena cenami energií, což znázorňuje rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací (5,0 % vs. 2,6 %). Navíc chybí náznaky proinflačně působícího vývoje poptávky. ECB tak zůstává klidná. Argumentuje, že až odezní s covidem spojené faktory, inflační tlaky se výrazně sníží. Odhodlanost držet úrokové sazby nízko je evidentní i ze zveřejněného zápisu z prosincového jednání ECB. Lagarde zdůraznila, že ECB není v pozici navyšovat úrokové sazby tak rychle jako Fed. Zazněly ale také jestřábí argumenty, upozorňující, že inflace může setrvat výše déle, než modely centrální banky aktuálně ukazují. Isabel Schnabel z ECB nedávno v rozhovoru čelila otázce, v jakém případě by ECB na inflaci již musela reagovat. Odpověděla, že by muselo dojít k odpoutání inflačních očekávání či signálům o rostoucích poptávkových inflačních tlacích.

I kdyby ECB ekonomický vývoj nakonec přiměl k akci, byl by počet zvýšení sazeb pravděpodobně i přesto nižší, než v USA. Indikuje to úroveň úrokových sazeb před pandemií. Zatímco v USA se úroková sazba od roku 2016 šplhala nahoru a koncem roku 2019 jen mírně zvolnila na 1,75 %, je sazba v eurozóně již dlouhodobě na nule. Po snížení objemu nákupu aktiv a vypnutí pandemického programu PEPP se tak ECB dostane s nastavením monetární politiky tam, kde byla před pandemií. Naopak Fed by musel navíc šestkrát navýšit hlavní úrokovou sazbu o standardních 25bb, aby se z aktuálních 0,25 % dostala na předpandemických 1,75 %.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.