Firma Karel Novák – velkoobchod s koloniálním zbožím v Nymburce

Málokteré firma se mohla pochlubit tak inovativní obchodní politikou jako firma K. Novák v Nymburce. Když přišly nákladní automobily, okamžitě je začala používat. Když bylo splavněno Labe až do Nymburka, okamžitě si nechala vozit zboží lodí. Ve 30. letech si vybudovala nové sídlo v Mostecké ulici mezi náměstím a železobetonovým mostem přes Labe. Po druhé světové válce se zdálo, že nic nezastaví expanzi úspěšného nymburského velkoskladu. Jenže rok 1948 vše změnil, firma musela ukončit svou činnost, majetek byl zestátněn a nakonec i dům, musel ustoupit výstavbě obytného komplexu Eliška. Dnes už firmu Novák znají jen pamětníci. Pojďme si ji tedy alespoň takto blíže připomenout. 

Vše se začalo 9. května 1886, kdy Karel Novák otevřel v Nymburce kupecký krám. Úmyslně zakoupil dům čp. 11, vyhovoval mu svou polohou, jednak stál ideálně na náměstí, kde nebylo tudíž nouze o zákazníky, a jednak zadním traktem směřoval do Mostecké ulice, kde bylo možné snadno skladovat zboží. Ačkoliv Karel Novák nepocházel z Nymburka, rozhodl se svůj obchod umístit právě sem, na břeh velké řeky. 

Po studiích na kupecké škole v Praze, se na čas vypravil do světa, pobýval ve Vídni i poznal Terst. Právě v Terstu se dokonale seznámil s cizokrajným zbožím, tehdy se mu říkalo koloniální, neboť bylo pěstováno a vyráběno ve vzdálených koloniích. Odtud již nebylo daleko k myšlence, otevřít tomuto zboží cestu na český trh. Intuice a odvaha přinesly ovoce. Obchod se prosadil. Vzrůstající obchod začal železnicí a povozy zásobovat široké okolí, spadající daleko za hranice okresu. Velkoobchod se stal pozvolna službou velmi žádanou. Zákazník si objednal zboží a Karel Novák vše obratem dodal.  

Za 44 let se podařilo Karlovi Novákovi vybudovat silnou nadregionální firmu, zahrnující stále maloobchodní „koloniál“ v podloubí čp. 11 a zejména velkoobchod v zadním traktu.

V roce 1930 předal Karel Novák svou firmu synům, Jaroslavovi a Miroslavovi. Sám odešel na zasloužený odpočinek do Prahy, kde v roce 1937 zemřel. Oba synové dál pokračovali v jeho šlépějích a postupně ještě celý podnik rozsáhle modernizovali. 

Základem modernizace firmy se stalo nové pětipodlažní skladiště (viz foto) vybudované v roce 1935 na místě starého městského chudobince. Tehdy i základní škola v sousedství pomýšlela na tento pozemek pro své možné nové školní sportoviště, ale vyšší nabídka Karla Nováka rozhodla. Sklad byl z větší části (tři patra) zapuštěn do země, aby nenarušoval historický kolorit od mlýna a Turecké věže směrem k základní škole. Tento dům nakonec musel ustoupit při výstavbě Elišky. 

Firma reagovala i na změny v dopravě. Před druhou světovou válkou vozový park čítal 12 nákladních a tři osobní automobily (viz foto).  S nástupem automobilismu byla podniková struktura rozšířena i o oddělení prodeje benzínu – pod názvem Benzolea. Do čela této divize byl povolán třetí sourozenec Josef  - inženýr chemie. Benzínové podzemní sklady se nacházely u vlečky nádraží Nymburk – město. Benzínové pumpy mezitím vyrostly po celém okrese. 

Když bylo během války splavněno Labe, nechaly si až do Nymburka rychloparníkem Heidenau 21.10.1943 dopravit další várku zboží (viz foto). 

V roce 1946 ještě proběhly oslavy 60. výročí založení firmy, ale tím se tento úspěšný nymburský podnikatelský úspěch končí. Po roce 1948 je na podnik uvalena národní správa s komunistickým vedením. Všichni tři bratři byli vyhozeni, majetek zabaven a převeden na VDP, Pramen a Benzina. Po 62 letech tak velmi smutně skončil velmi úspěšný nymburský obchod a velkoobchod.