Rok 2022 bude přes řadu překážek obdobím výzev a velkých příležitostí

Projev Vladimíra Dlouhého, prezidenta Hospodářské komory České republiky:

Dámy a pánové, dovolte mi, abych se na počátku nového roku 2022 jako prezident Hospodářské komory obrátil na české podnikatelky a podnikatele, zaměstnavatele i na manažery a vlastníky velkých firem.

Z pohledu krátkodobé budoucnosti musím začít pandemií. Především chci poděkovat všem podnikatelům a zaměstnavatelům, od nejmenšího řemeslníka po generální ředitele největších firem, kteří nás ekonomicky přenesli přes nejtěžší měsíce pandemie. Bez vás a vaší práce bychom neudrželi fungující ekonomiku ani životní úroveň v naší zemi. A přes veškerá nepochopení a rozpory musím poděkovat rovněž minulé vládě za její práci v pandemické době, a především za její snahu zajistit konkrétní podpory a kompenzace pro podnikatele.

Pandemii jsme dosud nepřekonali, ale poučili jsme se. Je před námi zřejmě ještě další období onemocnění variantou omikron, chceme ji však překonat bez tvrdých ekonomických uzávěr. V uplynulých dnech jsme s novou vládou našli shodu v opatřeních, která – věřím – budou představovat efektivní boj s virem při udržení ekonomiky v chodu. To je cesta pro celý letošní rok, kdy covid s námi ještě bude, ale my se s ním naučíme žít.

Nová vláda – a jsem rád, že i jí již mohu poděkovat za připravenost s námi konzultovat všechny dosud realizované kroky – přebírá naši zemi v nelehké době. Okamžitým tématem posledních měsíců jsou ceny energií, které kromě domácností tíží samozřejmě také firmy. Stejně je však tíží i růst mezd, související s napětím na trhu práce. Připočteme-li vnější faktory, výsledkem je pak očekávaná inflace ve výši 6 % v tomto roce. Centrální banka zareagovala prudkým zvýšením základních sazeb a koruna následně posiluje, což komplikuje život vývozcům. Veřejné finance jsou poškozeny covidem do té míry, že nelze očekávat masivní přímou podporu podnikatelů. Nové vládě opravdu není co závidět, ale tím spíše Hospodářská komora chce, dokonce musí, vůči vládě jasně formulovat své požadavky.

Okamžitým úkolem jsou kroky směrem k jinému způsobu regulace trhu s energiemi. Chápeme, že řešení se nenajde okamžitě. Jako prezident Hospodářské komory však neumím našim členům vysvětlit, proč ceny energií tak prudce vzrostly, ale současně vzrostly i marže energetických společností. To je okamžitý úkol pro ministra průmyslu a obchodu. Stejně je nutno okamžitě, jakmile to covidová situace dovolí, krátkodobě řešit napjatou situaci na trhu práce dovozem zahraničních pracovníků (a vždy zdůrazňujeme, že to nevidíme jako trvalé řešení, ale jako „záplatu“ na momentální problém).

Základní problém dalšího našeho ekonomického rozvoje však leží v průsečíku politik v oblasti energetiky, průmyslu a životního prostředí. Špatná hospodářská politika může zcela zastavit další sbližování naší ekonomické úrovně s vyspělou západní Evropou, správná politika ji naopak může urychlit. Hospodářská komora nezpochybňuje nutnost reagovat na klimatickou změnu, zelená politika však musí zohledňovat specifické podmínky jednotlivých členských států. A nejde zde jen o podnikatele, ale o všechny občany naší země, neboť my všichni poneseme náklady zvýšení cen energií, ale i vstupních materiálů a všeho dalšího.

Požadujeme po vládě, aby se bránila těm cílům Zelené dohody, které jsou v případě naší země zjevně nerealistické. Usilujme o zachování co nejvyšší možné míry energetické soběstačnost. Víme, že o základním nasměrování klimatických politik je v EU rozhodnuto, ale to neznamená, že například u balíčku Fit for 55 vláda nemá poukazovat na místy až nesmysly nebo že nemá bojovat o vlastní právo na rozhodování o energetickém mixu. Silvestrovský únik informací o možném přijetí ze strany Evropské komise plynu a jaderné energie jako „zelených zdrojů“ po delší přechodné období je nejen světlem na konci tunelu, ale ukazuje, že i menší země jako ČR může v Evropě pro své cíle najít velké spojence a prosadit přijatelná řešení pro všechny.

Požadujeme však současně po vládě, aby vytvořila odpovídající podmínky pro investice do obnovitelných zdrojů, kde máme stále větší potenciál než instalovaný výkon. Oceňujeme vládní snahu rehabilitovat fotovoltaiku, musíme však přesvědčit veřejnost, že z ní nezbohatnou jen další solární baroni. Stejně tak urychleme budování infrastruktury pro elektromobilitu, jako podmínku dalšího rozvoje sektoru automotive. Především však požadujeme po vládě vytvořit podmínky pro investice do těch sektorů, kde máme do budoucna největší komparativní, především lidské výhody. Jedná se o zelené technologie, ale především o digitální ekonomiku, kde máme nesmírně schopnou mladou generaci a která již dnes tvoří téměř 9 % HDP (a dohání tak 10% podíl automotive sektoru).

Požadujeme-li vhodné podmínky pro investování, nemáme jen na mysli využití evropských peněz (i když je využívejme maximálně), ale především atraktivní podmínky pro soukromý kapitál, ať domácí či zahraniční – nízká byrokracie, daňová zvýhodnění (ano, i v době vysokých deficitů veřejných financí), vzdělávací systém, nabízející profesně připravené lidi a další. V případě digitální ekonomiky, od e-commerce až třeba po kryptoměny, se to vyplatí, obzvláště proto, že máme v těchto oblastech nesmírně schopné mladé lidi. Sem je také především nutno napřít úsilí o efektivní využití prostředků na vědu, výzkum a inovace. Jen investice do perspektivních oborů s budoucí přidanou hodnotou nám umožní překonat požadavky Zelené dohody, především důsledky dekarbonizace.

Je mnoho dalších oblastí, kde musíme po vládě požadovat jasnou politiku a vstřícné kroky. Především jde o trh práce a rostoucí náklady na pracovní sílu, dané nesouladem poptávky a nabídky jednotlivých kvalifikací a navyšováním minimální mzdy a s ní svázaných zaručených mezd. Snížení odvodového zatížení práce, které ČR má jedno z nejvyšších v OECD. Rozvoj dálniční a železniční infrastruktury, včetně pokračování v projektech VRT. Novela pracovně-právní legislativy s cílem digitalizace pracovně-právních vztahů. Digitalizace našeho života obecně, srozumitelná a přístupná pro všechny. Zachování základních principů již přijatého nového stavebního zákona. Důstojná role zaměstnavatelů při formování vzdělávacích programů na všech stupních, především však u učňovského školství, definování profesních kvalifikací a u celoživotního vzdělávání. Legislativní ukotvení mistrovské zkoušky.

Hospodářská komora je připravena po odeznění covidových vln nadále pokračovat v diskuzi s ministerstvem zdravotnictví ohledně dlouhodobého financování českého zdravotnictví – vždyť podnikatelé jsou zdaleka největším přispěvatelem do zdravotního systému. Akviziční politika ministerstva obrany musí maximálně využívat schopností a kapacit českého obranného průmyslu. Proexportní politika i snaha udržet maximálně otevřené světové trhy a boj s protekcionismem se musí stát významnou aktivitou nejen ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zahraničních věcí, ale celé vlády. Jsme připraveni podpořit udržení aktivních obchodních a ekonomických vztahy s Čínou a s Ruskem, bez ohledu na politické ochlazení a konkurenční (nebo dokonce místy i bezpečnostní) hrozby z těchto zemí. A jistě víme o řadě dalších oblastí, kde máme jasnou představu o vládní politice a jsme připravení s vládou úzce, konstruktivně spolupracovat.

Závěrem, po mnohých apelech na vládu, mi dovolte, abych se obrátil i na podnikatele s apelem. Téměř jsem se dnes nezmínil o problémech veřejných financí a o daních. Jako prezident Hospodářské komory musím samozřejmě odmítnout veškeré úvahy o vyšších daních. Prosím však všechny podnikatele, aby si uvědomili, že tato vláda bezpodmínečně musí začít stabilizovat veřejné finance. Z pohledu deficitů a dluhu jsme na konci roku 2019 patřili k evropským premiantům. Při pokračování současných trendů však hrozí, že v roce 2024 bychom měli podíl dluhu na HDP vyšší než zhruba polovina zemí EU, a tedy pozici premianta již určitě ztrácíme.

Nemusel by to být problém, zůstanou-li úrokové sazby nízké a peníze levné. To se však v posledních měsících neděje, naopak. České ekonomice hrozí, že bude mnohem více zranitelná vůči vnějším šokům a nebude ani na ty nejpotřebnější investice. Podnikatelé proto musí pochopit, že stabilizace veřejných financí je prvořadým úkolem nás všech. Zjednodušeně řečeno, podpora musí jít buď jen těm sociálně nejpotřebnějším a opravdu jen tam, kde to do budoucna přináší nejvyšší přidanou hodnotu. Nebo řečeno jinak, jednodušeji – podnikatelé od státu musí chtít dobrou politiku, nemohou však chtít peníze. Neptejme, co stát může dát nám, ptejme se, jak si my podnikatelé můžeme pomoct sami.

Dámy a pánové, přeji Vám hodně zdraví a podnikatelských úspěchů v roce 2022.

Vladimír Dlouhý