Zájem lidí v ČR půjčit vládě stoupl obrovsky, na osminásobek dosavadního maxima. Tyto půjčky totiž bezpečně chrání úspory veřejnosti před inflací, letos mohou vynést přes 6 %

V rámci 13. upisovacího období, které skončilo loni 23. prosince, byly na účty lidí ČR připsány státní spořící dluhopisy za 41,1 miliardy korun. To je bezmála osmkrát vyšší částka než ta odpovídající výsledku dosud nejúspěšnějšího vydávání Dluhopisů Republiky, toho v rámci 12. upisovacího období, která odpovídá 5,5 miliardy korun.

Během 13. upisovacího období se upsal větší objem státních spořících dluhopisů než za všech dvanáct předchozích upisovacích období. Za dvanáct dosavadních upisovacích období se toti6 upsalo 38,5 miliardy korun státních spořících dluhopisů.

Z drtivé většiny byly v rámci 13. upisovacího období upsány spořící dluhopisy v proti-inflační variantě.

Právě ve své proti-inflační variantě totiž tyto dluhopisy představují pro letošek jeden z nejlepších bezpečných způsobů, jak veřejnost může úspory před inflací ochránit. Lidé, kteří si Dluhopis Republiky pořídili v období před Vánoci 2020, třeba jako dárek pod stromeček, jak doporučovala tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, se loni dočkali úrokové sazby takřka 6,3 procenta. Nejlépe úročené spořící účty bank v ČR přitom nyní vykazují úrok kolem tří procent. Výnos na Dluhopisech Republiky je navíc kvůli pandemii osvobozen od daně.

Úrok na proti-inflačních Dluhopisech Republiky, které bylo možné upsat v rámci zmíněného 13. upisovacího období, se bude letos pohybovat nejspíše kolem šesti procent. Vzhledem k tomu, že ČNB nově avizuje ještě výraznější růst inflace, a tedy i svého základní úrokové sazby, než doposud, může být úročení Dluhopisu Republiky příštího roku ještě vyšší než šestiprocentní.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank