Burzovní kalendář 51/52 - Co musíme vědět do nového týdne!

Globální akciové trhy vstupují do nového týdne v červeném pod tíhou zpráv o uzavření některých evropských ekonomik vlivem šíření varianty Omicron nákazy Covidu-19. Nizozemsko o víkendu uvalilo úplný lockdown téměř na všechny hlavní služby a to až do 14. ledna 2022. Spojené království naznačilo zavedení přísnějších restrikcí a Německo fakticky zakázalo cestování z Velké Británie po podobných opatřeních, která učinila Francie v minulém týden. Podpisový zákon o výdajích Joe Bidena má potíže, Čína naznačuje trhům zachování uvolněné měnové politiky, přestože ji ostatní ekonomiky zpřísňují, a světové ceny ropy propadají pod hrozbou snížené poptávky o téměř 5%. Zde je to, co potřebujete vědět, abyste mohli úspěšně začít nový týden.

Návrh zákona o výdajích amerického prezidenta Joe Bidena ve výši 2 bil. dolarů je v ohrožení poté, co senátor Joe Manchin prohlásil, že návrh v jeho současné podobě nepodpoří. Návrh zákona tedy nemůže projít bez podpory republikánů v Senátu. Analytici Goldman Sachs v reakci na tuto zprávu snížili svou prognózu růstu americké ekonomiky na příští rok.

Poslední velká zasedání centrálních bank v roce 2021 jsou za námi a tvůrci měnové politiky vystresovaní vysokou inflací začínají opouštět kurz extrémně uvolněné expanze. Bank of England se minulý čtvrtek stala první velkou centrální bankou, která zvýšila úrokové sazby od začátku pandemie Covid-19. Americká centrální banka také vykročila vstříc k ukončení programu nákupů dluhopisů a vstoupila do fáze přípravy ke zvýšení úrokových sazeb. Evropská centrální banka jako obvykle zůstává pozadu a vyčkává na další průběh pandemie. Zde je souhrnný pohled na to, kde si stojí tvůrci měnové politiky.

Nový Zéland

Novozélandská centrální banka minulý měsíc zvýšila úrokové sazby již podruhé v tomto roce. Ze současné úrovně 0,75 % by dle předpovědí měla sazba dosáhnout 2,5 % během roku 2023. Inflace prudce vzrostla a nafouklý trh s bydlením vyvolal obavy z přehřátí ekonomiky.

Velká Británie

Bank of England minulý čtvrtek šokovala trhy, když v poměru hlasů 8:1 odsouhlasila zvýšení úrokových sazeb. Hlavním důvodem je nepolevující inflační růst. BoE při obhajování své intervence o 15 bazických bodů z 0,10 na 0,25 % uvedla, že inflace velmi pravděpodobně v měsíci dubnu dosáhne 6 %. Jednalo by se o ztrojnásobení inflačního cíle banky, a proto je podle měnové autority výhledově nutné i další zvýšení sazeb.  Finanční trhy očekávají zpřísnění o 25 bazických bodů do měsíce března a další dvě zvýšení sazeb do konce roku 2022.

Spojené státy americké

Federální rezervní systém učinil významný jestřábí obrat, když se ve středu na svém výstupu z dvoudenního zasedání zavázal ukončit své pandemické nákupy dluhopisů do konce března a stanovil zrychlený harmonogram zvyšování sazeb. Předseda Jerome Powell očekává silný růst a plnou zaměstnanost v roce 2022, přičemž věří, že centrální banka musí přistupovat k inflaci jako k naléhavému riziku. Není tedy žádným překvapením, že trhy s velkou nadějí očekávají první zvýšení úrokových sazeb do června roku příštího roku.

Kanada

Komentáře guvernéra Bank of Canada Tiffa Macklema naznačují, že by úrokové sazby mohly začít růst už ve velmi krátkém horizontu. Inflace blížící se 18letým maximům a rychle rostoucí hospodářské oživení tlačí banku k intervencím. Kanadská centrální banka již v říjnu oznámila, že ukončí svůj program nákupu dluhopisů, a předloží své projekce růstu sazeb.

Austrálie

Australská centrální banka je stejně jako Japonsko zastánce spíše holubičího přístupu. Minulý měsíc banka oznámila významný krok směrem k ukončení pandemického stimulu, když opustila cíl ultra nízkých výnosů dluhopisů a otevřela dveře pro první zvýšení sazeb v roce 2023 - dříve než se očekávalo.

Guvernér Philip Lowe v minulém týdnu oznámil, že je otevřený k ukončení nákupu dluhopisů již v únoru, ale stále si myslí, že je nepravděpodobné, že by sazby musely vzrůst už v roce 2022. Tím se RBA řadí spíše do méně odhodlaných představitelů monetární politiky.

Eurozóna

Evropská centrální banka je na velmi odlišné cestě než většina jejích protějšků. Ve čtvrtek ECB oznámila, že příští březen ukončí svůj plán nouzového nákupu aktiv v hodnotě 1,85 bilionu EUR. Slíbila však vydatnou podporu prostřednictvím svého dlouhodobého programu nákupu aktiv. Lagardeová naznačila, že jakýkoliv odchod z roky trvající expanzivní měnové politiky bude pomalý.

ECB tvrdí, že zvýšení sazeb je nepravděpodobné a očekává, že inflace aktuálně dosahující rekordních 4,9 %, v příštím roce ustoupí.

Japonsko

Japonská centrální banka v pátek podnikla předběžné kroky k uvolnění stimulů z éry pandemie a uvedla, že od dubna zpomalí nákupy podnikových dluhopisů a komerčních cenných papírů na úroveň před pandemií. Banka však ponechala svůj krátkodobý cíl sazeb na -0,1 % a výnosy 10letých dluhopisů kolem 0 %. S inflací hluboko pod svým 2% cílem bude BOJ pravděpodobně udržovat ultra uvolněnou měnovou politiku mnohém déle než ostatní.

Švýcarsko

Švýcarská národní banka prohlásila, že její postoj k měnové politice, který kombinuje nejnižší úrokové sazby na světě s častými intervencemi na měnovém trhu, je i nadále vhodný.

Ing. Libor Stoklásek, MBA
Imperial Finance