Čínská ekonomika v roce 2022 a 2023, valuační atraktivita čínských akcií

V závislosti na způsobu měření je čínská ekonomika druhá, či dokonce největší ekonomika světa. Podíl jejího akciového trhu na celkové kapitalizaci rozvíjejících se trhů pak podle Goldman Sachs dosahoval ještě relativně nedávno téměř 40 %, ale v posledních čtvrtletích znatelně klesl. Což je v nemalé míře odrazem tahu strany a vlády a proti některým firmám. Dnes o čínském trhu a hlavně ekonomice v příštích dvou letech.

1. Čínská ekonomika v roce 2022 a 2023: Minulý pátek jsme se věnovali projekcím Danske Bank pro USA, v pondělí projekcím a souvisejícím tématům pro Evropu. Čínským pohledem zakončíme tento triptich točící se kolem čerstvých predikcí Danske. Následující tabulka shrnuje produkt jejích modelů právě pro Čínu:


Zdroj: Danske Bank

Celkový rámec je ve zkratce takový, že čínská vláda se snaží o přechod ekonomiky na nový model, přechod od tvrdého k měkkému, či chcete-li přeskočení pasti středních příjmů. Což v praxi znamená hlavně odklon od investic, exportů a průmyslu směrem ke službám a spotřebě domácností. Starý model ale silně prorůstá vším možným a je vůbec otázka, zda lze onoho posunu dokázat v rámci existujících struktur všeho druhu. Každopádně pokaždé, když ekonomika chladne, vláda se vrátí ke starým pákám, podpoří investice, což zvedne dluhy...

Před pandemií tempo růstu čínského produktu znatelně zpomalovalo, letošní rok se ale zvedlo opět na úrovně kolem 8 %. Podle Danske ne udržitelně, rok příští jsme podle projekcí téměř na polovině, ale níže již růst nepůjde – pro rok 2023 ekonomové banky predikují 5 % růst. Nepočítá se s nějakou inflační nerovnováhou, současné tenze v realitách prý také nebudou žádným dalším Lehmanem. Ale pokud pohlédneme na poslední řádek, zjistíme, že vládní dluhy by měly dál růst.

Není to přitom zase tak dávno, co byla Čína dávána do protikladu s některými západními zeměmi, respektive s jejich mírou zadlužení. Na vládní úrovni je Čína dohání a třeba na spotřebitelské už dohnala: Dluhy domácností v USA dosahovaly v roce 2008 v poměru k disponibilním příjmům téměř 140 %, v Číně tomu tou dobou bylo asi 30 %. Zatímco v USA pak nastalo znatelné oddlužení domácností, v Číně probíhal opačný vývoj. A nyní se obě země pohybují kolem 100 % s trendem pokračujícím dosavadním směrem (data od BCA research).

2. Čínské akcie: Následující graf je asi 14 dní starý, ukazuje vývoj valuací dvou čínských indexů:

Zdroj: Twitter

Rok 2020 přinesl zlom v trendu doposud spíše klesajících valuací, čínské akcie byly najednou v kurzu, ale jen do chvíle, kdy vláda ohlásila velký regulační obrat směrem k technologiím, zdravotní péči a některých dalším (pod)sektorům. Změna směru v regulaci a zájmech vlády vyvolala mezi zahraničními investory diskusi o tom, zda je Čína nyní vůbec „investovatelná“. Graf je dobrý i v tom, že ukazuje sice znatelný pokles valuací, nicméně PE se stále pohybují na úrovních, které nejsou minimálně z pohledu posledních pěti let nijak nízko. O nějakém celkovém úprku z čínského trhu a/nebo jeho masivní valuační atraktivitě tak z tohoto pohledu podle mne moc hovořit nelze.