Jak jsou české fondy „zavirovány“ Aholdem ?

Jak jsou české fondy „zavirovány“ Aholdem ?

Minulé pondělí zažily evropské burzy šok díky revizi účetnictví ve známé holandské potravinářské společnosti Ahold, která v ČR provozuje známé řetězce prodejen Hypernova a Albert. Tato firma v letech 2000 až 2002 nadhodnotila zisky o půl miliardy dolarů. Na základě těchto skutečností odstoupil generální ředitel a hlavní firemní manažer. Akcie Aholdu se hned v pondělí propadly o více než 60 % a z hodnot kolem deseti eur se nyní obchodují za necelá čtyři eura. Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila okamžitě společnosti rating o dva stupně na BB+. Následkem toho poklesly i ceny dluhopisů včetně těch korunových, které v hojné míře vlastní i české podílové fondy. U dluhopisů sice pokles tak dramatický jako u akcií, ale i tak přesáhl výrazně hranici desíti procent (z původních hodnot na úrovni 96,7 se propadl až k osmdesátce). Společnost nyní provede nový audit a bude u ní zajištěna potřebná finanční likvidita. Podle všeobecného očekávání dojde ke konsolidaci, která by mohla opět navýšit ceny dluhopisů a akcií, neboť o případ se zajímá sama holandská vláda a samozřejmě také oba holandští bankovní obři ABN AMRO a ING, kteří firmě poskytli celou řadu úvěrů. A kolem již krouží dravci jako Tesco nebo Carrefour čekající na opravdu velké sousto. Dodejme jen, že celý problém propadu zisků se týkal jihoamerické dceřiné společnosti Foodservice, která nemá s celkem bezproblémovou evropskou divizí nic společného.

Akcie v pohodě, dluhopisy za stovky milionů korun

Zatímco prudký pokles akcií Aholdu přežily české akciové fondy bez problémů, protože v jejich portfoliích je tato firma zastoupena pouze stopově, u dluhopisů je situace odlišná.  Zejména mezi fondy peněžního trhu a fondy dluhopisovými byl korunový dluhopis Koninklijke Ahold Float 09/05 velice populární. V portfoliích těchto převážně konzervativních fondů ho najdeme za stovky milionů korun.

Poklesy Sporokonta i Sporoinvestu

Následky těchto investic jsou zhoubné zejména pro fondy peněžního trhu. V době , kdy bojují s deflací a počítají každou desetinku výnosu, je to citelná rána. Postihla i ty největší fondy na našem trhu s výjimkou fondů IKS , tedy Sporokonto a Sporoinvest.  V portfoliu fondu ŽB Sporokonto najdeme celkem 13 tisíc kusů těchto dluhopisů v nominální hodnotě 130 milionů korun a tvoří tak 3,75 % celého portfolia. Za jediný den se tak hodnota podílového listu propadla o citelných 0,37 %, což je výnos, který fond pomalu střádal od poloviny prosince (viz obr.)

Ani konkurent Sporokonta, Sporoinvest z ISˇCS nevyšel z kauzy Ahold s čistým štítem. V jeho portfoliu najdeme totiž 2,96 % právě těchto dluhopisů.

Seznam takto „napadených“ fondů je ovšem daleko delší a kromě již zmiňované IKS jsou v něm „namočené“ téměř všechny významní čeští správci majetku. Po devadesáti milionech korun nominální hodnoty dluhopisu mají v portfoliu například fondy Rentiérský a Restituční ze stáje První investiční, taktéž i další čtyři fondy této skupiny (PIF, Středoevropský, výnosový, dluhopisový). Pořadí dle velikosti podílu dluhopisu na portfoliu fondu zase vévodí dva z konzervativních fondů ČP Investu. V OPF korporátních dluhopisů tvoří ryto dluhopisy celých 9,24 % majetku. Jen o něco menší podíl, přesně 8,21 %, najdeme v OPF peněžního trhu.

Zdá se Vám seznam postižených celkem dlouhý ? A to ještě nebyla řeč o obligačním fondu ŽB Trustu (3,06 % z portfolia) a Sporobondu (1,88 %).

I když je spíše pravděpodobné, že pokles ceny dluhopisů Ahold bude spíše krátkodobou záležitostí a dává spíše šanci novým podílníkům výše jmenovaných fondů získat nynějším vstupem zajímavý bonus, opět vynesl na světlo problém českých fondů peněžního trhu a jejich samotné definice. Možná by se tak předešlo dalším nepříjemným překvapením pro ty investory, kteří žijí v přesvědčení, že fondy peněžního trhu nikdy neklesají.

Více o tomto i jiných problémech kolektivního investování  najdete na stránkách www.fondmarket.cz, kde si můžete zdarma stáhnout i mnoho  podrobnějších informací k výše jmenovaným fondům.