P. Král – Globální inflace není takový problém jako naše vlastní

Rozhovor s P. Králem, ředitelem sekce měnové
Jaroslav Balvín (Deník 9. 12. 2021)

Česká národní banka (ČNB) zaskočila pandemií otřesený trh i vládní představitele radikálním zvyšováním úrokových sazeb. Strážkyně české měny s tím kvůli alarmující inflaci začala v létě, v listopadu je zvýšila dokonce o 1,25 procenta, v prognóze banky se hovoří ještě o dalším zvyšování až mírně nad tři procenta na přelomu roku. „My jsme zvyšování úrokových sazeb plánovali už loni na podzim, když jsme čekali inflaci na 3 procentech. Netušili jsme, že bude eskalovat až na bezmála 6 procent v říjnu,“ vysvětluje razantní „utahování šroubů“ ředitel měnové sekce Petr Král.

* Reagoval už český trh na poslední kroky ČNB?

Bezprostředně posílil kurz koruny vůči euru, což brzdí „dováženou“ inflaci. Banky také zvýšily klientské úrokové sazby u podnikových úvěrů i nových hypoték. V druhém případě to bude chladit poptávku po nemovitostech, která je u nás dlouhodobě enormně vysoká, a to navíc v prostředí nízké nabídky stavební a developerské produkce. A do třetice banky začaly více úročit vklady, čímž lidi opět motivují ke střádání.

* Ekonomika se vedle pandemie musí nově vyrovnávat s narušením logistických řetězů, rostou ceny ropy i dalších energií, není dost čipů. Nebude kvůli tomu inflace dál stoupat?

Je pravda, že podle posledních dat jsou kvůli tomu ceny průmyslových výrobců v eurozóně meziročně vyšší o nějakých 20 procent. Oni ale nebudou zdražovat napořád, ceny energií se stabilizují, řetězce obnoví své fungování. Nicméně my globální inflaci nevidíme jako takový problém jako tu naši vlastní. Ta vyvěrá z našeho dlouhodobě přehřátého trhu práce, rychlého růstu mezd a silného spotřebitelského apetitu.

* Takže jsme si v Česku inflaci vyrobili sami?

Do jisté míry ano. Když se navíc po posledním lockdownu na jaře otevřela ekonomika, lidé si chtěli všechno vynahradit. Obchodníci je vítali zvýšenými cenami, jimiž si kompenzovali předchozí ztráty. Lidé to akceptovali, protože měli peněženky nadité předchozím spotřebním půstem i štědrou vládní podporou. Výsledkem je, že dnešní jádrová inflace dosahuje hodně přes šest procent, což je dokonce o něco více, než kolik činí inflace celková.

* ČNB na inflaci opakovaně reagovala zvyšováním úrokových sazeb, a to i přes silnou kritiku končícího premiéra Babiše a ministryně financí Schillerové. Bylo to správně?

Zkrátka jsme jednali. Mohli bychom sedět s rukama v klíně a doufat, že inflace nabere jiný směr. Ale doufat není strategie. Strategie je něco dělat. A tak podnikáme dříve osvědčené kroky, které inflaci dlouhodobě udržují kolem stabilních 2 procent. Zvyšování úrokových sazeb jsme ostatně plánovali už loni na podzim, kdy jsme ale čekali inflaci pouze na nějakých třech procentech. Netušili jsme, že přes léto a na podzim bude eskalovat až na 6procentní hodnotu.

* Pokud inflace vylétne ještě výš, zkrotíte ji dalším zvyšováním úrokových sazeb?

Můžeme udělat chybu pouze v tom, že šrouby utáhneme méně, než je potřeba. To ale můžeme následně dohnat, nemáme ve směru růstu sazeb prakticky žádné omezení. Jak říkáme, „Sky is the limit“.

* Až se trh oklepe z covidu, nečeká ho další šok kvůli přechodu na bezemisní energetiku?

To by mohlo skutečně bolet. Další zdražování emisních povolenek, tah na úsporu energií, na přechod k elektromobilitě, to všechno povede k negativním nabídkovým šokům podobným covidu. Ale rozloženým do mnoha let. Vlády a centrální banky všude ve světě se budou muset rozhodovat, jestli ten šok nechají dopadnout do snížení HDP, nebo do vyšších cen.

* Může nás před tím něco zachránit?

Vláda by měla podporovat vývoj technologií, které budou věci kolem energií naopak zlevňovat. Jako vodík, nebo i méně skloňované zdroje. Trh je kreativní. Vezměme si třeba mobily. Před pár lety je nikdo neznal a teď má chytrý telefon každý. Pokud by přišla podobná technologická revoluce v oblasti energií, zase tolik by „Green Deal“ bolet nemusel.