Emisní povolenky EU 🏭 "rostou jako bitcoin", pokořily další rekord, 90 EUR/kus. V lednu může v Česku udeřit až 10procentní inflace, hrozí blackouty

Emisní povolenky EU dnes odpoledne pokořily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.  

Nord Stream 2 je plynovod, jenž má vést surovinu z Ruska přímo do Německa a jehož stavba byla dokončena letos v září, přičemž nyní čeká na certifikaci ze strany německých úřadů. Konečné slovo ale může mít Brusel. Pokud by stavba získala certifikaci, začne ní tedy proudit plyn z Ruska přímo do Německa, což je dlouhodobě „trnem v oku“ Spojeným státům, ale také zemím jako Ukrajina nebo Polsko. Zejména Ukrajina by v důsledku zprovoznění plynovodu ztratila podstatnou část své vyjednávací síly ve vztahu k Rusku, kromě jiného v otázce stanovování poplatků za tranzit plynu přes své území stávajícími plynovody.  

Tlak Washingtonu na Berlín je součásti širšího ekonomického působení, jež má Rusko přimět k tomu, aby invazi na Ukrajinu nepodniklo. Moskva na hranicích s Ukrajinou soustředí své vojsko a panuje obava, že by jej začátkem příštího roku mohla využít k vpádu. Putin cokoli takového odmítá. Washington kromě tlaku na Německo ve věci Nord Streamu 2 také zvažuje uvalení dodatečných sankcí, a to na ruské banky a ruský surovinový vývoz. Zprovoznění Nord Streamu 2 by zlepšilo zásobování EU plynem, což by zmírnilo tlak na růst jeho ceny, který je nyní enormní. Jestliže se objevují informace spíše opačné, tedy že Nord Stream 2 nemusí být nakonec zprovozněn, přispívá to k dalšímu tlaku na růst cen plynu v EU, který právě nyní pozorujeme. 

Zmíněné tuhé mrazy, které udeřily na severu Evropy, vedly včera v ranní špičce třeba k tomu, že třeba ve Finsku se na okamžitém trhu elektřina prodávala za více než 1000 eur za megawatthodinu. To je více než desetinásobek běžné ceny. Švédsko zase předevčírem muselo nahodit ropnou elektrárnu, která představuje „elektrárnu poslední záchrany“. Její elektřina by měla pomoci Polsku, jemuž hrozí závažné výpadky dodávek elektřiny. Kvůli nedostatku plynu se za účelem výroby elektřinu spaluje nejen více uhlí, ale dokonce právě už i ropy. To způsobuje růst emisí, takže příslušné elektrárny si musí kupovat více povolenek, aby mohl elektřinu vyrábět. Vedle toho také s povolenkami spekulují banky, investiční fondy nebo finanční instituce, protože jejich současný dramatický cenový růst, připomínající růst ceny bitcoinu v nejlepší formě, z nich činí velmi atraktivní zdroj finančních výnosů.

Velkoobchodní cena plynu dnes v EU roste o více než pět procent opat až více než 105 eur za megawatthodinu. Trhy se obávají, že v případě tuhé zimy a dalšího stupňování konfliktu na ukrajinsko-ruské hranici nebude mít EU v nadcházející době dostatek plynu. To by dále prodražilo výrobu elektřiny, jelikož její podstatná část se prostřednictvím plynu vyrábí. Také by to vedlo k dalšímu růstu cen emisních povolenek, neboť blízkou náhražkou plynu je uhlí, k jehož spalování jsou povolenky potřeba ve větším objemu než při výrobě elektřiny z plynu.  

Obtížné dostupné a zdražující zdroje pro výrobu elektřiny mohou letos v zimě způsobit na četných místech EU rozsáhlé blackouty. V Česku mohou způsobit krachy dalších alternativních dodavatelů energií, ale už menších než Bohemia Energy. Tyto krachy by přispěly k dalšímu růst cen elektřiny a plynu pro mnohé české domácnosti.  Růst cen energií na začátku příštího roku může mít lví podíl na tom, že spotřebitelská inflace vystoupá nečekaně vysoko, až k úrovni deseti procent. Jednalo by se o suverénně nejvyšší inflaci od 90. let. Vzhledem k růstu výdělků v ČR, který lze pro příští rok očekávat, nelze kvůli rapidní nadcházející inflaci vyloučit největší pokles reálných výdělků Čechů, tedy jejich kupní síly a svým způsobem i životní úrovně, od transformace 90. let. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)