Dva obří projekty na odsolování mořské vody mají zachránit vyschlé Jordánsko

„Vyčerpali jsme všechny vodní zdroje a naše zásoby jsou neudržitelné. Jediným řešení je využít moře", prohlásil nedávno do tisku Issa Al-Wer z jordánského ministerstva vody a zavlažování, který zodpovídá za projekt vodovodu z Aqaby do hlavního města Ammánu. Odsolovací zařízení v jediném jordánském přístavu Aqaba na břehu Rudého moře by po úplném dokončení mělo produkovat 300 miliónů m³ pitné vody ročně, zhruba polovina má být určena pro Ammán. Jedna z největších blízkovýchodních metropolí, v níž žije téměř polovina rychle rostoucí jordánské populace, je přitom od Aqaby vzdálena více než 300 km pobřeží a leží téměř v tisíci metrech nadmořské výšky. To přináší řadu dalších souvisejících komplikovaných logistických výzev, které ještě zvyšují už tak pro Jordánsko velkou finanční náročnost projektu, který by chtělo ministerstvo mít hotový do konce roku 2026.

Na realizaci je připravena se významně podílet i Evropská unie. Projekt AAWDC by měl být i jedním z důležitých témat nadcházejících jednání komisaře EU Olivera Varhelyiho v Jordánsku na konci listopadu. Fakt, že finanční racionálnost projektu, jež zahrnuje energeticky náročné odsolování i přepravu vody na vzdálenost stovek kilometrů, závisí na ceně využívané energie, znamená i výzvu k využití dalších inovací v oblasti obnovitelných zdrojů. Získávání energie na provoz ze slunce v téměř ideálních přírodních podmínkách by mělo být nejen výrazně udržitelnějším, ale i levnějším řešením než využívání neúměrně drahé elektrické energie přímo dovážené ze zahraničí či z vlastních tepelných elektráren závislých na dovozu plynu a ropy.

Se solární energetikou je přímo spojena dohoda „energie za vodu“, kterou 22. listopadu 2021 na dubajském Expo podepsali jordánský ministr vodních zdrojů a zavlažování, izraelský ministr energetiky a ministr pro klimatické změny ze Spojených arabských emirátů. Podle této dohody bude na jordánském území vystavěna solární elektrárna s kapacitou 600 megawatt, která bude dodávat elektřinu do Izraele, zatímco Izrael na svém středomořském pobřeží zbuduje odsolovací zařízení s kapacitou 200 miliónů m³ určené pro dodávky vody do Jordánska. V příštím roce by se mělo začít se studií proveditelnosti. Izrael má zájem na obnovitelné energii, postrádá ale vhodná prázdná území pro obří solární farmy, zatímco devět desetin Jordánska zabírá neobydlená poušť. Výstavbu elektrárny by měly financovat především Spojené arabské emiráty. Ve srovnání s plány na projekt dodávky odsolené vody z Aqaby je hlavní výhodou mnohem kratší vzdálenost mezi středomořským pobřežím Izraele a hlavními jordánskými sídly, na sever od Ammánu se nachází i druhé největší město Irbid.

Udržitelné hospodaření s vodou a modernizace vodohospodářství je pro Jordánsko skutečnou existenční výzvou, kromě zdvojnásobení počtu obyvatel jsou důvodem i výrazné klimatické změny. Donedávna typické listopadové dešťové přeháňky nahradilo slunečné počasí, což možná prodlouží turistickou sezónu, zároveň ale oddaluje tolik očekáváné aspoň částečné doplnění vodních zásob. Pouštnímu království už nyní každoročně schází zhruba půl miliardy z potřebných 1,3 miliardy m³ vody ročně. Polovina z jeho 14 přehrad je nyní prázdná. Každodenní realitou jsou nenávratně mizející zásoby spodní vody i kohoutky, ze kterých nic neteče. Zhruba polovina tolik vzácné vody přitom uniká cestou ke spotřebiteli díky technicky zastaralé vodovodní soustavě. Pokud už prší, přichází bleskové záplavy s ničivými následky i v Ammánu, což by mohla vyřešit moderní kanalizace, kterou hlavní město postrádá. Investice do vodní infrastruktury i zavádění dalších prostředků udržitelného hospodaření s vodou jsou jednou z postcovidových priorit jordánské vlády. Slibuje pracovat na kreativních řešeních pro zamezení plýtvání včetně úspornějšího zacházení s vodou při výrobních procesech – a to zejména v zemědělství, které spotřebovává velké množství vody v Jordánsku. Kromě dvou výše zmíněných projektů jde ovšem zatím spíše jen o velmi obecné plány. V zájmu Jordánska je ale jejich co nejrychlejší přetavení do konkrétních projektů.

Zuzana Benešová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Jordánsku