Evropská komise zveřejnila svou podzimní prognózu vývoje ekonomiky

Evropská komise dnes zveřejnila svou tradiční podzimní ekonomickou prognózu, jež pokrývá předpokládaný hospodářský vývoj napříč Evropskou unií.

Čerstvá prognóza vykresluje v porovnání s komplexní prognózou Evropské komise z letošního jara smíšený obrázek na straně růstu HDP, v případě inflace byl výhled revidován ke scénáři rychlejšího růstu cenové hladiny napříč Evropou.

Evropská komise zveřejnila svou podzimní prognózu vývoje ekonomiky.

Na straně hospodářského růstu čerstvá prognóza reflektuje dopady problémů na straně zásobování, zejména v průmyslu, což má na jednotlivé ekonomiky nestejnoměrný dopad.

Vliv problému v zásobování v průmyslu na celkový výkon ekonomiky závisí na tom, jak velký podíl má průmysl v té které ekonomice na celkovém HDP a také na tom, jak velkou roli hraje výroba automobilů, neboť toto odvětví je výpadky v dodávkách potřebných komponent zasaženo nejvíce.

Oproti komplexní prognóze z letošního května byl navýšen odhad růstu HDP EU jako celku pro letošní rok z původně očekávaných 4,2 % na 5,0 %, když dílčí revize prognózy z letošního července počítala s růstem 4,8 %.

U některých ekonomik ale došlo v porovnání s předchozími prognózami ke snížení odhadu růstu HDP pro letošní rok, což platí mimo jiné pro Českou republiku či pro Německo, na jejichž průmysl a zejména na výrobu automobilů dopadají výpadky v dodávkách potřebných komponent.

Pro rok 2022 jsou posuny ve výhledu růstu HDP v porovnání s jarní i červencovou prognózou z dílny Evropské komise minimální, což platí i pro českou ekonomiku.

Pro EU jako celek prognóza pro rok 2022 očekává růst HDP 4,3 %, když jarní prognóza pracovala s růstem 4,4 % a dílčí prognóza z července odhadovala růst 4,5 %.

Pro českou ekonomiku Evropská komise pro letošní rok očekává růst HDP na úrovni 3,0 %, květnová prognóza počítala s růstem 3,4 % a dílčí prognóza z července odhadovala růst dokonce na úrovni 3,9 %.

Pro rok 2022 čerstvá prognóza Evropské komise předpokládá růst HDP České republiky na úrovni 4,4 %, což je stejný odhad jako v květnové prognóze a jen mírně pod úrovní červencového odhadu, jenž činil 4,5 %.

Pro srovnání, Ministerstvo financí ve své čerstvé prognóze očekává pro letošek růst HDP tempem 2,4 % a pro rok 2022 činil odhad 4,1 % (zde zmiňuji data očištěná o kalendářní efekty, tak aby byla predikce srovnatelná s odhady Evropské komise a dalších institucí).

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu očekává pro letošek růst české ekonomiky pouze na úrovni 1,9 %, v roce 2022 by mělo tempo růstu HDP zrychlit na 3,5 %.

Pro hospodářský výkon v roce 2022 bude samozřejmě důležité, nakolik se podaří vyřešit problémy v dodávkách potřebných komponent v průmyslu a zejména v odvětví výroby motorových vozidel, což platí jak pro českou ekonomiku, tak pro řadu dalších evropských zemí.

Růst cenových tlaků, jenž je spojen nejen nabídkovými faktory, tedy s vývojem cen energií a dalších komodit a s komplikacemi v dodavatelských vztazích, ale také s růstem poptávkových tlaků, vedl k navýšení prognózy inflace.

Pro EU jako celek byl výhled průměrné inflace pro letošní rok zvýšen z květnových 1,9 % na 2,6 %, když dílčí prognóza z července počítala s průměrnou inflací na úrovni 2,2 %.

Pro rok 2022 byl odhad inflace navýšen z květnových 1,5 % na 2,5 %, dílčí prognóza z července odhadovala pro rok 2022 cenový růst na úrovni 1,6 %.

Pro eurozónu očekává Evropská komise průměrnou inflaci na úrovni 2,4 % letos a 2,2 % v roce 2022, což je navýšení oproti předchozím prognózám.

Pro rok 2023 ale Evropská komise očekává, že se inflace v eurozóně zmírní na 1,4 %, pro EU jako celek pro rok 2023 čeká inflaci na úrovni 1,6 %.

Jinými slovy, Evropská komise vnímá stávající cenové tlaky coby do značné míry přechodné s tím, že by se inflace v roce 2023 měla vrátit na poměrně nízké hodnoty.

Takový výhled inflace by byl do značné míry uklidňující jak pro ECB, tak pro další centrální banky v Evropě.

Vývoj inflace za posledního půl roku ovšem překvapuje ve směru silnějšího než původně očekávaného růstu cenové hladiny a scénář výraznějšího zmírnění inflace v roce 2023 proto zdaleka není jistý a osobně si myslím, že se neobejde bez zpřísňování měnové politiky.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.