Komentář Aleny Schillerové ke koaliční smlouvě nové vlády

Datum: 9.11.2021 | Autor: Alena Schillerová | Zdroj: Právo | Rubrika: Publicistika | Strana: 06

Po všech těch siláckých předvolebních prohlášeních o brutální rozpočtové konsolidaci je četba pozoruhodného textu koaliční smlouvy uklidňujícím koktejlem pro statisíce lidí, kteří se ve světle této vřavy obávali o životní úroveň a budoucnost svou a svých blízkých.

Po sérii veletočů ohledně konkrétního číselného vyjádření plánů na rozpočtovou konsolidaci, které se v posledních týdnech měnilo jako poutníci na Svatopetrském náměstí, už raději klíčový dokument nastupující vlády neuvádí číslo žádné.

Naopak se soustřeďuje na vpravdě klíčové otazníky současného Česka, jako je volba národního ptáka za pomoci studentů a ornitologů. Všechny, které by snad znervózňovala taková podružnost, jako je covid, jistě uklidní, že dokument s ničím takovým nepočítá vůbec.

Tak si říkám, jestli by kolegové z pětikoalice raději nechtěli studenty a ornitology ušetřit svých cimrmanovských rozmarů a jako svého opeřeného maskota rovnou zvolit pštrosa. Spokojeně by se pak mohli s hlavou v písku dovolávat například sta dnů hájení, jak se minulý týden dožadoval pro budoucího ministra zdravotnictví nejmenovaný poslanec ODS.

Světlým bodem koaliční smlouvy je pro mě naopak nápad na tzv. daňovou brzdu. Ta by totiž nastupující vládě neměla dovolit škrtit lidi vyššími odvody. Podobná autoregulace je v tomto případě rozhodně namístě. Patřím totiž mezi ty, kteří si pamatují, jak stejné strany v době svého posledního vládnutí sníženou sazbu DPH, kterou se daní třeba potraviny nebo voda, rovnou ztrojnásobily. Za tuhle sebereflexi si ODS i TOP 09 určitě zaslouží pochvalu.

V koaliční smlouvě se také dočteme o shodě na zrušení EET, omezení kontrolního hlášení, zvýšení slevy na poplatníka nebo o snížení sociálního pojištění. Proti posledním dvěma bodům nemám nic, ale neměli bychom zapomínat ani na to, co to prakticky znamená pro veřejné finance.

Snížení sociálního pojištění o dva procentní body znamená minus 35 miliard ročně. Zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč stojí 12,5 miliardy ročně. Zrušením EET po jejím plném náběhu by se rozpočty státu a samospráv dobrovolně připravily o 20 miliard ročně. Jen tyto tři kroky znamenají nálož téměř 70 miliard každičký rok. To, v kombinaci s absencí úsporných opatření, vzbuzuje oprávněnou obavu, jestli je nastupující vláda schopna dodržet alespoň takový vývoj veřejných financí, jako kdyby nedělala vůbec nic.

Zveřejněná koaliční smlouva je tvrdým prozřením pro všechny, kteří na plány pětikoalice čekali jako na pověstný bílý kouř z komína Sixtinské kaple při volbě papeže. Volby oponou trhly a místo ostrého pera, profesorských brýlí a makroekonomických zázraků sledujeme pštrosa, který si právě v písku vyhlídl svůj důlek a pomalu, ale jistě k němu sklání svůj krk.