Brno: Vědci z MU zkoumají geny Gregora Johanna Mendela

Dvě stě let od narození objevitele základních zákonů dědičnosti G. J. Mendela uplyne 20. července 2022. Město Brno chystá oslavy tohoto výročí a připojí se i Masarykova univerzita,
která již nyní zveřejnila výsledky výzkumu této osobnosti.

Génius, nadčasová osobnost a jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob to je Gregor Johann Mendel, který se do dějin lidstva zapsal objevením základních principů dědičnosti. V jednom z projektů, které mají připomenout, že pilíře genetiky byly položeny na jihu Moravy, dominují výzkumy vědců MU.

V rámci spolupráce mezi odborníky z Masarykovy univerzity, augustiniánského opatství, města Brna a dalších organizací, které oslavy připravují, se zrodila myšlenka dozvědět se nové informace o světoznámém přírodovědci. A to prostřednictvím archeologického výzkumu hrobky Augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně a navazujících antropologických a genetických analýz získaných nálezů.

Mendel byl naprosto výjimečnou a multižánrovou osobností, která předběhla svou dobu. Také proto jsme dali souhlas k exhumaci a k vědeckým výzkumům, aby jeho odkaz zůstal i nadále živý a veřejnosti známý. Česká republika, lidstvo, ale hlavně sám Mendel, si to jednoznačně zaslouží. Zvlášť, když se za svého života vědeckého uznání nedočkal, řekl za Řád svatého Augustina P. Paul Graham OSA.

i

Na vědeckém výzkumu se zásadním způsobem podílí Masarykova univerzita. Jako rektorovi je mi nesmírnou ctí být u tak unikátního projektu, který realizuje paní prorektorka Šárka Pospíšilová se svým týmem. Jeho výsledky jsou nejlepším důkazem, že naše univerzita provádí výzkumy na té nejvyšší úrovni, sdělil rektor Martin Bareš.

Na výzkumech spojených s Mendelem pracují téměř dvě desítky vědců. Zapojeni jsou například odborníci z Filozofické, Přírodovědecké a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity i vědci ze Středoevropského technologického institutu CEITEC. Vzhledem k náročnosti celého projektu se bude veřejnost dozvídat výsledky bádání i během příštího roku, kdy v červenci vyvrcholí oslavy 200. výročí narození G. J. Mendela, doplnila vedoucí výzkumu Šárka Pospíšilová, která je také genetičkou.

i

Práce na archeologickém výzkumu augustiniánské hrobky probíhaly v červnu a trvaly zhruba dva týdny. Rakev, ve které byly následnými analýzami identifikovány ostatky samotného G. J. Mendela, zasahovala pod základy hrobky, takže se archeologové dostali při práci až do hloubky 2,5 metru.

V průběhu vykopávek se ukázalo, že hrobka je půdorysně mírně posunutá. Museli jsme proto vymýšlet technické postupy, aby se nám podařilo vyjmout cínovou rakev v celku a nepoškodila se, popsal ředitel a hlavní archeolog z ústavu Archaia Brno Marek Peška.

V rakvi se našly kromě kostry také boty, oděv, vzácné kříže, ale i noviny z října 1883. Antropologická měření také odhalila například výšku Mendelovy postavy nebo velikost bot. K získání nových poznatků jsou využívány i další vědní obory. Například pomocí biometrických údajů lebky vytvoříme takzvanou superprojekci, což znamená, že tvar Mendelova obličeje srovnáme s dostupnými obrazy a fotografiemi, přiblížila bádání Eva Drozdová z laboratoře biologické a molekulární antropologie na Přírodovědecké fakultě MU.

Podle ní se vědcům podařilo zjistit, že otec genetiky měl nadprůměrnou kapacitu mozku 1580 centimetrů krychlových. Mendel zemřel ve 62 letech, jeho biologický věk jsme ale určili asi na 65 let. Měřil asi 167 centimetrů a jeho boty měly velikost 27 centimetrů, vypočítala Drozdová.

i

V rámci genetického výzkumu se vzorky DNA získané z ostatků nalezených v hrobce porovnávaly s DNA získanou z biologického materiálu, který vědci objevili při výzkumech v opatství. V ochranných overalech jsme zde zkoumali předměty, které Mendel používal. S kolegy jsme procházeli i knihy, kde jsme stránku po stránce hledali kupříkladu vlasy a vousy, vysvětlila Dana Fialová z Oddělení genetiky a molekulární biologie MU.

Že se skutečně podařilo nalézt ostatky Gregora Johanna Mendela, se potvrdilo v laboratořích CEITECu, kde sekvenace DNA probíhala. U vzorku mitochondriální DNA získané z Mendelovy knihy Astronomie byla prokázána plná shoda se vzorky odebranými z Mendelových ostatků, což považujeme za jednoznačné potvrzení identity odebrané DNA, uvedl Filip Pardy, odborný pracovník Genomické laboratoře tamního Centra molekulární medicíny. Zda se však podaří zrekonstruovat celý genom otce genetiky, ukážou podle Pardyho až další genomické a bioinformatické analýzy.

Genetici se při analýze DNA G. J. Mendela zaměřili na analýzu jeho původu na základě mitochondriální DNA a podle chromozomu Y. Bude nás také zajímat, zda sám Mendel neměl ve své DNA některou z variant genů, o nichž dnes víme, že způsobují dědičná onemocnění, která se dědí podle pravidel, jež právě Mendel objevil. Jinými slovy, zda netrpěl predispozicí ke geneticky podmíněné nemoci, uvedl Michael Doubek z Ústavu lékařské genetiky a genomiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a CEITEC MU.

i

Genetika je dnes běžnou součástí našich životů, potkáváme se s ní v mnoha oblastech každý den. Vliv Gregora Johanna Mendela na vznik tohoto vědního oboru je naprosto zásadní. Také proto na jeho počest v Brně začne 20. července 2022 třídenní mezinárodní genetická konference. Sjedou se na ni vědecké špičky z celého světa. Už teď máme potvrzenou účast tří držitelů Nobelovy ceny, kteří zde budou v roli přednášejících, vysvětlil Jakub Carda, ředitel Společně, o.p.s., která se dlouhodobě stará o popularizaci odkazu Mendela.

Mendelův způsob myšlení a vědecké práce byly tak originální, že podstata jeho objevu se dá mnohem lépe popsat až dnes prostřednictvím pojmů z oblasti informatiky či kybernetiky. Z toho důvodu také význam jeho odkazu spíše narůstá a je možné na něj navazovat a rozvíjet jej. Věřím, že jeho samotného by velmi potěšilo, že současné Brno je zasvěceno vědě, výzkumu a vzdělávání a že právě univerzity a vědecká centra mohou svůj výzkum stavět na jeho geniálním díle, uvedla dnes na tiskové konferenci brněnská primátorka Markéta Vaňková.

Význam kulatého jubilea si uvědomuje i náměstek primátorky Tomáš Koláčný. Chceme, aby jméno Gregora Johanna Mendela bylo v příštím roce viditelné nejen v Česku, ale po celém světě. Město s partnery zároveň chystá celou řadu akcí a aktivit, jejichž hlavním cílem je, aby toto významné jubileum bylo ve městě patrné na každém kroku, dodal Koláčný.

Město Brno souhlasilo s exhumací letos začátkem března. "Ostatky, které byly nalezeny, budou na základě žádosti řádu augustiniánů městem darovány. Bude vráceno také 30 předmětů, mezi nimiž jsou kříže, cínová rakev, pozůstatky oděvu i obuvi. V rakvi byly nalezeny i korálky z růžence," vyjmenoval náměstek primátorky Petr Hladík s tím, že brněnští zastupitelé rozhodnou o darování všech těchto předmětů příští týden.

Rozhovory s vědci z MU a archeology, kteří se na výzkumu podíleli, si můžete přečíst v listopadovém vydání Magazínu M.