V Itálii je důležité zacílit na správný region, upozorňuje diplomat Marcel Sauer

„Před vstupem na italský trh je třeba si protřídit priority a zacílit na správný region. Firmám pomůže nejen italština, ale také znalost regionálních specifik,“ vysvětluje v rozhovoru pro Export.cz ekonomický diplomat české ambasády v Římě Marcel Sauer.

Letecký pohled na solární panely na střechách moderních budov v Miláně. Přechod k zelené energetice nabízí řadu podnikatelských příležitostí. Foto: Shutterstock

Jaké nové příležitosti se rýsují na italském trhu z pohledu českých exportérů a investorů?

Po letech stagnace a po pandemickém propadu hrubého domácího produktu o 8,9 % zažívá Itálie růst, který se pro letošní rok odhaduje na 6,1 % HDP. Motor italského hospodářství se podařilo nastartovat. Běží a palivem budoucnosti jsou investice a reformy. Miliardy eur jdou do infrastruktury, ale i do zdravotnictví a digitalizace – tedy do oblastí, které byly dříve pozapomenuty. Prioritou je zelená tranzice, zvláště v energetice. Sílí podpora inovací a výzkumu. Připravuje se vytvoření Národního strategického centra – bezpečného cloudu pro veřejnou správu.  To jsou oblasti, které čeká rychlý rozvoj, příliv investic a kde se rýsuje dlouhá řada příležitostí. Vše je doprovázeno snahou o snížení byrokratické zátěže a zjednodušení procesu zadávání státních zakázek.

Itálie dlouhodobě patří k zemím, kam čeští exportéři vyvážejí nejvíce – je naším šestým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Mnozí z nich italský trh dobře znají, co byste ale poradil těm, kteří se tam chystají poprvé?

Tak jako všude jinde, vstup na trh je třeba důkladně připravit, protože obecné povědomí, jaké si člověk vytvoří třeba při dovolené, je něco jiného než znát situaci na italském trhu. Je třeba počítat s tím, že je zde značná regionální odlišnost, jiná specifika vystupování, jiné priority. Sever Itálie se hodně liší od jihu. Proto se tady kolem 70 % obchodu realizuje prostřednictvím obchodních zástupců, kteří mohou být pro nový subjekt na trhu nepostradatelnou podporou. A k úspěchu vás posune také znalost italštiny.

Jaký dopad na česko-italský obchod mohou mít nové trendy, které zaznamenáváme v době restartu ekonomik po pandemii?

Obrat bilaterálního obchodu s Itálií překonal hranici 331 miliard korun a během pandemie v roce 2020 klesl na 321 miliard. Vzhledem k okolnostem to není zásadní výpadek a vypovídá to o pevných základech obchodních vazeb i potenciálu, který naše obchodní vztahy mají.

Itálie se ale mění nebo o změnu usiluje. Důsledkem pandemie je akcelerace trendů, které jsme ještě nedávno považovali za nové. Jednání online se stalo akceptovatelnou formou komunikace, klade se větší důraz na flexibilitu a schopnost rychle reagovat. Skokově vzrostl význam online prodeje, v němž Itálie začíná dohánět další země západní Evropy. V některých sektorech vzrostl význam země původu zboží. Zároveň vláda navýšila investice do rozvoje přístavů a posílení jižních regionů. Mnozí očekávají přesun strategické výroby zpět do Itálie, stejně jako do dalších evropských zemí.

Kde mohou české firmy, které o expanzi na italský trh teprve uvažují, získat základní informace o místních specifikách včetně kultury obchodního jednání?

První kroky podnikatele mířícího na italský trh by měly směřovat k Souhrnné teritoriální informaci, která je dostupná online. Tento dokument shrnuje základní ekonomické údaje, informace o veřejných financích, bankovním a daňovém systému, zahraničním obchodu i investicích nebo obchodní spolupráci s ČR a EU.  Je možné se zde také dočíst o základních podmínkách pro podnikání, tarifech, bariérách vstupu na trh a v neposlední řadě také o kulturních zvyklostech a odlišnostech. Konkrétní postcovidové příležitosti pro české firmy v Itálii jsou pak přehledně zpracované v Mapě strategických příležitostí 2021/2022.

Další informace o exportních příležitostech pro české firmy v Itálii můžete získat během chystaných seminářů v Praze a Brně s ekonomickým diplomatem ambasády ČR v Římě, které proběhnou ve dnech 3.-4. listopadu. Pořádá je Odbor ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí ČR ve spolupráci s Regionální hospodářskou komorou Brno.