Dlouhodobé strukturální změny na energetických trzích, odklon od fosilních paliv a ceny ropy

Komoditní stratég Goldman Sachs Damien Courvalin se domnívá, že energetické trhy procházejí dlouhodobější strukturální změnou, která úzce souvisí i s tím, jak se svět snaží odklonit od fosilních paliv (viz zde). Podle experta totiž nejde jen o to, aby se společnost odkláněla od tradičních zdrojů energie. Měli bychom totiž zároveň zajistit, aby tento odklon nebyl doprovázen příliš prudkým poklesem produkčních kapacit a aby existovaly vhodné alternativy. Pokud tomu tak totiž nebude, výsledkem bude „extrémně inflační prostředí“ vytvořené tím, že nabídka bude redukována rychleji než poptávka.

Na otázku, kam by se ceny plynu mohly dostat během zimy, expert odpověděl, že trhy nyní v cenách této komodity reflektují i to, že by jí v zimě nemusel být dostatek. Energetické trhy ale představují navzájem do určité míry substituty, protože elektrická energie může být vyráběna z uhlí, plynu i ropy. To znamená, že když ceny zemního plynu dosáhly určité hranice, začal se jejich efekt projevovat i na cenách ropy a uhlí.

Po této první fázi nastala fáze druhá, kdy celkově rostoucí ceny energií začaly ovlivňovat poptávku v některých průmyslových odvětvích. Příkladem může být podle Courvalina hliník, kde se vysoké ceny energií projevovaly prudkým poklesem marží a uzavíráním některých hutí. Celkově jde o situaci, která by podle stratéga měla přinášet vysokou volatilitu. A jak bylo uvedeno, jeho celoroční cíl pro ropu leží na 90 dolarech za barel.

Pro konec roku 2023 má stratég cenový cíl pro ropu na 85 dolarech, což je podle jeho slov 20 dolarů nad konsenzem. Pokud by se ceny ropy měly držet na této vyšší úrovni, ovlivnilo by to podle něj řadu dalších aktiv včetně měnových kurzů a akcií. K nim Courvalin dodal, že akcioví analytici jeho banky v souladu s těmito projekcemi pro ropný trh mění svá doporučení pro ropné společnosti, popřípadě další části celé vertikály. Jinak řečeno, podle Goldman Sachs nedochází pouze k přechodnému zvýšení cen energií danému krátkodobými faktory, ale ke strukturálnímu a dlouhodobějšímu posunu, na který budou mimo jiné reagovat i akcie.

Následující graf shrnuje projekce Goldman Sachs týkající se vývoje globální poptávky po ropě. Její propad zaznamenaný v roce 2020 byl dán především vývojem ve vyspělých zemích a do menší míry v rozvíjejících se zemích mimo Čínu. U ní se poptávka mírně zvedala. Jak v roce letošním, tak zhruba i v roce příštím by pak měla poptávku táhnout nahoru vyspělá i rozvíjející se část světa. S tím, že ochlazení růstu poptávky nastane až v roce 2023. Rovněž v tomto roce 2023 ale bude poptávka sílit více než v roce 2019, a to zejména kvůli rozvíjejícím se zemím.


Zdroj: Yahoo Finance