Energetická krize pokračuje. Připravte si peněženky, to nejhorší máme teprve před sebou

První fázi energetické krize máme za sebou. Bohužel, to nejhorší máme teprve před sebou. Nejde přitom pouze o vliv Ruska. Za krizí stojí i bezprecedentní emise peněz, kvůli které nabídka nestíhá dohonit poptávku. Nastává čas, kdy si musíme připravit naše peněženky, řekl v dalším vydání rozhovoru o „perfektní energetické bouři“ specialista na trh energií finanční skupiny Roklen Dušan Vaškovic.

Začněme otázkou navazující na náš předchozí rozhovor: Pustil už Rus plyn, nebo ještě ne?

Situace s dodávkami zemního plynu je stále napjatá. Zajímavé je podívat se na detail. Ruský plyn teče do Evropy plynovodem Yamal přes dva hlavní huby. Je to uzel Mallnow, který zásobuje hlavně Německo, a hub Baumgarten, přes který teče plyn dále na Balkán a do Itálie.

Na stanici Baumgarten je situace více méně normální, dodávky jsou cca o 10 % nižší, než je obvyklé v tuto roční dobu. Na rozdíl od toho, tok do uzlu Mallnow je hrozivě malý. Běžně tímto uzlem během aktuálního období protéká 35 GWh/h, dnes je to pouhých 5,5 GWh/h plynu. Poslední prohlášení z ruské strany zní, že Gazprom dodržuje veškeré nasmlouvané kontrakty. Navíc Rusko údajně vyváží v celkovém množství více plynu než minulý rok. Co na to říct? Zdá se, že v Německu podcenili situaci a nemají nasmlouvané dlouhodobější kontrakty. Spoléhali se na flexibilní dodávky za spotové ceny (na rozdíl například od Italů)?

Vyvstává na mysl, jakou roli v problému hrají dodavatelé koncovým zákazníkům. Britští dodavatelé neměli dlouhodobě nakoupeno a problémy místních obchodníků všichni brzo pocítíme na vlastních peněženkách. Dodavatel koncovému klientovi, jako je například u nás Bohemia Energy, funguje jako stráž předávající informaci o poptávce velkoobchodníkovi, který dále posílá signál těžaři, aby otevřel vrt. Pokud se tak nestane, plyn není. Jestli vyjde najevo, že v Německu podlehli dodavatelé stejné spekulativní mánii jako ve Velké Británii či u nás, pak samozřejmě z daných problémů nemůžeme vinit Rusy.

Sleduješ ve spojitosti s cenami elektřiny vývoj počasí? Jaká je tam vlastně spojitost, bavíme-li se například o Evropě?

Vývoj počasí je klíčový pro ceny elektřiny a teplota ovzduší pro ceny plynu. Jak je například větrná situace důležitá, jsme se mohli přesvědčit minulý víkend. Cena elektřiny v neděli 3/10/2021 spadla na 40 EUR/MWh. Důvodem byl vítr, který je schopen v neděli kompletně zásobovat celé Německo a některé sousedy. Pondělní cena vyskočila zpět na 158 EUR/MWh. Vítr by mohl tímto způsobem elektřinu částečně zlevnit, krizi však nevyřeší. Pro tu je důležitý vývoj teplot a potažmo vývoj cen plynu v nastávajícím zimním období.

Do hry se tak dostávají dlouhodobé meteorologické cykly a chování něčeho, co se jmenuje „polar vortex“ neboli obrovský vír studeného vzduchu nad severním pólem, jehož abnormality způsobují mrazivé počasí v neočekávaně nízkých zeměpisných šířkách. Některé indikátory předpovídají mimořádnou aktivitu tohoto jevu během letošní zimy. Paradoxem dnešní situace je, že ať mrazivé počasí udeří na kterémkoliv kontinentu, ceny plynu jsou tak svázané, že nedostatek v jedné části ovlivní ceny v oblastech ostatních.

Troufl by sis odhadnout, v jaké fázi je současná energetická krize?

Současná energetická krize má za sebou první fázi, kdy začaly mít problémy nejslabší články energetického tržního řetězce, kterými jsou nezávislí národní dodavatelé energií nedisponující vlastní výrobou. Bohužel, to nejhorší máme teprve před sebou. Ceny plynu v Evropě nemají šanci klesnout dříve než na jaře, ledaže by se podařil uvést do chodu plynovod Nordstream 2. Práce na tomto kontroverzním projektu právě finišují, ale realistické předpoklady zahájení provozu jsou až začátek příštího roku.

Mezinárodnímu obchodu s komoditami dominuje několik gigantických firem jako je například Glencore a Vitol. Dle nepotvrzených zpráv začínají mít tyto firmy značné náklady s financováním svých krátkých pozic na na evropských burzách s plynem. Kdyby některá z nich nevydržela, mohli bychom se dočkat paralýzy mezinárodního obchodu s komoditami. To by bylo opravdu nemilé.

Pokud si příčiny energetické krize shrneme, jde o „nesoulad“ mezi nabídkou a poptávkou. Mohl bys toto vysvětlení rozvést víc do detailu?

V tomto bodě si trochu zafilozofuji. Každý nárůst cen je nesouladem mezi nabídkou a poptávkou. Cena roste, protože je více kupců než prodejců. Pokud je kupců mnohem více než prodejců, cena roste mnohem více, což je náš případ. V běžném komoditním cyklu má nárůst ceny pozitivní vliv na nárůst nabídky. Vypadá to však, že nárůst poptávky vyvolaný bezprecedentní emisí peněz po celém světě je tak prudký, že nabídka jen tak nestihá dohonit poptávku s následným negativním dopadem na HDP jednotlivých zemí. Mám dojem, že se zde jedná, mírně řečeno, o disonanci mezi naší představou světa a realitou. Příliš jsme si zvykli na to, že všechny problémy se dají vyřešit emisí virtuálních peněz. Bohužel, žijeme ve fyzickém světě, na křehké planetě, uprostřed kosmu, kde je teplota mínus 273 stupňů celsia, a je zázrak, že něco takového jako naše civilizace v tomto drsném prostředí vůbec přežilo. To, co se děje dnes, je pouhé lehké upozornění na to, co nám hrozí, pokud nezměníme naše chování.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.