Ústřední nákazová komise v boji s africkým morem prasat doporučila intenzivní odlov

Ústřední nákazová komise (ÚNK), kterou svolal ministr zemědělství Miroslav Toman, dnes projednávala aktuální nákazovou situaci v České republice a okolních státech. Nejvážnějším rizikem pro tuzemské chovy je africký mor prasat (AMP) šířící se v Německu a Polsku v blízkosti českých hranic. Nejbližší výskyt AMP u prasat divokých je v Německu cca 25 km od české hranice. Minulý týden se po čtyřech měsících objevilo nové ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže na Příbramsku, jedná se o subtyp H5N1, který může být přenosný i na člověka.

V Německu, kde se vyskytuje AMP v nejkratší vzdálenosti 25 km od naší hranice, byla navíc v září „prolomena“ pomyslná hranice dálnice A4 a byl potvrzen pozitivní případ u divočáků jižně od dálnice, tedy směrem k hranici s ČR. V sousedním Polsku se nákaza přiblížila na cca 40 km od české hranice.

V nejrizikovějších oblastech Libereckého a Ústeckého kraje (Frýdlantský a Šluknovský výběžek) byla již v loňském roce vymezena zóna intenzivního lovu divočáků. Cílem tohoto opatření je snížení hustoty populace prasat divokých, k čemuž lovce motivuje zástřelné ve výši 2000 Kč za ulovený kus. K důslednému vyhledávání uhynulých kusů a jejich včasnému odklízení přispívá nálezné 3000 Kč za kus. V období od 16. 11. 2020 do 27. 9. 2021 zažádali lovci v oblasti s intenzivním odlovem o zástřelné za 3788 prasat divokých. Zároveň bylo zažádáno o zvýšené nálezné za nález 121 uhynulých či sražených kusů. Všechna ulovená či nalezená a sražená divoká prasata byla vyšetřena na AMP s negativním výsledkem.

„Nákazová situace ve vztahu k africkému moru prasat se v okolních zemích, zejména v Německu a Polsku, bohužel stále zhoršuje. Jedním z klíčových preventivních opatření před zavlečením nákazy do České republiky je snížení populace prasat divokých v rizikové oblasti severních Čech. Proto vybízíme myslivce k ještě vyššímu odlovu, a to nejen v oblasti s intenzivním odlovem,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Státní veterinární správa má zpracovaný plán zavádění veterinárních opatření pro případ zvyšujícího se rizika nebo samotného znovuzavlečení afrického moru prasat do České republiky. Už v minulosti se jako velmi efektivní ukázala kombinace intenzivního odlovu divočáků, neprodleného hlášení uhynulých prasat a odebírání vzorků. Samozřejmostí je přísné dodržování pravidel biologické bezpečnosti jak při lovu, tak v chovech prasat domácích. Nezastupitelnou roli pro důsledné sledování nákazy má celorepublikový monitoring nákazy,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Druhým tématem, které ÚNK diskutovala, byl aktuální výskyt ptačí chřipky. V České republice bylo po více než čtyřech měsících potvrzeno nové ohnisko ptačí chřipky, které se objevilo v malochovu drůbeže v obci Trhové Dušníky na Příbramsku. Chovatel nahlásil úhyn pěti hus ze svého malochovu. V něm se dále nacházelo 16 slepic a 11 kachen. Veterinární inspektoři neprodleně zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé kusy k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. To následně potvrdilo subtyp ptačí chřipky H5N1, přičemž tato varianta může být potenciálně nebezpečná pro člověka. Proto krajská veterinární správa informovala příslušnou hygienickou stanici, která má kompetenci přijímat navazující opatření k zamezení přenosu na člověka.

Zbývající drůbež v chovu byla utracena. Kolem ohniska bylo vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech jsou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, která omezí přesuny drůbeže, je zde zakázáno pořádání hromadných akcích jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS