Dnes nás čeká sada indexů nákupních manažerů, a to jak ze zpracovatelského sektoru, tak i ze služeb. Odstartujeme Německem, kde se u obou složek čeká nepatrný pokles, ovšem vyhlížené hodnoty v okolí 60 bodů nadále značí pokračující ekonomickou expanzi. Prakticky totožný vývoj by měl vykázat i index evropský, který za tím německým zaostává jen zhruba o jeden bod. Naproti tomu ve Spojených státech, kde post-pandemické oživení začalo o něco dříve, se PMI ve službách již navrací do „normálnějších“ hodnot, a měl by se držet poblíž 55 bodů. Přifouknutý ovšem zůstává index v průmyslu, kde je i nadále významně zkreslován nedostatkem výrobních vstupů, a měl by se tak držet nad 60 body.

I zbytek dne strávíme v USA, odkud dorazí hned tři další indikátory ekonomické aktivity. Index sestavovaný pobočkou Fedu v Chicagu (za srpen), i té v Kansasu (za září), by měl podle předpokladů vykázat mírnou korekci směrem dolů, a stejným směrem má zamířit i ostře sledovaný Leading Index. A nebyl by to úplný čtvrtek, kdybychom se nedočkali pravidelné týdenní zprávy z amerického trhu práce. Zde by v týdnu končícím 18. září mělo přibýt 320 tisíc nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, což by byl o 12 tisíc lepší výsledek než o týden dříve.

Pohled zpět:

Spotřebitelská důvěra v zemích eurozóny vykázala v září nárůst z -5,3 na -4 body, zatímco trh naopak věštil její pokles na -5,9. Ke zlepšení došlo i v celé Evropské unii, a to z -6,3 na -5,2 bodu. Vzhledem k okolnostem, primárně pak návratu globálních obav z mutací koronaviru, se jedná o příjemné překvapení. Index se tak nejen udržel z historického pohledu na vysoké hodnotě, ale hlavně zvrátil klesající trend, kterého se držel po celé letošní léto.

Měnověpolitické zasedání amerického Fedu se neslo spíše v jestřábím duchu. Na adresu programu nákupů aktiv se Jerome Powell vyjádřil v tom smyslu, že lze důvodně předpokládat počátek jeho tlumení „brzy“, a kompletní ukončení by mohlo nastat již kolem poloviny příštího roku. Samotnému Powellovi by pak údajně k definitivnímu příklonu k zahájení útlumu stačil „slušný“ pokrok na trhu práce, což nezní jako příliš tvrdá podmínka. Bankéři Fedu se také posunuli ve svých názorech na zahájení příštího cyklu zvyšování sazeb, který by tak nově mohl začít již v roce 2022, namísto předchozího konsensu, který ukazoval až na rok 2023. Fed také představil svoji novou makroekonomickou prognózu, ve které snížil výhled na letošní růst HDP ze 7,0 na 5,9 %, výrazně zvýšil odhad inflace (z 3,4 na 4,2 %) a spíše kosmeticky i nezaměstnanosti (z 4,5 na 4,8 %). Trh vstřebal výstup ze zasedání vcelku poklidně, když dolar proti euru posílil zhruba o 0,4 % a výnos na americkém desetiletém dluhopisu se po počátečním poklesu záhy vrátil zpět na svou výchozí pozici.