Olympiáda potrápila japonskou ekonomiku, prodlouží uzavření země
Ačkoliv byly Letní olympijské hry 2020 v Tokiu pro Japonsko historicky medailově nejúspěšnějšími (celkem 27 zlatých medailí, nejvíc po USA a Číně), po ekonomické stránce se jednalo o mimořádně bolestivou prohru. Pořádání olympiády navíc umocnilo současnou opatrnost vůči zahraničním návštěvníkům, což pravděpodobně prodlouží současný stav, kdy většina z nich ani nemůže překročit hranice země. Platí to i pro drtivou většinu obchodníků.
Ilustrační foto: Shutterstock
Japonsko naposledy pořádalo Letní olympijské hry v Tokiu v roce 1964 a dodnes jsou vzpomínány jako velmi úspěšná událost, která představila hostitelskou zemi – stále zatíženou stigmatem druhé světové války – jako vyspělou, rychle bohatnoucí a přátelskou. Podobně se předpokládalo, že se Olympijské hry 2020 stanou nejen symbolem ekonomického oživení po letech stagnace a likvidace následků ničivého zemětřesení v roce 2011, ale že se také Japonsko opět předvede světu v tom nejlepším světle.
Tyto naděje vzaly vypuknutím pandemie covid-19 rychle za své. Japonsko se na jaře 2020 uzavřelo v naději, že se tím před pandemií nejlépe ochrání. To se nestalo a dnes panuje ve velké části země, včetně největších měst, čtvrtý nouzový stav, který omezuje společenský život i podnikání. Koronavirová epidemie navíc znamenala roční posunutí olympiády se všemi možnými negativními dopady.
NEJDRAŽŠÍ HRY V HISTORII
Zatímco pro rok 2020 byly náklady na pořádání her organizátory odhadovány na 12,6 miliardy amerických dolarů, o rok později to již bylo 15,4 miliardy. Roční odklad tak způsobil nárůst nákladů o 22 % a tokijské hry se tak staly podle nedávné studie Oxfordské univerzity nejdražšími v historii. Přitom v roce 2013 japonští organizátoři při udělení pořadatelství předpokládali náklady kolem 7,5 miliardy dolarů.
S uzavřením se Japonska před zahraničními návštěvníky od jara 2020 bylo dlouho dopředu jasné, že olympiáda nebude moci sloužit ani jako magnet pro turisty. Provozovatelé hotelů, restaurací, ale i samotní organizátoři se dlouho spoléhali alespoň na domácí návštěvníky, kteří dorazí do Tokia a dalších míst, kde se soutěžilo. I tyto naděje ale zůstaly nevyslyšeny, když pouhých pár týdnů před zahájením her japonská vláda z preventivních důvodů rozhodla, že se budou konat za zavřenými dveřmi.
To mělo mimo jiné drtivý dopad na předpokládané zisky z prodeje lístků, přibližně 90 % z nich v hodnotě 820 milionů dolarů se muselo vracet. Aktuálně začínají vyjednávání mezi tokijskou radnicí, japonskou vládou a olympijským výborem o tom, kdo ponese hlavní část všech dodatečných nákladů. Již nyní je ale jasné, že to bude především japonský daňový poplatník.
Ilustrační foto: Shutterstock
HOSPODÁŘSKÉ OŽIVENÍ SE ODKLÁDÁ
Negativní ekonomické dopady navíc nejsou počítány jen v nákladech na pořádání Olympijských her a ušlých ziscích. Zatímco „olympijská bublina“ celkem úspěšně ochránila sportovce a realizační týmy, ve zbytku japonské metropole se rychle rozšířila varianta delta. Během konání her dosáhl počet nakažených v Tokiu během jednoho dne pěti tisíc, což bylo v té době nejvyšší číslo od vypuknutí pandemie.
Aktuální šíření koronaviru má závažné dopady na celou japonskou ekonomiku, která v prvním pololetí roku 2021 stagnovala. Ještě v srpnu Japonská centrální banka přes vyhlášený nouzový stav v Tokiu a dalších prefekturách zachovávala mírný optimismus, když očekávala, že především oslabená domácí poptávka se bude postupně zvedat díky postupujícímu proočkování obyvatelstva (v této chvíli se pohybuje na hranici 50 %). Nicméně většina ekonomů se již nyní obává, že ve druhé polovině roku bude nakonec hrozit spíše další recese. Japonská ekonomika tak bude za rok 2021 spíše ztrácet za jinými zeměmi a výraznější oživení je odsunuto na další rok.
OBTÍŽE PŘI VSTUPU DO ZEMĚ
Olympiáda měla ještě jeden významný negativní efekt, kdy pravděpodobně oddálila opětovné otevření země zahraničním návštěvníkům, a to nejspíše do konce roku 2021. To má samozřejmě dopad i na všechna obchodní jednání, návštěvy veletrhů nebo podnikatelské mise. I proto japonská podnikatelská federace Keidanren nedávno vyzvala vládu ke zmírnění podmínek vstupu pro plně očkované osoby a zavedení vakcinačních pasů.
Než k tomu dojde, českým exportérům nezbývá než se spolehnout na moderní komunikační prostředky, k jejichž využívání jsou koronakrizí přinuceni i konzervativní Japonci. Část japonských veletrhů je také nucena přejít do online formy, nebo umožňuje vystavovatelům vzdálený přístup.
Velvyslanectví ČR v Tokiu v rámci ekonomické diplomacie podporuje i tyto formy účasti na veletrzích. V dubnu se tímto způsobem české firmy účastnily veletrhu virtuální reality VR/AR/MR World v Tokiu a nyní je vše připraveno pro online představení českých herních studií na Tokyo Game Show, které proběhne na přelomu září a října.
Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.09.2024 Technologický gigant Intel na kolenou! Co…
24.09.2024 XTB představuje Zlatana Ibrahimoviće jako…
18.09.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Bankovní rada ČNB v září opět snížila úrokové sazby o 25 bodů
Petr Lajsek, Purple Trading
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ocelářská krize v Číně: Ceny železné rudy čelí prudkému oslabení
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Mgr. Timur Barotov, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři