Vztahy s Ruskem: být sebevědomí, ale i pragmatičtí
Vztahy s Ruskem: být sebevědomí, ale i pragmatičtí
02.09.2021 / 09:16 | Aktualizováno: 02.09.2021 / 09:19
Po vrbětické roztržce jsou naše vztahy s Ruskou federací na bodu mrazu. Protože však se zemí váhy Ruska nelze vztahy nemít, je třeba odmítnout, aby jejich podobu diktovaly přehnané emoce.
Nechci zastírat, že česko-ruské vztahy jsou v mnoha ohledech na bodu mrazu. Tato situace nevznikla ze dne na den, zhoršuje se přinejmenším od roku 2014 a pochopitelně se na tom výrazně podepsala vrbětická kauza z dubna tohoto roku.
Úplná rezignace na vztahy s Ruskem, po které volala část politického spektra, by však byla krátkozraká. To mimochodem neudělala ani Velká Británie po případu Salisbury, ani Nizozemsko po sestřelení letadla MH17. Naopak bychom měli usilovat o znovunastavení vzájemných vztahů, přestože to bude běh na dlouhou trať a bude to bezpochyby cesta trnitá.
Na Vrbětice včetně smrti dvou českých občanů a miliardové škody jsme zareagovali jako suverénní a sebevědomá země. Jednali jsme rázně, ale nikoliv hystericky. Podařilo se nám poprvé v novodobé historii vyrovnat počty lidí na našich ambasádách, po čemž dlouho volaly naše bezpečnostní složky a řada politiků. Paradoxně odvahu k těmto krokům nikdy nenašli ti, kteří dnes bojují proti Moskvě nejhlasitěji...
Vztahy nelze nemít
Současný stav česko-ruských bilaterálních vztahů nelze redukovat pouze na naše vypjaté vztahy se současným politickým vedením Ruska. Rusko je geograficky, bezpečnostně, ekonomicky a kulturně vlivná země. Stálý člen Rady bezpečnosti OSN, počtem obyvatel největší stát Evropy a rozlohou největší stát světa.
V současné době prostě nelze „nemít“ vztahy s Ruskem. Ukázal to summit prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina v červnu tohoto roku nebo minulý týden jednání kancléřky Angely Merkelové. Ani baltské státy nebo Polsko své kontakty s Moskvou nepřerušily, přestože jejich vztahy dlouhodobě patří k ještě vyhrocenějším, než jsou ty naše.
Vztahy s Ruskem by rozhodně neměly diktovat přehnané emoce, ale racionalita, pragmatismus a co nejširší politická shoda u nás doma. To je mimochodem úkol diplomacie, hledat řešení i v těch nejsložitějších situacích.
Zavřít ambasádu? Nesmysl
Proto na jednotlivých ministerstvech probíhá audit česko-ruských vztahů. Jeho dosavadní výsledky jsem představil zástupcům všech sněmovních stran na již druhém uzavřeném jednání u kulatého stolu ke vztahům s Ruskem. A jako pozitivní hodnotím zájem všech politických stran účastnit se těchto setkání organizovaných ministerstvem zahraničí.
Jsem přesvědčen, že je naším bytostným zájmem sedět u jednoho stolu s ruskými diplomaty. Ostatně to nedávno takto přesně prohlásil i bývalý náčelník generálního štábu a bývalý předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance generál Petr Pavel, u kterého bychom vzhledem k jeho dlouhodobým názorům očekávali spíše radikálnější postoj.
Také proto doufám, že se nebude otevírat debata o uzavírání naší ambasády v Moskvě. Mít diplomatické zastoupení je prostě praktická nutnost. Počínaje podporou našich podnikatelů až po pomoc Čechům, kteří do Ruska cestují za poznáním, vzděláním nebo třeba za kulturou. Vždy bude jednodušší a pohodlnější, když třeba ztrátu pasu bude řešit pro české občany česká ambasáda než zastupitelský úřad například některé z členských zemí Evropské unie. Jen doufám, že tato debata je u konce.
Politika versus byznys
Jsem rovněž přesvědčen, že do hospodářské nebo kulturní spolupráce by politika měla obecně vstupovat co nejméně. Naše ekonomické vztahy s Ruskem přitom nejsou zanedbatelné. Ba právě naopak.
Sto miliard vývozu do Ruska a pozitivní obchodní bilance v hodnotě bezmála padesáti miliard sice jen snižují deficit v obchodu s ropnými produkty, u nich však nemáme realistickou alternativu. Po zavedení sankcí v roce 2014 navíc statistikám unikají české podniky vyrábějící přímo na území Ruské federace, podobně jako řada západních podniků. Evropská unie je největším investorem v Rusku. Desítky Čechů působí jako manažeři západních firem na ruském trhu, díky specifickému know-how jsou mezi nimi i generální ředitelé poboček globálních korporací.
Znovunastavení vztahů s Ruskem bude dlouhý proces. Příští vlády by se o to ale měly pokusit a jednání vést, jakkoliv výsledek nelze předjímat. A záměrně mluvím v množném čísle. Předpokladem je samozřejmě i vůle na druhé straně. Přál bych si nicméně, aby k celé věci nepřistupoval nikdo jen podle ideologie, či dokonce předsudků, ale abychom dokázali být pragmatičtí a brali v potaz český národní zájem.
Rusko - zprávy a komentáře k Rusku
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?