Ekonomika letos poroste o 3,2%. V roce 2022 o 4,2%

Ministerstvo financí představuje Makroekonomickou predikci České republiky (srpen 2021), zpracovanou na základě plánu nelegislativních prací pro 2. pololetí roku 2021. Predikce bude dne 30. srpna 2021 posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy. Její scénář slouží jako východisko pro Makroekonomický rámec návrhu Státního rozpočtu České republiky na rok 2022 a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2024.

Česká ekonomika byla zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila hluboký propad ekonomiky, který za celý rok 2020 dosáhl 5,8 %. K poklesu došlo ve všech oblastech domácího užití s výjimkou veřejných výdajů.

Zlepšení epidemické situace, k němuž přispívá očkování obyvatel a s ním související uvolnění protiepidemických restrikcí, podporuje hospodářské oživení nejen v ČR, ale i v zahraničí. Očekávaný nárůst HDP o 3,2 % v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Vlivem vysoké dynamiky importu by však saldo zahraničního obchodu mělo ekonomický růst mírně zpomalovat. Opačným směrem by letos mělo působit doplňování zásob, zesílené hromaděním nedokončené produkce na skladech v důsledku problémů v dodavatelských řetězcích.

Zejména díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby by mohl hospodářský růst České republiky v roce 2022 zrychlit na 4,2 %. Investice do fixního kapitálu si patrně udrží poměrně silnou dynamiku a mírně by ekonomiku mělo již podpořit i saldo zahraničního obchodu, zlepšované růstem exportních trhů a odstraněním úzkých míst v dodavatelských řetězcích.

Na druhé straně se v ekonomice projevují značné inflační tlaky. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cenových okruhů včetně spotřebitelských cen. Pro rok 2021 proto zvyšujeme predikci průměrné míry inflace na 3,2 % a pro rok 2022 na 3,5 %, tedy nad toleranční pásmo inflačního cíle České národní banky.

Vývoj na trhu práce zůstává pozitivní. Navzdory ukončení většiny fiskálních stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zřejmě převážil kladný efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Průměrná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se přesto v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,0 %, s pokračujícím ekonomickým oživením by mohla poklesnout na 2,7 % v roce 2022.

Hospodaření sektoru vládních institucí je v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky, opatřeními provedenými v oblasti veřejného zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Letos očekáváme deficit ve výši 7,7 % HDP. Expanzivní fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu schodku 6,1 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 43,5 % HDP. V roce 2022 by již ekonomika ani saldo veřejných financí neměly být ovlivněny efekty epidemie. Se započatou konsolidací odhadujeme, že deficit dosáhne 5,0 % HDP a zadlužení vzroste na 46,2 % HDP.

Predikce je zatížena řadou rizik, která v úhrnu považujeme za přibližně vyrovnaná. Hlavním negativním faktorem je vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Klíčové rovněž bude vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce v kontextu možných strukturálních změn v ekonomice. Mezi vnitřní rizika dále patří vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit. Frikce na trhu práce by pak mohly podpořit dynamiku investic zaměřených na zvyšování produktivity, stejně jako mzdový růst.

		2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2021	2022
							Aktuální predikce	Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt	mld. Kč, b.c.	4 797	5 111	5 410	5 790	5 695	6 048	6 431	5 932	6 257
	růst v %, b.c.	3,7	6,5	5,8	7,0	-1,7	6,2	6,3	4,9	5,5
Reálný hrubý domácí produkt	růst v %, s.c.	2,5	5,2	3,2	3,0	-5,8	3,2	4,2	3,1	3,7
Spotřeba domácností	růst v %, s.c.	3,8	4,0	3,5	2,7	-6,8	2,3	5,5	0,1	5,7
Spotřeba vládních institucí	růst v %, s.c.	2,5	1,8	3,8	2,5	3,4	2,4	0,4	3,4	0,9
Tvorba hrubého fixního kapitálu	růst v %, s.c.	-3,0	4,9	10,0	5,9	-7,2	6,0	4,9	3,8	4,5
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP	p.b., s.c.	1,4	1,2	-1,2	0,0	-0,5	-0,6	0,3	0,4	-0,2
Příspěvek změny zásob k růstu HDP	p.b., s.c.	-0,3	0,5	-0,5	-0,3	-0,9	0,7	0,0	0,9	0,0
Deflátor HDP	růst v %	1,1	1,3	2,6	3,9	4,4	2,9	2,1	1,8	1,7
Míra inflace spotřebitelských cen	průměr v %	0,7	2,5	2,1	2,8	3,2	3,2	3,5	2,5	2,3
Zaměstnanost (VŠPS)	růst v %	1,9	1,6	1,4	0,2	-1,3	-1,0	0,4	-1,4	0,0
Míra nezaměstnanosti (VŠPS)	průměr v %	4,0	2,9	2,2	2,0	2,6	3,0	2,7	3,6	3,7
Objem mezd a platů (dom. koncept)	růst v %, b.c.	5,7	9,2	9,6	7,8	0,2	2,9	3,9	0,7	2,3
Saldo běžného účtu	% HDP	1,8	1,5	0,4	0,3	3,6	1,1	0,5	1,3	0,5
Saldo sektoru vládních institucí	% HDP	0,7	1,5	0,9	0,3	-6,1	-7,7	-5,0	-8,8	-5,9
Předpoklady:
Měnový kurz CZK/EUR		27,0	26,3	25,6	25,7	26,4	25,7	25,3	25,9	25,5
Dlouhodobé úrokové sazby	% p.a.	0,4	1,0	2,0	1,5	1,1	2,0	2,6	1,5	1,8
Ropa Brent	USD/barel	44	54	71	64	42	69	68	64	60
HDP eurozóny	růst v %, s.c.	1,8	2,7	1,9	1,4	-6,5	4,9	4,3	3,8	3,6

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z dubna 2021.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.