Výpravní budova hlavního nádraží v Plzni bude v lesku do 2,5 let

Výpravní budova hlavního nádraží v Plzni bude v lesku do 2,5 let

Budova hlavního vlakového nádraží v Plzni (fotografie: A. Jarošová)

Rozlehlá památkově chráněná budova hlavního nádraží v Plzni s velkolepou charakteristickou kopulí sahající do výšky 40 metrů prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Práce začaly již v květnu, dokončeny by měly být do 2,5 let, tedy do konce roku 2023. Slavnostního zahájení opravy se zúčastnili ministr dopravy Karel Havlíček, generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a město Plzeň reprezentoval technický náměstek Pavel Šindelář.

„V roce 2019 Správa železnic zmodernizovala na plzeňském hlavním nádraží za více než miliardu korun nástupiště, podchody s bezbariérovým přístupem k vlakům, železniční mosty. Nyní správa navazuje rekonstrukcí výpravní budovy z roku 1908. Město Plzeň v červenci letošního roku dokončilo zásadní proměnu veřejného prostranství u postranního vstupu na hlavní vlakové nádraží, kde vzniklo nové infocentrum s vyhlídkovou věží, gastro provozy, terasou i pobytovými lavičkami a dalším zázemím. Po dokončení rekonstrukce samotné výpravní budovy získá západočeská metropole moderní vstupní bránu do města odpovídající parametrům 21. století,“ vysvětlil technický náměstek primátora Pavel Šindelář, který na slavnostním zahájení opravy výpravní budovy především vyzdvihl skvělou spolupráci se Správou železnic a Plzeňským krajem.

„Za 667,9 milionu korun projde hlavní nádraží zcela zásadní rekonstrukcí. Velmi se osobně těším na budoucí první patro výpravní budovy, kde vznikne obchodní pasáž s komplexním osvětlením,“ uvedl v Plzni ministr dopravy Karel Havlíček a připomněl, že Správa železnic letos zrekonstruuje nebo opraví 114 výpravních budov na nádražích po celé České republice za více než dvě miliardy korun.

Oprava výpravní budovy bude zahrnovat především opravu střešního a obvodového pláště, vše s důrazem na památkovou ochranu, a úpravy vnitřních prostor v přízemí a patře odbavovací haly pro zlepšení služeb pro cestující. Zhotovitel přestaví zcela horní halu, která bude sloužit jako otevřený čekárenský prostor v podobě obchodní pasáže s komerčními jednotkami po obou stranách. Snadnější překonání výškového rozdílu mezi hlavní a horní halou zajistí eskalátory a výtahy. Samozřejmostí bude přestavba veřejných WC a bezbariérový přístup na ně. Hlavní hala bude mít nové komplexní osvětlení a kamery s přímým dohledem. Součástí orientačního a informačního systému budou hlasové majáčky pro nevidomé a indukční smyčky pro sluchově postižené. Důležitou součástí rekonstrukce pak bude výměna všech vnitřních rozvodů a také oken a dveří, což zajistí nižší energetickou náročnost budovy. Nové bude i administrativně-provozní zázemí složek Správy železnic a dopravců.

V současné době jsou již stavební práce v plném proudu, pracuje se například na hlavním schodišti spojující přízemí s horní halou, proměnou procházejí infocentrum, mezinárodní pokladny, nájemní prostory po obou stranách hlavního schodiště a výměníková stanice. Do konce letošního roku bude probíhat restaurátorský průzkum a začne výstavba nových konstrukcí ve vybouraných prostorech. Hlavní objem stavebních prací začne v lednu příštího roku.

Správa železnic zároveň ujistila, že sochy hutníka a železničáře budou po dokončení rekonstrukce vráceny do vestibulu plzeňského hlavního nádraží.

Zakázku na opravu výpravní budovy získalo sdružení Společnost nádraží Plzeň, kterou tvoří Metrostav DIZ, OHL ŽS a AVERS.

Historie výpravní budovy hlavního nádraží v Plzni

„Budova plzeňského hlavní nádraží je významnou dominantou Plzně již více než 100 let. Památkově chráněná není jen samotná budova, ale také terasy, kamenné zdi i celý přednádražní prostor. Letos po 113 letech od dokončení výpravní budovy konečně začíná její dlouho očekávaná rekonstrukce. Nejpodstatnějšími změnami oproti současnému stavu bude doplnění chybějící bohaté výzdoby zastřešení kupole na její exteriérové straně do původní podoby. Zásadní proměnou projde nepůvodní horní hala, která bude zcela nová, moderní, vzdušná, dokonale prosvětlená přirozeným světlem,“ připomněl vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch.

„Dnešní rozsáhlá reprezentativní nádražní budova byla postavena v roce 1908. Projekt vypracoval architektonický atelier při vídeňském ministerstvu železnic vedený architektem Karlem Immerem. Pod jeho dohledem se na návrhu podíleli také architekti Karl Holzhammar, Ignaz Bronner, Hans Ungelthün a Gustav Kulhavý,“ uvedl Karel Zoch.

„Nádražní budova je významnou památkou z období přelomu stylů romantického historismu a secese. Po urbanistické stránce je velmi atypicky pojatá, neboť výpravní budova je umístěna ostrovně uprostřed kolejiště. Dalším unikátem je skutečnost, že cestující vstupují do budovy o jedno podlaží níže, než je kolejiště a nemusejí tak složitě překonávat tzv. ztracené spády. Tím plzeňské nádraží předběhlo dobu. Dnes se u nově projektovaných stanic vysokorychlostních tratí ve světě používá obdobný systém, kdy kolejiště je vždy v jiné výškové úrovni, než vstup do budovy,“ popsal Karel Zoch.

Stavební práce tehdy provedla stavební firma plzeňského architekta Rudolfa Stecha, autora řady honosných domů v Plzni. Proslavila jej zejména spolupráce s významným českým malířem Mikolášem Alšem, který pro Stechovy domy navrhoval sgrafitovou výzdobu. „Pro Rudolfa Stecha byla stavba nádraží tragickým koncem jeho jinak velmi úspěšné kariéry. Špatně odhadl náklady na stavbu, pravděpodobně nevzal v úvahu vliv značné inflace. Stech několikrát žádal o navýšení rozpočtu, nikdy mu však nebylo vyhověno. Tato zakázka ho úplně zruinovala.  Stechovi se museli přestěhovat z luxusní vily do malého bytu, ale i poté se topili v dluzích. Stech si nevěděl rady, a nakonec problém vyřešil sebevraždou, kterou spáchal v roce 1908 v plzeňské Velké synagoze,“ uzavřel Karel Zoch.

V dubnu 1945 budova dostala minimálně dva přímé zásahy při mohutném náletu britského RAF. Po válce se uvažovalo o totální demolici, neboť tlaková vlna výbuchu nadzvedla a posunula ocelovou konstrukci kopule. Nakonec se ji však za pomoci podniku Škoda podařilo vrátit na původní místo. Výzdoba budovy ale byla při provizorních opravách značně zjednodušena a upravena.

Text: Adriana Jarošová

Fotogalerie