Téměř 60 % akcií na trhu atraktivních?

Dalo by se předpokládat, že pokud rostou ceny akcií, přesněji řečeno ceny akcií relativně k ziskům (PE), bude postupně klesat počet akcií doporučovaný analytiky k nákupu. Jinak řečeno, pokud bude PE na trhu třeba kolem třinácti, najdeme více doporučení ke koupi, než když bude PE kolem dvaceti. Dnes test toho, zda tomu tak je/není. A krátké zamyšlení proč.

1. Doporučení ke koupi: Následující graf ukazuje vývoj doporučení ke koupi (či jeho ekvivalentů, a to jako jejich podíl na celkových doporučeních). Na vrcholu internetové bubliny byly podle analytiků ke koupi asi tři ze čtyř akcií, s prasknutím bubliny se tento poměr postupně snižoval až na méně než polovinu titulů. Zajímavá je epizoda schválení takzvaného SOX, tedy sbírky zákonů které mimo jiném řešily konflikty zájmů investičních bank a analytiků – po něm totiž přišel druhý velký pád doporučení ke koupi. Po roce 2009 se podíl zmíněných doporučení začal zvedat, v průměru se pak držel něco nad 50 % a rok 2020 přinesl postupný růst k 60 %:

Zdroj: Twitter

2. „Kupovat“ a PE: Jak vidíme z druhého grafu, valuace byly na vrcholu internetové bubliny na maximu podobně, jako doporučení ke koupi. Podobný byl i následný propad PE. Celkově tedy šel vývoj úplně proti tezi zmíněné v úvodu – doporučení a valuace nejdou proti sobě, ale dost ruku v ruce. Trochu se to změnilo po roce 2009, kdy se PE drželo ještě pár let relativně nízko a analytici zároveň znatelně zvýšili příklon k doporučení kupovat. Rok 2020 a následující měsíce se ale už zase nesly spíše v duchu mustru internetové bubliny. V tom smyslu, že rostoucí PE šlo ruku v ruce s rostoucím podílem doporučení „buy“:

Zdroj: Twitter

3. Tak i onak: Není tedy nevídané, když roste nadšení na trhu, které zvedá ceny (absolutně i relativně k ziskům) a zároveň i podíl doporučení ke koupi. Takže rostoucí ceny nevedou postupně k poklesu doporučení ke koupi, ale naopak k růstu jejich podílu. A naopak. Můžeme přitom říci, že na čas mohou jít ruku v ruce a nemusí to znamenat žádný exces. Může třeba dojít k pozitivnímu technologickému skoku, který potáhne na nějaký čas nahoru obojí. Ceny totiž rostou, či klesají určitě rychleji, než analytik zhodnotí novou situaci, upraví model, napíše report.

Zrovna tak ale nalezneme období, kdy doporučení šla proti pohybu cen a valuací – ony roky po roce 2009, či třeba rok 2018, kdy valuace korigovaly, ale doporučení šla nahoru a následný vývoj jim dal za pravdu. V tomto období tak možná analytici plnili spíše „proticyklickou“, korigující funkci odpovídající oné tezi z úvodu.

Vše by šlo více rozpitvat podle toho, co kdy táhlo valuace nahoru, či dolů (bezrizikové sazby, rizikové prémie a růstová očekávání). Nicméně myslím, že to nebudeme příliš komplikovat a stačí uvedené srovnání. S tím, že pokud dáme stranou dot.com bublinu a její splasknutí, tak je dnes podíl doporučení k nákupu mimořádně vysoko. Stejně jako valuace.