Zemřelí dle příčin úmrtí v Ústeckém kraji v roce 2020 a jejich příčiny úmrtí
Meziročně došlo v Ústeckém kraji v loňském roce k nárůstu u většiny příčin úmrtí. Pokles byl mimo jiné zaznamenán u nemocí dýchacího soustavy, z dlouhodobého pohledu zemřel s touto příčinou třetí nejvyšší počet osob za posledních 10 let. Nemoc Covid-19, která je uvedena zvlášť pod kódy pro speciální účely, byla příčinou úmrtí v 902 případech.
V roce 2020 zemřelo v Ústeckém kraji 10 793 obyvatel, což je o 1 585 obyvatel více než v předchozím roce. Meziročně tak počet zemřelých vzrostl o 17,2 %. Od roku 1990 se jedná o nejvyšší počet zemřelých v našem kraji. Počet zemřelých na 1 tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 13,2, meziročně se tak zvýšil o 1,9 zemřelých na 1 tis. osob. I tento ukazatel dosáhl nejvyšší hodnoty za posledních 31 let, rovněž i jeho meziroční nárůst byl nejvyšší od roku 1991.
Nejčastější příčinou úmrtí jsou dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, na které v loňském roce zemřelo 4 119 osob. V porovnání s rokem 2019 došlo k nárůstu o 345 případů, tj. o 9,1 %. Meziroční nárůst případů jsme zaznamenali u většiny nemocí patřících do nemocí oběhové soustavy s výjimkou nemocí tepen, tepének a vlásečnic, kde došlo k v porovnání s předchozím obdobím k poklesu o 9 případů (o 4,1 %). Z dlouhodobého pohledu byl počet zemřelých na nemoci oběhové soustavy nejvyšší za posledních pět let a pátý nejvyšší od roku 2011.
Druhou nejčastější příčinou úmrtí byly novotvary. Počet zemřelých s touto příčinou smrti dosáhl hodnoty 2 505 osob, což znamenalo meziroční nárůst o 86 osob (o 3,6 %). Téměř 98 % úmrtí na novotvary byly způsobeny zhoubnými novotvary, u nichž jsme zaznamenali meziroční nárůst o 79 případů (o 3,3 %). V porovnání s rokem 2019 zemřelo v roce 2020 více osob na zhoubné nádory tlustého střeva, konečníku a řiti, slinivky břišní, ženských pohlavních orgánů a prostaty. Významnější pokles byl naopak zaznamenán u zhoubných nádorů prsu a také průdušnice, průdušky a plíce, a to o 12,4 resp. 8,0 %. Počet zemřelých na novotvary byl v loňském roce nejvyšší za posledních deset let.
Třetí nejčastější příčinou úmrtí v roce 2020 bylo infekční onemocnění Covid-19, které aktuálně spadá do kapitoly pro speciální účely – U. Toto onemocnění zapříčinilo v loňském roce v našem kraji 902 úmrtí. Vzhledem k tomu, že rok 2020 je prvním rokem, kdy byla tato příčina úmrtí vykázána, není k dispozici srovnání s předchozími roky.
Nemoci dýchací soustavy (vyjma onemocnění Covid-19) byly v loňském roce v kraji příčinou úmrtí v 607 případech. V porovnání s předchozím obdobím zemřelo v roce 2020 na tuto příčinu o 73 osob méně, tj. pokles o 10,7 %. Do nemocí dýchací soustavy patří mimo jiné chřipka, zánět plic (pneumonie) a chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí. Meziroční pokles byl zaznamenán u všech těchto nemocí. Počet zemřelých na nemoci dýchací soustavy byl v loňském roce třetí nejvyšší za sledované období 2011–2020.
V 572 případech byly v roce 2020 příčinou úmrtí nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, jejichž počet meziročně vzrostl o 166 případů, tj. o 40,9 %. Více než 87 % úmrtí v této kategorii bylo zapříčiněno diabetem. V loňském roce v kraji zemřelo na diabetes mellitus 499 osob. Počet zemřelých na nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek z dlouhodobého pohledu převážně roste, vloni byl nejvyšší od roku 2011.
Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti, které zahrnují zejména nehody (včetně dopravních), úmyslné sebepoškozování a utonutí, byly v loňském roce uvedeny ve 458 případech úmrtí. Meziročně jsme zaznamenali nárůst o 27 případů, tj. o 6,3 %. Nejvyššího podílu na vnějších příčinách nemocnosti a úmrtnosti dosahují nehody, které v loňském roce tvořily 63,1 %. Počet nehod meziročně vzrostl o 14 případů (o 5,1 %), počet dopravních nehod však meziročně poklesl o 3 případy (o 4,8 %). Pozitivní trend dlouhodobě zaznamenáváme u počtu zemřelých v souvislosti s úmyslným sebepoškozováním, jejichž počty od 2013 trvale klesají, v loňském roce byl pokles nejvyšší, a to o 17 případů (o 19,3 %).
V posledních dvou letech došlo k nárůstu počtu zemřelých na nemoci trávicí soustavy, jejichž počet meziročně vzrostl o 27 případů (o 6,6 %) a dosáhl počtu 434 zemřelých, což je nevyšší hodnota za posledních 10 let. Fibróza, cirhóza a chronický zánět jater, které patří do nemocí trávicí soustavy, byly v loňském roce v kraji příčinou úmrtí v 172 případech, meziročně došlo k nárůstu o 28 případů (o 19,4 %).
Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde byly příčinou úmrtí v 297 případech, meziročně jejich počet poklesl o 27 (o 8,3 %). Z dlouhodobého pohledu však evidujeme jejich postupný nárůst, počet zemřelých v loňském roce byl druhý nejvyšší za posledních deset let.
Počet zemřelých na infekční a parazitární nemoci (vyjma nemoci Covid-19) dosáhl v roce 2020 v kraji 155 osob, meziročně vzrostl o 2 případy (o 1,3 %). V 154 případech byly příčinou smrti nemoci močové a pohlavní soustavy, u nichž jsme zaznamenali meziroční nárůst o 11 případů (o 7,7 %). Selhání ledvin, které patří do nemocí močové a pohlavní soustavy, bylo jako příčina úmrtí uvedeno u 118 osob. Od roku 2014 (s výjimkou roku 2016) zaznamenáváme v souvislosti nemocí močové a pohlavní soustavy každoroční nárůst úmrtí, počet zemřelých v roce 2020 byl nejvyšší za sledované období 2011–2020.
Rostoucí trend sledujeme u nemocí nervové soustavy, které byly v loňském roce příčinou úmrtí v 361 případech. Meziročně jejich počet vzrostl o 84 případů (o 30,3 %), což je nejvyšší nárůst od roku 2012. Počet zemřelých s touto příčinou smrti byl v roce 2020 nejvyšší v posledních 10 letech. Meziroční nárůst případů byl ovlivněn nejvíce úmrtími na Alzheimerovu nemoc, u které došlo v porovnání s rokem 2019 ke zvýšení o 73 případů (o 46,8 %).
K meziročnímu nárůstu došlo rovněž u poruch duševních a poruch chování, v porovnání s předchozím obdobím došlo v roce 2020 ke zvýšení o 47 případů (o 44,3 %), což je nejvyšší zaznamenaný nárůst od roku 2012. Celkový počet případů dosáhl hodnoty 153 a byl tak nejvyšší od roku 2011. Počet těchto úmrtí je nejvíce ovlivněn úmrtími na vaskulární a neurčené demence, jež byly v loňském roce příčinou úmrtí v 130 případech.
Mezi nejméně četné příčiny úmrtí patří některé stavy vzniklé v perinatálním období. Tato příčina byla v loňském roce uvedena ve 14 případech úmrtí, meziročně se její počet nezměnil. Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality byly příčinou úmrtí ve 13 případech, meziročně jejich počet poklesl o 1 (o 7,1 %). V kategorii ostatních příčin jsou pak zahrnuty nemoci krve a krvetvorných orgánů, smyslových orgánů, kůže a podkožního vaziva, svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně a těhotenství, porod a šestinedělí; počet úmrtí s touto příčinou meziročně poklesl o 11 (o 18,3 %) na 49 případů.
Kontakt:
Bc. Iva Princová
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
email: infoservisul@czso.cz
tel.: 472 706 106
Přílohy
- Další informace naleznete v publikaci
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?