Blockchain po česku – už žádný yetti

Dceřiná společnost Elektrotechnické asociace České republiky nabízí platformu pro využití mimořádně nadějné technologie blockchainu firmám, které díky ní mohou realizovat vlastní podnikatelské projekty. Nabídka je i v mezinárodním srovnání unikátní. „Blockchain po česku“ není anonymní, jak bývá zvykem v případě kryptoměn, ale zároveň si zachovává nezávislost – není podřízený žádné centrální autoritě.

Ilustrace: Shutterstock

Nástup decentralizované počítačové sítě blockchain připomíná počátky internetu v devadesátých letech minulého století. Odborníkům je jasné, že jde o podobně přelomovou technologii, která může proměnit řadu oborů lidské činnosti, málokdo si ale zatím dokáže představit, jakým způsobem. „Mnozí lidé si dokonce dosud myslí, že blockchain je to samé jako kryptoměna, což je zásadní omyl,“ říká Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace České republiky (ELA). Obchodníci s kryptoměnami pouze technologii blockchainu využívají pro své cíle, stejně jako to může udělat kdokoliv jiný.

Vedení ELA se před dvěma lety rozhodlo, že chce být mezi těmi, kteří jasnou představu o využití blockchainu mimo dosud známou oblast digitálních platidel nabídnou. A to jak svým členům, tak na komerční bázi dalším firmám.

„Chodili jsme po různých fórech pořádaných úctyhodnými institucemi, na nichž zkušení profesoři i mladí nadšenci z oboru v kostkovaných košilích mluvili o mimořádně nadějné technologii,“ vzpomíná na dobu před pár lety Jan Prokš. Blockchain ale zároveň pořád připomínal pověstného yettiho – všichni o něm mluvili, ale nikdo s ním neměl reálnou zkušenost. V té době Otto Havle, šéf společnosti FCC průmyslové systémy – jedné z členských firem ELA, přišel s myšlenkou, že by průkopnickou roli mohla sehrát právě Elektrotechnická asociace.

VEŘEJNÝ A PRŮMYSLOVÝ

Otto Havle a Jan Prokš tehdy prezentovali představenstvu ELA projekt dceřiné společnosti, která by se zprostředkování veřejného průmyslového blockchainu firmám ujala. Zájemci ho mohou využít například k zabezpečení veškeré své dokumentace, se kterou už nebude možné zpětně jakkoliv manipulovat. Blockchain umožňuje systémově řešit celou řadu dalších komplikací, se kterými se firmy setkávají – od bezpečného uzavírání smluv na dálku přes jednodušší sjednávání obchodních transakcí v zahraničí až třeba po využití v pokročilé výrobě průmyslu 4.0, kde jednotlivé činnosti řídí umělá inteligence.

Nápad padl na úrodnou půdu a vznikla dceřiná společnost asociace. ELA Blockchain Services poskytuje firmám či institucím, které prokáží svou důvěryhodnost, zdarma technologické jádro blockchainu (něco jako internet bez webových stránek) a základní aplikaci Blockchain Notarius. V blockchainu lze uložit jakýkoliv dokument či smlouvu, aniž by s ní mohl bez povšimnutí kdokoliv dál manipulovat. Blockchain Notarius dále nabízí jednoduchou ochranu autorského díla – básník například nemusí své verše nikde publikovat, stačí když je uloží do blockchainu a může kdykoliv prokázat, že autorem je právě on. (Technický princip fungování blockchainu najdete pod tímto článkem.)

Tak jako e-mailová konverzace nahradila předchozí formy komunikace, podobné je to také s využíváním blockchainu – nahrazuje činnosti, které už lidstvo nějakým způsobem zvládlo. „Důležité je, že ten nový způsob bude rychlejší, efektivnější, lacinější i ekologičtější,“ dodává ředitel ELA.

Strůjci českého blockchainu se netají globálními ambicemi, jak ukazuje ilustrace ELA Blockchain Services. Ilustrace: ELA Blockchain Services

SMĚR ASIE

Jan Prokš zdůraznil, že cílem firmy Blockchain Services je zejména „stavět blockchainy na míru“ – podle konkrétních potřeb zákazníků. Zmiňovaný Blockchain Notarius je jen jednou z možných aplikací, která si už však našla cestu i do Asie. Dceřiná společnost ELA totiž navázala na Tchaj-wanu spolupráci s jednou z tamních velkých technologických firem Advantech. Ta provozuje cloudovou platformu pro své partnery a zákazníky, která je určena pro různá cloudová řešení průmyslových aplikací. A Blockchain Notarius na této platformě umožňuje jednoduše ověřovat autenticitu kopie digitálního souboru.

Integrace aplikace Blockchain Notarius je pouze prvním krokem. Advantech plánuje využití EIA blockchainu v projektu ochrany a verifikace medicínských dat, což je citlivá otázka například v Japonsku, kde by se Tchajwanci chtěli se svým komplexním řešením uplatnit.

Další projekt se rodí ve spolupráci s jednou z českých vysokých škol a týká se vydávání absolventských diplomů. Univerzita do blockchainu uloží veškeré informace, které předání diplomu úspěšnému absolventovi potvrzují. Ke každému hashi – speciálnímu neměnitelnému kódu, který v tomto případě jednou provždy potvrzuje informaci o absolvování vysokoškolského studia – se ještě přiřadí QR kód. Tím může absolvent své vzdělání kdykoliv a kdekoliv prokázat.

Podobný princip bude možné podle Jana Prokše uplatnit v řadě dalších případů – QR kódy nebo přesněji zápisy do blockchainu mohou potvrzovat třeba certifikaci tlakových nádob, výrobků pro jaderné elektrárny, originalitu softwaru do kritických aplikací a mnoho dalšího. Do sítě ELA blockchain se už zapojil i Český institut pro akreditaci.

Pokud jde o další plány ELA Blockchain Services, společnost uvažuje o razantnějším vstupu do „světa IT“ – ideálně ve spolupráci s některou z významných firem tohoto odvětví. Jan Prokš předpokládá, že velké IT firmy by mohly výhledově zařadit ELA blockchain do portfolia nástrojů, s pomocí kterých budují své produkty a služby.

Foto: Jan Stuchlík, SP ČR

ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA

Strůjci českého blockchainu si už v době myšlenkového zrodu dceřiné firmy ELA uvědomili, že uživatelé nové technologie se fakticky dělí na dvě skupiny – vytvářejí buď „masové anonymní blockchainy“, nebo takzvané veřejné blockchainy. „Způsob využití blockchainu má v obou případech své výhody, ale také nevýhody,“ zdůrazňuje Jan Prokš.

Masové anonymní blockchainy jsou šity na míru kryptoměnám. „V tomto případě jsme spatřovali velkou nevýhodu právě v anonymitě,“ vysvětluje ředitel ELA. Veřejné blockchainy zase nejsou nezávislé, protože jednotlivé uzly decentralizované sítě se v drtivé většině případů nacházejí v cloudu centrálního provozovatele. Tím mohou být velcí světoví IT hráči, jako jsou například IBM nebo Microsoft.

Cílem zakladatelů „blockchainu po česku“ byla platforma, která využívá výhod obou skupin – není striktně podřízena žádné centrální autoritě, není anonymní a je veřejně přístupná. Takzvané nody (uzly neboli počítače, na každém z nichž je uložena kopie celé databáze) jsou zcela samostatné a nikdo nedisponuje právem – ani technickými možnostmi – je vypnout. Role Elektrotechnické asociace se omezuje na funkce správce sítě, který mimo jiné hlídá, že každý další node připadne pouze důvěryhodné firmě nebo instituci. Unikátní je i to, že společnost ELA Blockchain Services podle všeho brzy získá certifikaci ISO pro oblast kybernetické bezpečnosti.

ELA blockchain má nyní už více než třicet nodů – kromě Elektrotechnické asociace tento blockchain provozují například na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, ve Svazu průmyslu a dopravy, v Hospodářské komoře, ve společnosti IBM, v advokátní kanceláři Rowan Legal, na Fakultě elektrotechnické ČVUT a mnoha dalších místech včetně tchajwanské společnosti Advantech.

Češi mají každopádně nakročeno k tomu, aby ve světě zanechali vlastní – v tomto případě dobře viditelnou – stopu. Jak poznamenal Jan Prokš, předpokladem úspěchu je uvědomit si, k čemu se blockchain hodí a k čemu nikoliv: „Někteří lidé to neradi slyší, ale blockchain sám o sobě není žádná spása vesmíru.“ Má ale jedinečné vlastnosti, které nám zatím žádná jiná technologie nenabízela. Blockchain podobně jako jiné technologie časem najde řadu různých uplatnění a většina lidí o tom ani nebude vůbec vědět. A způsoby jeho využití budou rozmanité.

Ředitel ELA nabízí nečekané srovnání s rýčem. Ten je možné efektivně využívat v zemědělství, stavebnictví, dost se hodil i takovým zlatokopům. Ke sklepávání třešní ze stromu je ale lepší sáhnout po jiném nástroji. S blockchainem také není možné vyřešit úplně vše, ale zcela jistě nalezne mnoho rozmanitých uplatnění. „Králi blockchainu“ budou ti, kteří najdou takové vhodné uplatnění této technologie, o kterém ostatní ani netuší.

JAN ŽIŽKA

CO JE BLOCKCHAIN?

Blockchain je síť počítačů, na kterých je uloženo to samé. Nejsou na nich uložena žádná čitelná data, ale takzvané hashe, tedy speciální kódy vypočtené z dokumentů. Ty mají tu vlastnost, že z různých dokumentů – přesněji datových entit – je hash jiný.

Obrácená funkce, tedy rekonstrukce dokumentu z hashe ale možná není. Tím je zajištěno, že se nikde nepohybují žádná citlivá data.

V síti tedy chronologicky ukládáme tyto hashe (spolu s časovým razítkem kdy byly uloženy).

Této vlastnosti je velmi dobře možné použít pro ověření toho, zda daný dokument v nějakém čase existoval nebo ne – vždy můžeme z dokumentu (představte si třeba pdf s obchodní smlouvou, notový záznam písně nebo informace o proběhlé výrobní operaci) opětovně vypočíst hash a sítě se zeptat, zda je v ní tento hash uložený či nikoliv. Zeptat se můžeme v kterémkoliv bodě (uzlu sítě) – informace je uložena na každém počítači zapojeném do sítě. Tím je dosaženo velmi vysoké míry důvěry – síť není zmanipulovatelná jedním centrálním subjektem, nikdo systém nemůže vypnout nebo informace změnit.

Blockchain je databáze sdílená ve veřejné nebo soukromé počítačové síti. Síť tvoří uzly neboli počítače, kde je uložena kopie databáze. Díky tomu se databáze neztratí, pokud jeden z uzlů přestane fungovat. Každý nový záznam je matematicky zašifrovaný, aby mohl být přidán jako další „blok“ databáze. Zápis do blockchainu musí schválit jednotlivé uzly v síti, které ověří, že zápis splňuje předepsané parametry a podmínky. Jednotlivé položky v blockchainu už nelze zpětně měnit. Databáze je tak odolná proti podvodům.

V blockchainu jsou uloženy pouze hashe, tedy „otisky prstů jednotlivých souborů“, ze kterých nejde zpětně vytvořit originální soubor. Tím pádem v síti nejsou ukládány žádné citlivé údaje.

Pramen: ELA Blockchain Services