Alžírsko staví odsolovací stanice – problém sucha se neustále prohlubuje

Specifická situace v hlavním městě Alžíru si vyžádala mimořádný plán distribuce vody, který od 26. června 2021 zavádí Státní úřad pro správu vody a sanace SEAAL. Podle plánu je 57 čtvrtí hlavního města rozděleno do 3 skupin. Zatímco první skupina je zásobována vodou v dopoledním čase od 8 hodin do 14 hodin, druhá má přístup k tekoucí vodě od 8 do 16 hodin, ovšem pouze každý druhý den, a třetí skupina alternuje předešlá řešení v suchý a lichých dnech. Krizový plán potrvá do konce září, kdy během léta by mělo být uvedeno do provozu 51 studen a na podzim ideálně dojde k přestavbě dvou odsolovacích zařízení. Dle průzkumů OSN v rámci naplňování cílů SDGs skutečně objem vody na hlavu v Alžírsku rapidně klesá. Za skutečností stojí nejen populační růst, ale i urbanizace a nedostatečné finanční prostředky pro modernizaci vodní infrastruktury.

Vodní zdroje a jejich kvalita

Objem obnovitelných vodních zdrojů v Alžírsku je odhadován na 19 mld. m? ročně, tedy přibližně 450 m? na osobu ročně. Tento údaj pak pokulhává za minimem stanoveným na 500 m? na osobu ročně a zařazuje Alžírsko mezi země potýkající se s vodní krizí. Největší podíl na vodních zdrojích tvoří povrchová voda, která se koncentruje v 5 říčních pánvích (Tafna, Macta, Cheliff, Soummam, Seybouss) převážně na severu země. Asi polovina povrchové vody se nachází ve středně velkých a velkých přehradách, kde je její hladina doplňována během krátkého deštivého období od prosince do února. Přehrad se zde nachází dohromady 81, z nichž zhruba polovina slouží pouze k zavlažování v zemědělství. Alžírsko disponuje i zásobami podzemní vody, kdy v severní části je vodonosná vrstva mělká, a tak lze vodu získávat klasicky za pomocí studny, nebo pramenu. Často se zde ovšem naráží na vysoký počet nelegálních studen a celkovou neznalost správy vodních toků, takže jinak obnovitelný zdroj vody se často využívá nehospodárně. V jižních oblastech jde o fosilní podzemní vodní zdroje, jež jsou neobnovitelné. Na jihu se střetávají dvě vodonosné vrstvy a tvoří tzv. Severo-západní saharskou vodonosnou vrstvu (NWSAS), které ve své mělké části poskytuje vodu už v hloubce 100 až 400 m, hlubší vrstva pak skýtá přístup k vodě až v hloubce 1000 až 1500 metrů. V mělké části se tak využívá tradičního zavlažovacího systému foggara a pro těžbu z hlubších vrstev se přistupuje k vrtům.

Nekonvenční vodní zdroje stále populárnější

Alžírsko využívá energeticky náročné metody desalinizace, aby tak zajistila pitnou vodu ve městech ve vzdálenosti až 60 km od pobřeží. 11 odsolovacích stanic napříč přímořskými vilájami zajistí v Alžírsku až 17 % spotřeby vody. Všechna doposud funkční zařízení včetně nadcházejících projektů El Tarf a Fouka pracují s klasickou metodou reverzní osmózy, jakkoliv by si vysoká míra znečištění solankou ve středomořské oblasti jistě zasloužila postupné zavádění modernějších metod odsolování s menším dopadem na ekologii. Právě zde se nabízí prostor pro představení novějších technologií např. vakuové destilace, stejně jako s ohledem na Plán energetické účinnosti odsolovací zařízení na solární pohon, případně zařízení s možností energetické kogenerace. Odsolovací zařízení provozuje pobočka Algerian Energy Company státního energetického podniku Sonatrach. Ta ve svém Strategickém plánu pro rok 2026 uvádí, že cílí na rozšíření sítě odsolovacích stanic tak, aby zajistily až 2,7 milionů m? vody denně, a z celkové spotřeby tak pokryly až 23 %. Jakkoliv Alžírsko vládne stovkami čističek odpadních vod a neustává v zavádění dalších, odsolování stále hraje prim. V blízkém budoucnu se pak ministerstvo hospodářství hodlá vrátit k opravě odsolovací stanice Souk Tlata v oblasti Tlemcen, jejíž provoz byl zastaven v říjnu 2019, zrehabilitovat také stanici El-Magtaa v Oranu a tím navýšit stávající denní produkci pitné vody na její dvojnásobek, tedy 500 000 m?. Nová odsolovací stanice má také vyrůst na Cap Djenet a posílit tak kapacity dodávek vody do hlavního města a částečně do viláji Tizi Ouzou. Posíleny budou i kapacity 11 odsolovacích stanic na východě země, kde by pro potřeby zásobování vilájí Annaba, El Tarf a Guelma měla být postaveno další odsolovací zařízení s denní kapacitou 300 000 m?. Program výstavby odsolovacích stanic pracuje s rozpočtem 150 mld. DZD (téměř 1 mld. EUR).

Výzva alžírského vodohospodářství

Jedny z nejnižších cen vody v regionu a současně obecný nedostatek prostředků pro modernizaci vodovodů vedou alžírskou vládu k přehodnocení systému dotací. Ten dodnes zůstává ke koncovému spotřebiteli vskutku velkorysý. Zatímco odsolení jednoho metrového kubíku vody přijde na 120 DZD, stát ho od poskytovatele služby odkoupí za 170 DZD a následně prodá spotřebiteli za pouhých 8 DZD. Plýtvání vodními zdroji je pak v Alžírsku kapitolou samou o sobě. Alžírsko totiž do vodohospodářství v posledních 20 letech investovalo kolosálních 60 mld. DZD (377 M Eur) a dnešní nedostatky vodohospodářského systému jdou spíše na vrub právě rozmařilému spotřebitelskému chování, ale částečně také populačnímu boomu. Z hlediska správy vodních zdrojů pak dochází ke ztrátám v nedokonale udržovaném vodovodním systému až 20 %, při odpařování z přehrad, nedostatečný počet vodoměrů, nelegální využívání vodních zdrojů, znečišťování nejen v důsledku průmyslové aktivit, ale i v důsledku půdní eroze. Za nešťastné se považuje i rozdělení správy vodních zdrojů mezi 9 různých institucí jakkoliv pod záštitou jednoho ministerstva. Následkem dříve zmíněných fenoménů má pak docházet k ročním ztrátám až 40 M m?. Od roku 2017 je sice Alžírsko členem Středomořské partnerství pro výzkum a inovace PRIMA, jehož rozpočet 274 M EUR z velké části cílí na inovativní technologie pro vodohospodářství a aktivní je rovněž v bilaterální relaci s belgickou Wallonskou společností pro správu vodních zdrojů SWDE a alžírskou ADE zejména při formulování národní strategie a evaluace stávajících zdrojů. I navzdory četným závazkům vůči mezinárodním dohodám ve vztahu ke klimatické změně a závazkům plnit SDGs 2030 se však kvalita i kvantita vodních zdrojů v Alžírsku dlouhodobě zhoršuje.

Mgr. Alena Štojdlová, MBA, ekonomická diplomatka Velvyslanectví ČR v Alžíru