Nechá Fed dále nafukovat akciovou bublinu? Jerome Powell se netají svým obdivem k Alanu Greenspanovi, který se akciemi v (ne)pravou dobu zkrátka nezabýval

Americké akcie jsou drahé podle většiny myslitelných indikátorů, býci ale opírají svůj neutuchající optimismus o úroveň sazeb, a tedy relativní atraktivitu akcií oproti tradičně bezpečnějším aktivům v čele s vládními dluhopisy USA. Může býčí trend pokračovat? A co bude na investory číhat na jeho konci? Odpovědi na podobné otázky budeme znát, až to nastane, je ale v každém případě dobré vědět, kdo hraje s jakými kartami. Ty nejsilnější drží v ruce americká centrální banka vedená Jeromem Powellem.

Jerome Powell v minulosti opakovaně uvedl, že z jeho předchůdců v čele Fedu mu byl svými postoji blízký Alan Greenspan. A jakkoli velice uvolněnou měnovou politiku Powell mohl okoukat od Janet Yellenové i Bena Bernankeho, právě obdiv ke Greenspanovi by měli investoři vnímat pozorně.

Byl to totiž právě Alan Greenspan, který v roce 1997 v jednom ze svých nejslavnějších veřejných vystoupení de facto řekl, že Fed zkrátka nemá nástroje na to, aby poznal bublinu na akciovém trhu, a že dokud případný propad cen aktiv po předchozím strmém růstu nebude mít dopady na reálnou ekonomiku, nemusí se tím centrální banka zabývat. Co se pak na konci tisíciletí na trhu odehrálo, vešlo do dějin jako jedna z nejslavnějších cenových bublin, a to bublina technologická. A dopady na ekonomiku se počítaly v bilionech.

V době růstu inflace v USA Fed Powellovými ústy opakovaně zdůraznil, že se spotřebitelské (a výrobní) ceny zvyšují výrazně pouze přechodně. Banka tak zatím stále odkupuje z trhu aktiva v objemu 120 miliard USD měsíčně a drží sazby na minimu. A podstatná část likvidity z Fedu proudí na trhy a společně s dávkami peněz přímo od americké vlády v posledním roce a čtvrt pomáhá akciím na stále nová maxima.

Index S&P 500 za poslední rok dokázal vzrůst prakticky na dvojnásobek. Začátkem července byl zhruba 40 % nad 50měsíčním klouzavým průměrem. Výše byl v tomto směru jen pětkrát v historii a z toho jen jednou pak ceny akcií ještě citelně vzrostly (o 36 %, aby dosáhly vrcholu zmíněné technologické bubliny). Ve třech dalších případech trh zkorigoval minimálně o 10 %, jednou pak před korekcí ještě mírně posílil.

Nechá Fed akcie dále výrazně zdražovat, jako tomu bylo na konci 20. století? Nevíme, ale s vědomím toho, kdo stojí v čele centrální banky, si to minimálně můžeme představit. A vzhledem k prudce rostoucímu zadlužení USA není složité chápat také politický význam udržování sazeb v Americe na nízkých úrovních.

Pro akciové býky krátkodobě asi stále nadějné podmínky, v sázce je ale stále více "dobré jméno" dolaru. A když bude americká a hlavní globální měna v důsledku mnohaleté uvolněné měnové politiky ztrácet na síle, co bude (evropským, potažmo českým) investorům platný růst dolarových cen amerických aktiv? Lepší než nic, a navíc lze jen odhadovat, jak se v takovém scénáři vůbec budou vyvíjet kurzy měn, ale taková sláva jako v posledních letech to nejspíše nebude.)

Další články a videa najdete na www.investicniweb.cz