Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v roce 2020
Míra ekonomické aktivity v roce 2020 se v Libereckém kraji meziročně zvýšila na 58,2 % a nárůst na 2,9 % vykázala také obecná míra nezaměstnanosti. Míra zaměstnanosti se víceméně nezměnila a dosáhla 56,5 %.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v Libereckém kraji v roce 2020 žilo 371,4 tis. osob starších 15 let, tj. meziročně o 0,5 tis. (0,1 %) více. Ve struktuře v této populace podle vzdělání převažovaly osoby se středním vzděláním bez maturity (38,0 %), následovaly osoby se středním vzděláním s maturitou (31,8 %). Základní vzdělání uvedlo 14,9 % a vysokoškolské 15,0 % uvedené populace.
Ve struktuře podle ekonomické aktivity převažovalo z 58,2 % obyvatelstvo ekonomicky aktivní (216,2 tis. osob), pracovní sílu tak představovalo 209,9 tis. zaměstnaných a 6,3 tis. nezaměstnaných osob. Počet ekonomicky aktivních osob meziročně vzrostl o 2,5 tis. osob (+1,2 %), přičemž zaměstnaných bylo více o 0,2 tis. osob (+0,1 %) a počet nezaměstnaných se zvýšil o 2,3 tis. osob (+59,1 %). Ve věkové struktuře pracovní síly 38,7 % představovaly osoby ve věku 30–44 let, dalších 38,4 % tvořily osoby 45–59leté. Menší měrou se na pracovní síle podíleli mladí lidé ve věku 15–29 let (14,7 %) a osoby starší 60 let (8,2 %). Věková struktura zaměstnaných osob odpovídá věkové struktuře pracovní síly. V případě nezaměstnaných osob byla nejvíce zastoupena kategorie skupina 45–59letých (38,0 %), kategorie 30–44letých osob představovala 30,0 %, 28,5 % nezaměstnaných představovaly osoby ve věku 15–29 let.
Zbývajících 155,2 tis. osob obyvatelstva staršího 15 let (tj. 41,8 %) připadalo na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, které zahrnuje důchodce, žáky, studenty a osoby pečující o rodinu. Jejich počet meziročně klesl o 2,0 tis. osob (-1,3 %).
Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob ve věku 15 a více let) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2020 dosáhla hodnoty 58,2 % (meziroční nárůst o 0,6 procentních bodů). O 1,6 p. b se pohybovala pod průměrem České republiky (59,8 %) a mezi ostatními regiony byla 5. nejnižší. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v hlavním městě Praze (64,3 %), nejnižší v Olomouckém kraji (57,1 %). Míra ekonomické aktivity žen v našem kraji činila 49,7 % a meziročně vzrostla o 0,6 p. b. V tomto případě se jednalo o 3. nejnižší mezikrajskou hodnotu, která se o 2,1 p. b. nacházela pod průměrem za Českou republiku. Ukazatel v případě libereckých mužů se meziročně zvýšil také o 0,6 p. b. na 67,0 %, což znamenalo 6. nejnižší hodnotu mezi kraji. Nejvyšší zastoupení pracovní síly v populaci žen i mužů starších 15 let mezi kraji vykázalo hlavní město Praha (56,7 %, resp. 72,4 %), nejnižší v případě žen Ústecký kraj (48,8 %) a v případě mužů Olomoucký kraj (64,9 %).
Zatímco v roce 2019 v zaměstnanosti dominoval sekundární sektor, v roce 2020 většina zaměstnaných v Libereckém kraji opět pracovala v terciárním sektoru. Podíl zaměstnaných ve službách meziročně vzrostl o 3,1 p. b. na 49,8 %, mezi regiony to byla 2. nejnižší hodnota po Kraji Vysočina (48,1 %). Zastoupení sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) v kraji dosáhlo 48,1 % a po Zlínském kraji s 48,3 % se mezi kraji jednalo o 2. nejvyšší podíl, který zároveň významně převýšil průměr za Českou republiku (37,2 %). Nejnižší zastoupení zaměstnaných v sekundárním sektoru vykázalo Hlavní město Praha (16,6 %), kterému však patří první příčka v případě zaměstnanosti v terciární sféře (83,2 %). Primární sektor (tedy zemědělství, lesnictví a rybářství) se na zaměstnanosti v našem kraji v roce 2020 podílel pouze 2,1 % a zastoupení je meziročně nižší o 0,1 p. b. Podíl zaměstnaných v tomto sektoru byl nejvyšší v Kraji Vysočina (6,4 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (0,2 %). Podíl za Liberecký kraj byl v tomto srovnání 3. nejnižší.
Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně nemění. V roce 2020 byla většina osob v Libereckém kraji v postavení zaměstnance (83,7 %), 13,1 % zaměstnaných osob pracovalo na vlastní účet, 2,9 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,4 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob ve věku 15 a více let) v roce 2020 v našem kraji činila 56,5 % (4. nejnižší hodnota mezi kraji) a meziročně se téměř nezměnila. U žen se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 0,1 p. b. na 48,0 %, v případě mužů se hodnota snížila o 0,2 p. b. na 65,4 %.. První místo pomyslného žebříčku s celkovou mírou zaměstnanosti obsadilo s hodnotou 62,9 % hlavní město Praha, poslední s 55,4 % Olomoucký kraj.
Obecná míra nezaměstnanosti ve sledovaném roce v Libereckém kraji dosáhla hodnoty 2,9 %, meziročně se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 1,1 p. b. V případě mužů se nezaměstnanost zvýšila o 1,2 p. b. na 2,5 %, v případě žen se zvýšila o 0,9 p. b. na 3,5 %. Mezikrajský žebříček vede Pardubický kraj (1,6 %), poslední místo s 4,7% nezaměstnaností patří Karlovarskému kraji. Hodnota za Liberecký kraj byla 5. nejvyšší.
Více informací a metodické vysvětlivky naleznete v publikaci „Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - roční průměry – 2020
Kontakt:
Věra Maškarincová
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
tel.: 485 238 811
email: infoservislbc@czso.cz
web: www.liberec.czso.cz
Přílohy
-
Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků VŠPS v roce 2020 (Celá aktualita v PDF)
- Tabulka
-
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil v Libereckém kraji
- Grafy
-
Věková struktura ve věku 15 let a více let v Libereckém kraji
-
Věková struktura pracovní síly v Libereckém kraji
-
Věková struktura ekonomicky neaktivní populace v Libereckém kraji
-
Zaměstnaní v Libereckém kraji podle sektorů, vzdělání a postavení v zaměstnání
-
Míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2020
-
Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů v roce 2020
-
Obecná míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Libereckém kraji
30. 6. 2021
Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v roce 2020
Míra ekonomické aktivity v roce 2020 se v Libereckém kraji meziročně zvýšila na 58,2 % a nárůst na 2,9 % vykázala také obecná míra nezaměstnanosti. Míra zaměstnanosti se víceméně nezměnila a dosáhla 56,5 %.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v Libereckém kraji v roce 2020 žilo 371,4 tis. osob starších 15 let, tj. meziročně o 0,5 tis. (0,1 %) více. Ve struktuře v této populace podle vzdělání převažovaly osoby se středním vzděláním bez maturity (38,0 %), následovaly osoby se středním vzděláním s maturitou (31,8 %). Základní vzdělání uvedlo 14,9 % a vysokoškolské 15,0 % uvedené populace.
Věková struktura ve věku 15 let a více let v Libereckém kraji
Věková struktura pracovní síly v Libereckém kraji
Věková struktura ekonomicky neaktivní populace v Libereckém kraji
Ve struktuře podle ekonomické aktivity převažovalo z 58,2 % obyvatelstvo ekonomicky aktivní (216,2 tis. osob), pracovní sílu tak představovalo 209,9 tis. zaměstnaných a 6,3 tis. nezaměstnaných osob. Počet ekonomicky aktivních osob meziročně vzrostl o 2,5 tis. osob (+1,2 %), přičemž zaměstnaných bylo více o 0,2 tis. osob (+0,1 %) a počet nezaměstnaných se zvýšil o 2,3 tis. osob (+59,1 %). Ve věkové struktuře pracovní síly 38,7 % představovaly osoby ve věku 30–44 let, dalších 38,4 % tvořily osoby 45–59leté. Menší měrou se na pracovní síle podíleli mladí lidé ve věku 15–29 let (14,7 %) a osoby starší 60 let (8,2 %). Věková struktura zaměstnaných osob odpovídá věkové struktuře pracovní síly. V případě nezaměstnaných osob byla nejvíce zastoupena kategorie skupina 45–59letých (38,0 %), kategorie 30–44letých osob představovala 30,0 %, 28,5 % nezaměstnaných představovaly osoby ve věku 15–29 let.
Zbývajících 155,2 tis. osob obyvatelstva staršího 15 let (tj. 41,8 %) připadalo na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, které zahrnuje důchodce, žáky, studenty a osoby pečující o rodinu. Jejich počet meziročně klesl o 2,0 tis. osob (-1,3 %).
Míra ekonomické aktivity podle krajů v roce 2020
Míra ekonomické aktivity = podíl pracovní síly (zaměstnaní a nezaměstnaní) na populaci starší 15 let
Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob ve věku 15 a více let) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2020 dosáhla hodnoty 58,2 % (meziroční nárůst o 0,6 procentních bodů). O 1,6 p. b se pohybovala pod průměrem České republiky (59,8 %) a mezi ostatními regiony byla 5. nejnižší. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v hlavním městě Praze (64,3 %), nejnižší v Olomouckém kraji (57,1 %). Míra ekonomické aktivity žen v našem kraji činila 49,7 % a meziročně vzrostla o 0,6 p. b. V tomto případě se jednalo o 3. nejnižší mezikrajskou hodnotu, která se o 2,1 p. b. nacházela pod průměrem za Českou republiku. Ukazatel v případě libereckých mužů se meziročně zvýšil také o 0,6 p. b. na 67,0 %, což znamenalo 6. nejnižší hodnotu mezi kraji. Nejvyšší zastoupení pracovní síly v populaci žen i mužů starších 15 let mezi kraji vykázalo hlavní město Praha (56,7 %, resp. 72,4 %), nejnižší v případě žen Ústecký kraj (48,8 %) a v případě mužů Olomoucký kraj (64,9 %).
Zaměstnaní v Libereckém kraji podle sektorů, vzdělání a postavení v zaměstnání
90 90
Zatímco v roce 2019 v zaměstnanosti dominoval sekundární sektor, v roce 2020 většina zaměstnaných v Libereckém kraji opět pracovala v terciárním sektoru. Podíl zaměstnaných ve službách meziročně vzrostl o 3,1 p. b. na 49,8 %, mezi regiony to byla 2. nejnižší hodnota po Kraji Vysočina (48,1 %). Zastoupení sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) v kraji dosáhlo 48,1 % a po Zlínském kraji s 48,3 % se mezi kraji jednalo o 2. nejvyšší podíl, který zároveň významně převýšil průměr za Českou republiku (37,2 %). Nejnižší zastoupení zaměstnaných v sekundárním sektoru vykázalo Hlavní město Praha (16,6 %), kterému však patří první příčka v případě zaměstnanosti v terciární sféře (83,2 %). Primární sektor (tedy zemědělství, lesnictví a rybářství) se na zaměstnanosti v našem kraji v roce 2020 podílel pouze 2,1 % a zastoupení je meziročně nižší o 0,1 p. b. Podíl zaměstnaných v tomto sektoru byl nejvyšší v Kraji Vysočina (6,4 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (0,2 %). Podíl za Liberecký kraj byl v tomto srovnání 3. nejnižší.
Míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2020
Míra zaměstnanosti = podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších.
Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně nemění. V roce 2020 byla většina osob v Libereckém kraji v postavení zaměstnance (83,7 %), 13,1 % zaměstnaných osob pracovalo na vlastní účet, 2,9 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,4 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob ve věku 15 a více let) v roce 2020 v našem kraji činila 56,5 % (4. nejnižší hodnota mezi kraji) a meziročně se téměř nezměnila. U žen se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 0,1 p. b. na 48,0 %, v případě mužů se hodnota snížila o 0,2 p. b. na 65,4 %.. První místo pomyslného žebříčku s celkovou mírou zaměstnanosti obsadilo s hodnotou 62,9 % hlavní město Praha, poslední s 55,4 % Olomoucký kraj.
Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů v roce 2020
Obecná míra nezaměstnanosti ve sledovaném roce v Libereckém kraji dosáhla hodnoty 2,9 %, meziročně se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 1,1 p. b. V případě mužů se nezaměstnanost zvýšila o 1,2 p. b. na 2,5 %, v případě žen se zvýšila o 0,9 p. b. na 3,5 %. Mezikrajský žebříček vede Pardubický kraj (1,6 %), poslední místo s 4,7% nezaměstnaností patří Karlovarskému kraji.
Hodnota za Liberecký kraj byla 5. nejvyšší.
Obecná míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Libereckém kraji
Více informací a metodické vysvětlivky naleznete v publikaci „Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - roční průměry – 2020
https://www.czso.cz/csu/czso/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-rocniprumery-2020
Kontakt:
Věra Maškarincová
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb tel.: 485 238 811 email: infoservislbc@czso.cz
web: www.liberec.czso.cz
Přílohy:
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil v Libereckém kraji (roční průměry)
|
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem (tis. osob) |
373,4 |
371,3 |
370,6 |
370,2 |
370,0 |
370,2 |
370,2 |
370,3 |
370,9 |
371,4 |
|
z toho podle dosaženého vzdělání (%): základní a bez vzdělání |
17,7 |
18,9 |
17,5 |
16,5 |
16,5 |
15,4 |
15,9 |
16,5 |
15,6 |
14,9 |
|
střední bez maturity |
40,4 |
39,2 |
38,4 |
37,7 |
37,9 |
38,2 |
37,0 |
36,1 |
37,2 |
38,0 |
|
střední s maturitou |
29,8 |
29,7 |
29,4 |
31,8 |
32,3 |
31,4 |
32,3 |
32,6 |
33,0 |
31,8 |
|
vysokoškolské[1]) |
12,0 |
12,1 |
14,7 |
13,9 |
13,3 |
15,0 |
14,7 |
14,7 |
14,2 |
15,0 |
|
v tom: pracovní síla |
214,7 |
213,8 |
213,7 |
214,8 |
216,9 |
218,5 |
215,4 |
214,3 |
213,7 |
216,2 |
|
v tom: zaměstnaní v NH |
199,1 |
193,8 |
196,0 |
200,8 |
205,0 |
208,9 |
207,4 |
210,3 |
209,8 |
209,9 |
|
z toho ženy |
83,4 |
82,7 |
84,8 |
84,6 |
87,6 |
91,4 |
88,5 |
91,1 |
90,8 |
91,0 |
|
v tom podle sektorů (%): primární (zemědělství, lesnictví, rybářství) |
2,1 |
2,4 |
1,4 |
1,4 |
1,6 |
2,0 |
1,8 |
1,7 |
2,2 |
2,1 |
|
sekundární (průmysl a stavebnictví) |
49,3 |
46,5 |
47,7 |
47,6 |
47,4 |
45,6 |
47,2 |
48,8 |
51,1 |
48,1 |
|
terciární (služby) |
48,6 |
51,1 |
50,9 |
51,0 |
51,1 |
52,5 |
51,0 |
49,5 |
46,7 |
49,8 |
|
z toho podle postavení v zaměstnání (%): zaměstnanci[2]) |
80,0 |
81,3 |
83,3 |
82,2 |
82,7 |
84,1 |
84,1 |
83,0 |
84,2 |
83,7 |
|
zaměstnavatelé |
3,3 |
2,4 |
1,9 |
2,6 |
2,5 |
2,7 |
3,1 |
4,2 |
4,5 |
2,9 |
|
pracující na vlastní účet |
15,3 |
15,6 |
13,7 |
14,5 |
14,1 |
12,4 |
12,5 |
12,1 |
10,8 |
13,1 |
|
nezaměstnaní |
15,6 |
20,0 |
17,7 |
14,0 |
11,9 |
9,6 |
8,0 |
4,0 |
4,0 |
6,3 |
|
z toho ženy |
7,7 |
9,6 |
9,5 |
8,5 |
6,9 |
5,1 |
4,9 |
2,2 |
2,4 |
3,3 |
|
ekonomicky neaktivní obyvatelstvo |
158,7 |
157,5 |
156,9 |
155,4 |
153,1 |
151,7 |
154,8 |
156,0 |
157,2 |
155,2 |
|
Míra ekonomické aktivity (%) |
57,5 |
57,6 |
57,7 |
58,0 |
58,6 |
59,0 |
58,2 |
57,9 |
57,6 |
58,2 |
|
muži |
68,2 |
67,3 |
66,3 |
67,6 |
67,9 |
67,6 |
67,6 |
67,0 |
66,5 |
67,0 |
|
ženy |
47,4 |
48,4 |
49,5 |
48,9 |
49,8 |
50,8 |
49,2 |
49,2 |
49,2 |
49,7 |
|
Míra zaměstnanosti (%) |
53,3 |
52,2 |
52,9 |
54,2 |
55,4 |
56,4 |
56,0 |
56,8 |
56,6 |
56,5 |
|
muži |
63,8 |
61,5 |
61,7 |
64,5 |
65,2 |
65,1 |
65,8 |
66,0 |
65,6 |
65,4 |
|
ženy |
43,4 |
43,3 |
44,5 |
44,5 |
46,1 |
48,2 |
46,7 |
48,1 |
47,9 |
48,0 |
|
Obecná míra nezaměstnanosti (%) |
7,2 |
9,3 |
8,3 |
6,5 |
5,5 |
4,4 |
3,7 |
1,9 |
1,8 |
2,9 |
|
muži |
6,4 |
8,5 |
6,9 |
4,5 |
4,1 |
3,7 |
2,6 |
1,5 |
1,3 |
2,5 |
|
ženy |
8,4 |
10,4 |
10,0 |
9,1 |
7,3 |
5,3 |
5,2 |
2,3 |
2,6 |
3,5 |
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
13.11.2024 Pojištění elektromobilů kryje specifická rizika
12.11.2024 Motorola má nový hit Black Friday, svůj…
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
RSS
Přebírání zpráv
