ŠKODA Sport (1949): Vytrvalec zpoza železné opony

V letošním roce si ŠKODA AUTO připomíná 120 let od počátku svých sportovních aktivit. V památném roce 1901 byl firmou Laurin & Klement vyslán – jako první tovární jezdec – na tehdy nejtěžší soutěž Paříž–Berlín, dlouhou 1196 km, známý motocyklový závodník Narcis Podsedníček a hned napoprvé si vedl znamenitě. Automobilka z Mladé Boleslavi si své sportovní úspěchy letos postupně připomíná prostřednictvím osmnácti závodních speciálů, které v různých obdobích šířily její slávu doma i v zahraničí.

V 50. letech minulého století byly automobilové závody v Československu vším možným, jen ne perspektivní disciplínou – vojenská doktrína počítala hlavně s motocykly. Na počátku této dekády, v roce 1950, se ale jel také první ročník nově vzniklého seriálu vozů formule 1 a už rok předtím se konal první poválečný ročník slavné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans.

Sport se základy modelu ŠKODA 1101 „Tudor“
Touha vyzkoušet československý výrobek v mezinárodním porovnání, jakož i snaha ověřit životnost sériových dílů a propagovat vozy ŠKODA v zahraničí vedly ke stavbě sportovního derivátu vozu ŠKODA 1101 „Tudor“, představeného v roce 1946. Nový závodní vůz ŠKODA Sport dostal odlehčený podvozek typu ŠKODA 1101. Kvůli malé výšce muselo být upraveno rozmístění agregátů. Páteřová roura byla zkrácena o 400 mm, zatímco přední rozvidlení bylo prodlouženo. Byla pozměněna i poloha řízení a pedálů. Vůz získal nízkou otevřenou dvousedadlovou karoserii, ručně vyrobenou z hliníkového plechu. Palivová nádrž byla přesunuta za sedadla, dodávku paliva zajišťovalo elektrické čerpadlo. Maska vozu dostala pětici žeber, stejnou jako u modernizovaných sériových vozů, a dva světlomety. ŠKODA Sport používala převážně sériové díly Tudorů, včetně české 12V elektroinstalace PAL nebo pneumatik Barum. Byly vyrobeny dva vozy opatřené motorem 1,1 l, oba v modrém laku. Jeden vůz, určený pro starty ve třídě do 1500 cm3, byl vybaven Rootsovým kompresorem, se kterým dosahoval výkonu 56 k. Vůz bez kompresoru, určený pro skupinu do 1100 cm3, měl výkon 42 k.

Z Brna do Le Mans
Oba vozy poprvé startovaly 25. září 1949 v závodě o Cenu města Brna, který předcházel dodnes poslední Velké ceně Československa pro monoposty Grand Prix. Na voze bez kompresoru startoval Jaroslav Netušil a třídu do 1100 cm3 vyhrál, Václav Bobek na přeplňovaném voze skončil ve třídě do 1500 cm3 druhý.

Pro start v Le Mans doznala ŠKODA Sport řady dalších úprav, souvisejících s vytrvalostním charakterem závodu. Vybrán byl vůz bez kompresoru, který byl na základě dosavadních zkušeností a francouzských předpisů přepracován. Jeho rozvor byl zvětšen o 180 mm, po stranách masky přibyly dva přídavné světlomety a vůz dostal lak v národních barvách. Dále byl kvůli symetrii doplněn štítek u spolujezdce a pro závod byl opatřen pneumatikami Michelin. Plně natankovaný vůz vybavený nářadím a náhradními díly (jen ty se směly během závodu použít k opravám) vážil stále vynikajících 700 kg. Pod přední kapotou pracoval osvědčený vodou chlazený čtyřválec objemu 1089 cm³, který díky zvýšenému kompresnímu poměru 8,6 : 1, osazení karburátorem Solex 40 UAIP a dalším úpravám dával výkon 50 k (37 kW) při 5200 min^-1. Na tehdy obvyklé závodní palivo, směs benzínu, etanolu a acetonu, dosahovala ŠKODA Sport rychlosti až 140 km/h při spotřebě jen asi 12 l na 100 km. Na plnou nádrž se dalo jezdit čtyři hodiny, takže Václav Bobek a Jaroslav Netušil byli s to zvládat bez zastávek citelně delší úseky než jejich konkurence.

ŠKODA Sport v závodě 24 h Le Mans 1950
Závod byl odstartován 24. června 1950 ve čtyři hodiny odpoledne klasickým způsobem – vozy na jedné straně dráhy, jezdci na druhé a poklusem, kdo skočí za volant dřív. Střídající se tovární jezdci Václav Bobek s Jaroslavem Netušilem si od samého startu vedli velmi dobře. Po třinácti hodinách, ve 121. kole, ale vůz ztratil výkon a musel z nadějně rozjetého závodu odstoupit. Kvůli neuvěřitelné maličkosti – prasklé pojistce pístního čepu. Opravovat se smělo pouze pomocí dílů vezených s sebou v závodícím automobilu… Do té doby si však ŠKODA Sport vedla znamenitě: Tovární posádka se průměrnou rychlostí 126 km/h probojovala na 2. místo třídy do 1100 cm³. Působivé bylo také její 5. místo v celkovém průběžném hodnocení podle koeficientu výkonnosti. Nebylo žádnou útěchou, že do cíle nakonec nedorazil žádný ze soupeřů třídy do 1100 cm³. Ze 112 toho roku přihlášených zájemců přitom pořadatelé pustili na trať rekordně vysoký počet posádek – 60.

V dalším ročníku Le Mans se již vůz Škoda na startu z politických důvodů neobjevil, a tak se můžeme jenom dohadovat, jak by se mu dařilo, kdyby ho technická závada nepotkala – v roce 1951 debutovalo v Le Mans ve třídě do 1100 cm³ Porsche 356 a jeho časy na jedno kolo za výkony vozu ŠKODA Sport v předešlém ročníku zaostávaly! Do Le Mans se ŠKODA Sport ve své době sice už nikdy nevrátila, v následujících dvanácti letech se ale zúčastnila dalších 80 závodů a většinou velmi úspěšně. Žel šlo především o závody pouze československé nebo východoevropské, v nichž startovaly posádky z dalších lidově demokratických zemí.

ŠKODA Sport byla postupně osazována čím dál silnějšími motory. V posledním stadiu vývoje přišla karburátorová verze o výkonu 120 koňských sil, pak motor se dvěma kompresory, který dosahoval až impozantních 190 k. Po některých aerodynamických modifikacích dosáhl vůz z Le Mans roku 1953 československého rychlostního rekordu ve třídě do 1100 cm³: 160,1 km/h. Po vyřazení ze škodovácké tovární stáje speciály skončily v rukách soukromých jezdců, kteří s nimi závodili až do roku 1963.

V roce 2020 byl u příležitosti 70. výročí posledního startu v Le Mans plánován start vzorně zrenovovaného vozu ŠKODA Sport, skutečného účastníka památného závodu, ve vzpomínkovém klání Le Mans Classic, pandemie covid-19 však vedla ke zrušení závodu.