V Plzeňském kraji bylo dosaženo vyšší kvality bydlení - Příjmy a životní podmínky v domácnostech

V porovnání s ostatními kraji patří Plzeňský kraj společně s Jihočeským ke krajům s vyšší kvalitou bydlení. Necelá polovina domácností bydlela v rodinných domech, nejvíce domácností žilo v bytech o velikosti 60–80 m². Osoby v čele domácnosti měly nejčastěji vzdělání nižší střední nebo byly vyučené. V porovnání s ostatními kraji patřil Plzeňský region ke krajům s nízkým podílem domácností s osobou v čele s vysokoškolským vzděláním, konkrétně byl třetí nejnižší. Podle názoru domácností si nemohla dovolit zaplatit neočekávaný výdaj 12 000 Kč méně než jedna pětina z nich a strávit týdenní dovolenou jednou ročně mimo domov nebylo dostupné téměř pro 15 % domácností tohoto regionu. Osobní automobil vlastnily více než tři čtvrtiny domácností v Plzeňském kraji.

Nejvyšší podíl domácností v rodinných domech žil v krajích Vysočina (61,8 %) a Zlínském (61,5 %), naopak nejnižší v Hl. městě Praze (12,5 %) a na Karlovarsku (27,1 %). V Plzeňském kraji bydlelo v rodinných domech 45,5 % domácností, což odpovídá 9. místu v mezikrajském srovnání. Oproti průměru ČR byl tento podíl v Plzeňském kraji o 2,4 procentního bodu (dále jen p. b.) vyšší.

V malých bytech o celkové ploše do 40 m² bydlelo v Plzeňském regionu 5,2 % domácností, což bylo v mezikrajském porovnání osmé místo. Nejnižší podíly domácností žily v těchto bytech v krajích Zlínském (4,2 %) a Jihomoravském (4,4 %), naopak nejvyšší v krajích Pardubickém (7,5 %) a Libereckém (7,4 %).

Ve velkých bytech o celkové ploše nad 100 m²bydlelo 24,0 % domácností Plzeňského kraje, v mezikrajském porovnání se tak region umístil na desátém místě. Nejnižší podíl domácností obýval takto velké byty v Hl. městě Praze (13,5 %) a v Ústeckém kraji (20,1 %), naopak nejvyšší podíl domácností bydlel v těchto bytech v krajích Jihomoravském (33,8 %) a Pardubickém (32,2 %).

Kvalita bydlení se posuzovala prostřednictvím 5 subjektivních kritérií: vlhkost bytu, tmavý byt, hluk z domu, resp. z ulice, znečištěné okolní prostředí, vandalství a kriminalita v okolí. Nejvyšší podíl domácností zmiňujících vlhkost bytu byl zaznamenán v krajích Libereckém (9,5 %) a Olomouckém (8,6 %), naopak nejnižší podíl domácností označil vlhkost za nevyhovující v krajích Plzeňském (3,9 %) a Jihočeském (4,2 %).

Tmavý byt vadil nejvíce domácnostem v Libereckém kraji (5,3 %) a Hl. městě Praze (4,8 %), naopak nejlépe dopadlo hodnocení v Karlovarském kraji, kde bylo nespokojených pouze 1,4 % domácností, druhý nejnižší podíl domácností byl zaznamenán v Ústeckém kraji (1,6 %). Plzeňský kraj se v tomto hodnocení v porovnání s ostatními kraji umístil až na 12. místě (1,9 %).

Na hluk z domu, resp. z ulice si stěžovalo nejvíce domácností v Hl. městě Praze (21,4 %) a v Královéhradeckém kraji (16,2 %), nejméně v krajích Plzeňském (6,9 %) a Jihočeském (7,7 %).

Znečištěné okolní prostředí hodnotily nejhůře domácnosti v Hl. městě Praze (14,2 %) a Ústeckém kraji (14,0 %). Nejnižší podíl domácností označil znečištěné prostředí jako nevyhovující v krajích Jihočeském (2,2 %) a Libereckém (4,1 %). V Plzeňském kraji bylo se znečištěným okolním prostředím nespokojených 5,0 % domácností a kraj se v tomto hodnotícím kritériu v rámci republikového srovnání umístil na 11. místě.

Vandalství a kriminalitu v okolí považovaly za nejhorší domácnosti v krajích Ústeckém (12,9 %) a Karlovarském (11,1 %). Výskyt vandalství a kriminality v okolí označil jako problém nejnižší podíl domácností v krajích Jihočeském (1,6 %) a Pardubickém (1,9 %). V Plzeňském kraji považovaly vandalství a kriminalitu v okolí za nevyhovující 3,3 % domácností, tento podíl byl v porovnání s ostatními kraji 11., tj. čtvrtý nejnižší.

V roce 2020 v porovnání s ostatními kraji patřil Plzeňský region společně s Jihočeským ke krajům s vyšší kvalitou bydlení. Na bydlení ve vlhkém bytě a hlučném prostředí si ze všech krajů stěžovalo nejméně domácností právě v Plzeňském kraji.

V čele domácnosti bylo v Plzeňském kraji nejvíce osob s nižším středním vzděláním a s vyučením (45,5 %), druhou nejčetněji zastoupenou skupinu tvořily osoby s úplným středním, pomaturitním a nástavbovým vzděláním (35,5 %). Podíl osob v čele domácnosti s vyšším odborným, bakalářským, vysokoškolským a doktorským vzděláním představoval 13,1 %. Nejméně osob v čele domácnosti (5,8 %) mělo základní nebo neukončené vzdělání.

Nejvyšší podíl osob v čele domácností se vzděláním vyšším odborným, bakalářským, vysokoškolským a doktorským byl zaznamenán v Hl. městě Praze (42,7 %) a Jihomoravském kraji (24,8 %). Nejvyšší podíl osob v čele domácností s nižším středním vzděláním a s vyučením bez maturity byl v krajích Vysočina (45,7 %) a Plzeňském (45,5 %). Domácnosti s osobou v čele s nejnižším vzděláním se vyskytovaly nejčastěji v krajích Ústeckém (12,8 %) a Libereckém (9,9 %).

Domácnosti byly v roce 2020 v Plzeňském kraji vybaveny: sušičkou prádla (18,6 %), myčkou nádobí (49,1 %), osobním počítačem a notebookem (80,9 %), přístupem na internet (83,4 %) a osobním automobilem (76,6 %).

Z finančních důvodů si nemohlo pořídit osobní automobil 4,2 %, sušičku prádla 5,1 %, myčku nádobí 4,8 %, osobní počítač a notebook 1,6 %, přístup na internet 0,9 % domácností.

Půjčky s výjimkou bytových nemělo 86,5 % domácností v ČR, v Plzeňském kraji byl podíl domácností bez půjček 86,2 %. V porovnání s celou ČR byl o 0,3 p. b. nižší. Nejvyšší podíl domácností bez půjček byl zaznamenán v krajích Jihomoravském (90,3 %), Pardubickém (89,8 %) a Hl. městě Praze (88,8 %). Nejnižší podíl domácností bez půjček byl zjištěn v krajích Karlovarském (82,7 %) a Moravskoslezském (82,8 %).

Splácet půjčky představovalo nejvyšší zátěž v Ústeckém kraji, a to v 5,7 % domácností. V Plzeňském kraji mělo potíže se splácením půjček 3,7 % domácností a tento podíl se shodoval s průměrem ČR. Nejnižší podíl domácností, které měly velké obtíže se splácením půjček, byl zaznamenán v Hl. městě Praze (2,2 %), v Pardubickém kraji (2,7 %) a na Vysočině (2,7 %).

Nejvyšší podíl domácností s vyživovanými dětmi byl v krajích Středočeském (38,9 %) a Ústeckém (37,6 %). V Plzeňském kraji dosáhl podíl domácností s vyživovanými dětmi 34,7 %, v rámci ostatních krajů se umístil na čtvrtém místě. Oproti průměru ČR byl tento podíl domácností vyšší o 1,0 p. b.

Nejvyšší podíl domácností bez vyživovaných dětí byl zaznamenán v Hl. městě Praze (70,2 %) a v krajích Královéhradeckém (68,7 %) a Karlovarském (68,6 %). Podíl těchto domácností v Plzeňském kraji dosáhl 65,3 %, jen dva kraje měly nižší podíl. V porovnání s průměrem ČR byl podíl domácností bez vyživovaných dětí nižší o 1,0 p. b.

V roce 2020 si nemohlo dovolit strávit týdenní dovolenou jednou ročně mimo domov 14,7 % domácností v Plzeňském kraji (12. podíl mezi kraji), v porovnání s průměrem ČR byl tento podíl o 6,1 p. b. nižší. Nejvyšší podíl domácností, které si nemohly dovolit týdenní dovolenou mimo domov ve sledovaném období, byl zjištěn v krajích Ústeckém (31,5 %) a Olomouckém (26,0 %), naopak nejnižší podíl vyskytoval v Karlovarském kraji (13,0 %) a v Hl. městě Praze (14,5 %).

Zaplatit neočekávaný výdaj 12 000 Kč si nemohlo dovolit 19,4 % domácností v Plzeňském kraji, oproti průměru ČR byl tento podíl nižší o 2,3 p. b. Nejnižší podíl domácností, které nemohly zaplatit neočekávaný výdaj, byl zaznamenán v krajích Vysočina (14,5 %), Zlínském (14,6 %) a Jihočeském (17,1 %). Největší problém zaplatit tento neočekávaný výdaj měly domácnosti v krajích Ústeckém (35,9 %) a Libereckém (28,0 %).

Shrnutí - srovnání s rokem 2015

Podíl osob v čele domácností podle vzdělání v Plzeňském kraji se v roce 2020 oproti roku 2015 nejvíce zvýšil ve skupině se vzděláním nižším středním a vyučením, a to o 2,1 p. b. Naopak podíl osob v čele s úplným středním, pomaturitním a nástavbovým vzděláním klesl o 2,8 p. b. V roce 2020 vlastnilo osobní auto 76,6 % domácností v regionu, oproti roku 2015 vzrostl podíl domácností vlastnících osobní automobil o 1,2 p. b. Podíl domácností, které vlastnily počítač nebo notebook, vzrostl ze 75,7 % v roce 2015 na 80,9 % v roce 2020, tj. zvýšení o 5,2 p. b. Splácení půjček (kromě bytových) představovalo v roce 2020 velkou zátěž pro 3,7 % domácností, oproti roku 2015 byl zaznamenán pokles o 0,8 p. b. Podíl domácností, které neměly půjčky, se snížil z 88,3 % v roce 2015 na 86,2 % v roce 2020, tj. snížení o 2,1 p. b. Podíl domácností, které si nemohly dovolit strávit týdenní dovolenou mimo domov jednou ročně, se v roce 2020 v porovnání s rokem 2015 snížil o 16,6 p. b. Podíl domácností, které nemohly zaplatit neočekávaný výdaj 12 000 Kč, klesl v časové řadě 2015–2020 o 15,1 p. b. V porovnání s rokem 2015 se snížil i podíl domácností, které si nemohly dovolit dostatečně vytápět byt, a to o 4,0 p. b.