Evropská komise: Vycházíme z pandemie silnější, učíme se ze získaných zkušeností

Desítka ponaučení se zaměřuje na to, co je třeba zlepšit a co lze v budoucnu učinit lépe. Výčet ponaučení není vyčerpávající, ale poskytuje první přehled o tom, co je nyní zapotřebí vyřešit ku prospěchu všech Evropanů:

1. Pro rychlejší odhalování a účinnější reakce je nezbytný důkladný celosvětový zdravotní dozor a zdokonalený evropský systém shromažďování informací o pandemii. EU by měla stát v čele úsilí o navržení nového spolehlivého celosvětového systému dozoru využívajícího srovnatelné údaje. V roce 2021 bude spuštěn nový a zdokonalený evropský systém shromažďování informací o pandemii.
2. Jasnější a koordinovanější vědecké poradenství by usnadnilo politická rozhodnutí a komunikaci s veřejností. EU by měla do konce roku 2021 jmenovat hlavního evropského epidemiologa a odpovídající řídící strukturu.
3. Zvýšená připravenost vyžaduje neustálé investice, kontrolu a přezkumy. Evropská komise by měla vypracovat výroční zprávu o stavu připravenosti.
4. Je zapotřebí umožnit rychlejší a snazší aktivaci nouzových nástrojů. EU by měla vytvořit rámec pro vyhlášení pandemického nouzového stavu EU a aktivaci souboru nástrojů pro krizové situace.
5. Koordinovaná opatření by měla být pro Evropu samozřejmostí. Do konce roku by mělo dojít ke schválení Evropské zdravotní unie a měla by být posílena koordinace a provázanost pracovních metod mezi institucemi.
6. K zajištění dostupnosti kritického vybavení a léků jsou zapotřebí partnerství veřejného a soukromého sektoru a silnější dodavatelské řetězce. Počátkem roku 2022 by měl být v provozu Úřad EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) a co nejdříve by měl být zřízen významný projekt společného evropského zájmu týkající se zdraví, který otevře cestu průlomovým inovacím v oblasti léčivých přípravků. Projekt EU FAB by měl EU zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu 500–700 milionů dávek očkovacích látek ročně, přičemž polovina těchto dávek by měla být připravena v prvních šesti měsících pandemie.
7. Celoevropský přístup je nezbytný pro urychlení, rozšíření a zefektivnění klinického výzkumu. Měla by být zřízena rozsáhlá platforma EU pro multicentrická klinická hodnocení.
8. Schopnost vypořádat se s pandemií závisí na trvalých a zvýšených investicích do systémů zdravotní péče. Je nutné podpořit členské státy, aby v rámci svých investic do oživení a odolnosti posílily celkovou odolnost systémů zdravotní péče.
9. Prevence, připravenost a reakce na pandemii jsou pro Evropu globální prioritou. EU by měla i nadále stát v čele celosvětové reakce, zejména prostřednictvím nástroje COVAX. Navíc by se měla zasadit o posílení globální struktury zdravotní bezpečnosti tím, že posílí Světovou zdravotnickou organizaci. Měla by být rovněž rozvíjena partnerství s klíčovými partnery v oblasti připravenosti na pandemii.
10. Je třeba vyvinout koordinovanější a propracovanější přístup k boji proti zavádějícím informacím a dezinformacím.

Další kroky

Tato zpráva o prvních ponaučeních z pandemie COVID-19 poslouží jako podklad pro jednání vedoucích představitelů na červnovém zasedání Evropské rady. Zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie. Komise pak v druhé polovině roku 2021 představí konkrétní výsledky.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Komplexní reakce EU na pandemii měla bezprecedentní rozsah a uskutečnila se v rekordním čase, což dokazuje význam evropské spolupráce. Společně jsme dosáhli toho, co by žádný členský stát EU samostatně nezvládl. Ale také jsme se dozvěděli, co funguje dobře a kde bychom se mohli v případě budoucích pandemií zlepšit. Nyní musíme tyto poznatky využít a zasadit se o změny k lepšímu.“

Místopředseda pro podporu evropského způsobu života Margaritis Schinas dodal: „Navzdory tomu, že je zdravotní politika na evropské úrovni stále v plenkách, byla reakce EU na pandemii rozsáhlá a zahrnovala širokou škálu bezprecedentních iniciativ, které byly navrženy a realizovány v rekordním čase. Naše kroky byly rychlé, ambiciózní a ucelené. Mimo jiné díky bezprecedentní solidaritě orgánů EU, která přispěla k jednotné reakci EU. A to musí být základem pro další práci. Bylo by pošetilé usínat na vavřínech. Dnes vymezujeme konkrétní oblasti, o kterých víme, že v nich můžeme a musíme udělat více, aby bylo možné v budoucnu reagovat na zdravotní rizika účinnějším způsobem. Tato krize může být katalyzátorem další evropské integrace v oblastech, kde je jí nejvíce zapotřebí.“

Komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová se k tématu vyjádřila následovně: „Musíme tuto nebývalou krizi v oblasti veřejného zdraví vidět jako něco, co nás posílí. Klíčové ponaučení z koronavirové krize zní: je třeba přeměnit ad hoc řešení, která byla použita při zvládání krize, na trvalé struktury, díky nimž budeme v budoucnu lépe připravení. Potřebujeme co nejdříve vytvořit silnou evropskou zdravotní unii. V případě ohrožení veřejného zdraví nebo jiné pandemie nelze ztrácet čas. Nouzová opatření se musí stát strukturální kapacitou. Právě solidarita, odpovědnost a společné úsilí na evropské úrovni při řešení hrozeb, které se nás všech stejných dílem dotýkají, nám umožní překonat tuto i budoucí krize.“

Souvislosti

S tím, jak se krize začala rozvíjet, vypracovala EU širokou škálu reakcí v oblasti zdravotní politiky, což dokládá společný přístup k očkovacím látkám prostřednictvím strategie EU pro očkovací látky a iniciativy v rámci celé řady dalších politik. Díky iniciativě „zelených pruhů“ byla zajištěna dostupnost potravin a léčivých přípravků na celém jednotném trhu. Společným přístupem k hodnocení míry infekcí v různých regionech se výrazně posílila konzistentnost testování a karantén. Nedávno byl v rekordním čase sjednán a zaveden projekt vydávání digitálních COVID certifikátů EU, což připravilo půdu pro bezpečné obnovení cestovního ruchu a cestování během tohoto léta i po jeho skončení. EU zároveň přijala rozhodná opatření k řešení hospodářských důsledků pandemie. Tato opatření ve značné míře vycházela ze zkušeností a opatření koncipovaných k řešení předchozích výzev a krizí v hospodářské a finanční oblasti.

Tyto úspěchy však nezakrývají obtíže, s nimiž jsme se potýkali, zejména při zvyšování výrobních kapacit, a to částečně kvůli tomu, že chyběl trvale integrovaný přístup k výzkumu, vývoji a výrobě, čímž se zpomalila počáteční dostupnost očkovacích látek. Ačkoli se tento problém od té doby řeší, jsou ke zmírnění budoucích nepříznivých zdravotních událostí nebo krizí zapotřebí dlouhodobější řešení.

Další informace

Sdělení o využití prvních zkušeností z pandemie COVID-19

Stránky Evropské komise týkající se opatření v reakci na koronavirus

Bezpečné a účinné vakcíny v EU

Digitální COVID certifikát EU: