O. Dědek vidí jako „rozumnější“ nechat v červnu sazby beze změn

Rozhovor s O. Dědkem, členem bankovní rady ČNB
Robert Müller (Reuters 15. 6. 2021)

Ze strany České národní banky (ČNB) by bylo "rozumnější", kdyby na nadcházejícím měnovém zasedání 23. června ponechala úrokové sazby beze změny s tím, jak poslední údaje o inflaci poskytují prostor k vyčkávání, řekl Oldřich Dědek.

Centrální banka drží svou hlavní dvoutýdenní repo sazbu na 0,25 % od loňského května, ale zvažuje, zda začít s utahováním měnové politiky v červnu, nebo až na dalším měnovém zasedání na začátku srpna.

Někteří Dědkovi kolegové ze sedmičlenné bankovní rady se vyjádřili v tom smyslu, že by centrální banka mohla začít se zvedáním sazeb z jejich velmi nízké úrovně již příští týden.

Guvernér Jiří Rusnok dříve uvedl, že česká ekonomika již nepotřebuje podporu v podobě uvolněné měnové politiky, člen rady Tomáš Holub řekl, že by dával přednost zvýšení sazeb již v červnu. Další člen rady Vojtěch Benda řekl, že se růst sazeb znatelně přiblížil, viceguvernér Marek Mora vidí červnové zvýšení sazeb jako možné.

Oproti tomu Dědek nevidí nějaké vzedmutí inflace poté, co meziroční růst cen v květnu zvolnil na 2,9 % po dubnovém skoku na 3,1 %.

"To poslední číslo (inflace) vytvořilo jakýsi větší komfort pro možnost počkat si na další sadu dat," řekl Dědek Reuters s odkazem na data, která vyjdou před měnovým zasedáním 5. srpna.

"Kdybych měl volit z těchto dvou variant (červen či srpen), tak vzhledem k té nejistotě, asi bych měl větší komfort, kdyby to vyčkávání bylo delší," řekl.

Domácí ekonomika vykazuje známky silného oživení ze své nejhlubší recese, jíž prošla v uplynulých čtvrtletích v důsledku globální pandemie COVID-19 a omezení, jimiž se ji vláda a některé velké podniky pokoušely zkrotit.

Zatímco hrubý domácí produkt v prvním kvartále klesl meziročně o 2,1 %, výkon průmyslu – v českém hospodářství klíčového sektoru – v dubnu vylétl o 55,1 % ve srovnání se stejným měsícem loňského roku, kdy protiepidemické restrikce zavřely mnohé provozy, včetně výrobců jako Škoda Auto.

I přes slibné náznaky zotavení Dědek uvedl, že na ochlazování ekonomiky je možná stále příliš brzy.

"Používat měnovou politiku, to vlastně znamená trochu brzdit. A brzdit, když jsme na nějakém tom pomyslném dně? Přeci jenom by bylo lepší, abychom začali brzdit, když se ta ekonomika už nějak zmátořila," řekl.

Utahování měnových podmínek by podle Dědka mohlo také zesílit tlak na financování státního dluhu, již tak zatíženého uvolněnou fiskální politikou vlády.

Květnová makroekonomická prognóza ČNB načrtla zhruba trojí zvýšení sazeb do konce letošního roku, s čímž bankovní rada neměla problém.

Podle forwardových kontraktů trh sází na zhruba dvojí zvýšení sazeb do konce roku, přičemž pravděpodobnost, že hlavní sazba stoupne, již nyní vychází kolem 50 %.

Koruna se od začátku června obchoduje pod hladinou 25,500 za euro, a drží se tak na nejsilnější úrovni od loňského března.

Citace – Člen bankovní rady ČNB Dědek v rozhovoru pro agenturu Reuters

Následuje přepis odpovědí člena bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka v rozhovoru pro agenturu Reuters, který se uskutečnil 14. 6. 2021:

Jednoznačně z ČNB zaznělo, že je na pořadu dne nějaký postup normalizace, návrat k normálním podmínkám, a debatuje se, jak rychle. Někteří členové bankovní rady preferují rychlejší postup, uvidíme, jestli vyvstanou ještě nějaké jiné názory.

Já vycházím z toho, že ať chceme nebo nechceme, ten návrat se bude odehrávat v prostředí, kdy to okolí je zatím v extrémně uvolněném módu. My jsme velmi otevřená ekonomika, která se musí dívat, co se děje v okolí.

Ta normalizace může mít rizika a náklady.

Jako riziko vidím případný dopad na kurz... druhé je dopad na náklady financování státu.

Poslední číslo (inflace) není nějaké neutrální, víceméně všichni byli překvapení. Žili jsme v nějakém módu, že nás ta čísla někam vymrští, že budeme sledovat podobný osud, jako mají v současnosti v Maďarsku nebo Polsku.

My jsme několikrát konstatovali, že tady jsou výrazné inflační tlaky. Je tu směsice inflačních tlaků, u které většina očekávala, že to tu inflaci zvýší, a rozhodování o zvyšování sazeb bude jednodušší.

Ale to číslo alespoň mě osobně trochu zmátlo. Říkám si, inflace se vrátila do tolerančního pásma, jádrová inflace klesla, nicméně si myslím, že teď jsme dominantně ve vleku neměnových vlivů, jako je ropa, ceny potravin.

Zatím se nenaplňuje to všeobecně očekávání, že inflace výrazným způsobem vystřelí vzhůru.

Debata zněla, jestli už přikročit teď na červnovém zasedání, nebo jestli si počkat na srpnovou prognózu. Kdybych měl volit z těchto dvou variant, tak vzhledem k té nejistotě, tak asi bych měl větší komfort, kdyby to datum toho vyčkávání bylo delší.

Akutnost z inflační fronty se najednou trochu otupila. Já jsem byl také připraven s normalizací začít, kdyby ta inflace šla podle těch obecných očekávání. Možná že to přijde.

To poslední číslo (inflace) vytvořilo jakýsi větší komfort pro možnost počkat si na další sadu dat.

Zatím se mi nezdá, že tady hrozí nějaký výrazný inflační boom. Ano, inflace bude vyšší, kolem 3 %. Za normálních okolností by tady nebyla moc velká diskuze. Ale říkám, uvědomme si kontext okolního světa, bezprecedentně hluboké kovidové krize, to je také důležité brát v úvahu.

Otázka: Raději tedy se zvyšováním sazeb počkat?

V tuto chvíli bych se cítil, že mám větší oporu pro nějaké to rozhodování.

Spíš to chápu tak, že ta normalizace by měla být už nastoupený trend, který by už měl mít jistotu, že ho jen tak něco nevykoření.

Otázka: Tedy spíš nechat sazby být v červnu?

Zdá se mi to rozumnější přístup.

Kurz koruny

Kurz v současné době nevytváří to, že by podlamoval exportní výkonnost, ale pokud by ta apreciace akcelerovala z titulu větší atraktivity, tak by to mohlo vést k nějakým možná větším problémům.

Náklady na veřejný dluh

Je to kombinace vlivů. Samozřejmě já si myslím, že tím hlavním důvodem je, že se stát historicky rychle zadlužuje, ale to je další vrstva (možné posilování koruny), k tomu co už nějak objektivně plyne, co je objektivně dáno, tak k tomu by měnová politika dodala ještě nějaké dodatečně zatížení.

Při tak obrovské velikosti dluhu je každý bazický bod znát, to jsou miliardy.

Zejména ta daňová reforma nebyla optimální. Situace vyžadovala nějaké cílené přístupy, ale stalo se. S tím ČNB nic nenadělá.

Bylo by lépe zvedat sazby až v srpnu?

Minimálně bude mít člověk větší komfort zanalyzovat, co se vlastně děje s inflací, jestli skutečně hrozí nějaké vzedmutí inflace.

A koneckonců jedna z důležitých oblastí je, jak jsou nastavena inflační očekávání. Veřejnosti je celkem jedno, jestli za to může ropa, nebo to či ono.

Pokud by inflace šla nějak nad toleranční pásmo, tak by to mohlo vyvolat větší inflační očekávání do budoucna, na to jsou navázány požadavky odboru při mzdovém vyjednávání...

Ale zatím nemám tuhle jistotu.

Také člověk dostane lepší obrázek o tom, jak robustně probíhá to oživení. Samozřejmě je vždy lepší, když začínáte normalizovat měnovou politiku, když ta ekonomika už skutečně demonstruje, že už to dno má za sebou a že ji to nějak neuškodí, nějakým způsobem to nezbrzdí.

Používat měnovou politiku, to vlastně znamená trochu brzdit. A brzdit, když jsme na nějakém tom pomyslném dně? Přeci jenom by bylo lepší, abychom začali brzdit, když se ta ekonomika už nějak zmátořila.