Reakce bitcoinu na jeho uzákonění v Salvadoru je vlažná. Kryptoměna zpevnila jen o 3% – Salvador není Čína ani Musk

Kryptoměna bitcoin dnes dopoledne středoevropského času vůči dolaru zhodnotila zhruba o tři procenta poté, co prezident Salvadoru, Nayib Bukele, tweetoval, že středoamerická země přijala bitcoin jako zákonné, právoplatné platidlo.  

Reakce obchodníků s kryptoměnami na takový na první pohled revoluční krok je tedy poměrně vlažná. Vždyť Salvador je první zemí světa, který se k takovému kroku odhodlává. Podle Bukeleho tak činí, neboť věří, že bitcoin poskytne růstový impuls ekonomice, jež se potýká s nedostatečným rozvojem a dosahem finančních a bankovních služeb.  

Bukele konkrétně například věří, že bitcoin umožní snáze převádět šest miliard dolarů remitencí ročně. Remitence jsou finanční prostředky zasílané ekonomickými imigranty zpět do země původu. Podle šéfa salvadorské centrální banky Douglase Rodrigueze obyvatelé Salvadoru už bitcoin delší dobu používají a není třeba se jej obávat. Jeho slova kontrastují s prohlášeními řady centrálních bankéřů v ekonomicky vyspělejších zemích.    

Například jedna z řídících pracovnic irské centrální banky, Derville Rowlandová, se koncem letošního května nechala v tisku slyšet, že kryptoměny představují „poměrně spekulativní, neregulovanou investici“. Dodala přitom, že lidé by si měli být vědomi, že z důvodu značné kolísavosti kryptoměn mohou o veškerou svoji investici do nich přijít.  

Salvadorská legislativa týkající se bitcoinu, kterou přijal dnes ráno středoevropského času tamní Kongres, má okamžitou platnost. Obchodníci po celé zemi mají ale nyní devadesát dní na to, aby se na přijímání bitcoinových plateb technicky a organizačně připravili.  

Salvador umožní získat trvalé občanství v zemí každému, kdo v zemi investuje alespoň tři bitcoiny. Zatím ale neplánuje, že by kryptoměnu začlenil do svých devizových rezerv.  

Slabší reakce trhu na tak potenciálně přelomový krok pramení z globální atmosféry, která nyní kryptoměny obestírá. Tu určují zejména vlády a centrální banky klíčových ekonomiky, jako jsou Spojené státy nebo Čína. Ty v současné době podnikají kroky směřující spíše k potlačení než podpoře kryptoměn. Ten se tak ze svého cenového maxima takřka 65 tisíc dolarů za kus propadl na poloviční cenu – nyní se prodává za 34 tisíc dolarů. Nepomáhají mu ani tweety a prohlášení vlivné osoby sociálních sítí, Elona Muska, šéfa automobilky Tesla. Ta se totiž od bitcoinu v posledních týdnech zřetelně odvrací, což zdůvodňuje zejména značným zatížením životního prostředí, které jeho těžba vyvolává.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank