Rozpočet EU na rok 2022: urychlení oživení Evropy a pokrok směrem k zelené, digitální a odolné budoucnosti

Jejich kombinovaná kapacita umožní mobilizovat značné investice na podporu hospodářského oživení, zabezpečení udržitelnosti a vytváření pracovních míst. Prioritou tohoto rozpočtu budou ekologické a digitální výdaje, které Evropu připraví na budoucnost a posílí její odolnost.

Komisař Johannes Hahn odpovědný za rozpočet EU k tomu uvedl: „Dnes navrhujeme nebývalou úroveň finančních prostředků na podporu oživení Evropy po zdravotní a ekonomické krizi. Pomůžeme lidem, podnikům a regionům, které byly touto pandemií postiženy nejvíce. Budeme investovat do odolnosti Evropy a její modernizace prostřednictvím ekologické a digitální transformace. Naší hlavní prioritou je vrátit Evropu do správných kolejí, urychlit její oživení a připravit ji na budoucnost.“

Návrh rozpočtu na rok 2022 podpořený nástrojem NextGenerationEU směruje finanční prostředky tam, kde mohou zajistit nejvýraznější přínos, a to v souladu s nejpalčivějšími potřebami členských států EU a našich partnerů na celém světě v oblasti oživení.

Financování pomůže obnově a modernizaci naší Unie tím, že podpoří ekologickou a digitální transformaci, vytvoří pracovní místa a posílí postavení Evropy ve světě.

Rozpočet odráží politické priority EU, které jsou důležité pro zajištění udržitelného hospodářského oživení. Za tímto účelem navrhuje Komise přidělit finanční prostředky na závazky takto:

• 118,4 miliardy eur ve formě grantů z nástroje NextGenerationEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost s cílem zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, posílit udržitelnost a odolnost ekonomik a společností v EU a zlepšit jejich připravenost na výzvy a příležitosti ekologické a digitální transformace.
• 53,0 miliardy eur na společnou zemědělskou politiku a 972 milionů eur pro Evropský námořní a rybářský fond, pro evropské zemědělce a rybáře, ale rovněž s cílem posílit odolnost zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu a poskytnout potřebný prostor pro řízení krizí. Dalších 5,7 miliardy eur z nástroje NextGenerationEU by mohlo být přiděleno na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.
• 36,5 miliardy eur na regionální rozvoj a soudržnost, navýšených o 10,8 miliardy eur z nástroje NextGenerationEU v rámci REACT-EU na podporu reakce na krize a zotavení z krize.
• 14,8 miliardy eur na podporu našich partnerů a zájmů ve světě, z toho 12,5 miliardy eur v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a 1,6 miliardy eur na humanitární pomoc (HUMA).
• 13,1 miliardy eur na výzkum a inovace, z toho 12,2 miliardy eur na stěžejní výzkumný program Unie Horizont Evropa. Na tento program by z nástroje NextGenerationEU mohlo být přiděleno dalších 1,8 miliardy eur.
• 5,5 miliardy eur na evropské strategické investice, z toho 1,2 miliardy eur na klíčové priority (výzkum a inovace, souběžná ekologická a digitální transformace, zdravotnictví a strategické technologie), 2,8 miliardy eur na Nástroj pro propojení Evropy na zlepšení přeshraniční infrastruktury a 1,2 miliardy eur na program Digitální Evropa na utváření digitální budoucnosti Unie. Dalších 1,8 miliardy eur z nástroje NextGenerationEU by mohlo být přiděleno na Program InvestEU.
• 4,7 miliardy eur pro lidi, sociální soudržnost a hodnoty, z toho 3,4 miliardy eur na vytvoření příležitostí ke vzdělávání a mobilitě, 401 milionů eur na podporu umělců a tvůrců v celé Evropě a 250 milionů eur na podporu spravedlnosti, práv a hodnot.
• 2,1 miliardy eur na výdaje na vesmír, zejména na Kosmický program EU, který propojí činnosti Unie v této strategické oblasti.
• 1,9 miliardy eur na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, z toho 708 milionů eur na program LIFE na podporu zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a 1,2 miliardy eur na Fond pro spravedlivou transformaci s cílem zajistit, aby ekologická transformace fungovala pro všechny. Do Fondu pro spravedlivou transformaci by z nástroje NextGenerationEU mohlo být přiděleno dalších 4,3 miliardy eur.
• 1,9 miliardy eur na ochranu našich hranic, z toho 780 milionů eur na Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) a 758 milionů eur na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).
• 1,9 miliardy EUR na podporu kandidátských a potenciálních kandidátských zemí při plnění požadavků procesu přistoupení Unie, zejména prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP III).
• 1,3 miliardy eur na výdaje související s migrací, z toho 1,1 miliardy eur na podporu migrantů a žadatelů o azyl v souladu s našimi hodnotami a prioritami.
• 1,2 miliardy eur na řešení výzev v oblasti obrany a společné bezpečnosti, z toho 950 milionů eur na podporu rozvoje schopností a výzkumu v rámci Evropského obranného fondu a 232 milionů eur na podporu vojenské mobility.
• 905 milionů eur na zajištění fungování jednotného trhu, včetně 584 milionů eur na program pro jednotný trh, a téměř 200 milionů eur na činnosti v oblasti boje proti podvodům, daní a cel.
• 789 milionů eur na program EU4Health pro zajištění komplexní zdravotní reakce na potřeby lidí a 95 milionů eur na mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU), aby bylo možné rychle poskytnout operativní pomoc v případě krize. Na kapacity rescEU by z nástroje NextGenerationEU mohlo být přiděleno dalších 680 milionů eur.
• 600 milionů eur na bezpečnost, z toho 227 milionů eur na Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) určený na boj proti terorismu, radikalizaci, organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě.

Návrh rozpočtu na rok 2022 je součástí dlouhodobého rozpočtu Unie přijatého na konci roku 2020 a usiluje o to, aby se z priorit Unie staly konkrétní roční cíle. Významná část finančních prostředků proto bude věnována na boj proti změně klimatu v souladu s cílem vynaložit na tuto politickou prioritu 30 % dlouhodobého rozpočtu a prostředků z nástroje pro obnovu NextGenerationEU.

Souvislosti

Návrh rozpočtu EU na rok 2022 zahrnuje výdaje v rámci nástroje NextGenerationEU, které budou financovány prostřednictvím půjček na kapitálových trzích, a výdaje kryté z prostředků v rámci dlouhodobých rozpočtových stropů, které jsou financovány z vlastních zdrojů. U druhé kategorie výdajů jsou v návrhu rozpočtu u každého programu uvedeny dvě částky – závazky a platby. „Závazky“ se rozumí prostředky, které mohou být v daném roce přislíbeny ve smlouvách; „platbami“ se rozumí skutečně vyplácené finanční prostředky. V navrhovaném unijním rozpočtu na rok 2022 dosahuje výše prostředků na závazky 167,8 miliardy eur a výše prostředků na platby 169,4 miliardy eur. Všechny částky jsou v běžných cenách.

Skutečné platby z nástroje NextGenerationEU a potřeby financování, u nichž bude Evropská komise hledat tržní financování, mohou být nižší a budou vycházet z přesných odhadů, které se v průběhu času vyvíjejí. Komise bude v nadcházejících měsících i nadále zveřejňovat šestiměsíční plány financování s informacemi o plánovaných objemech emisí.

Nástroj NextGenerationEU, jehož rozpočet činí 807 miliard eur v běžných cenách, pomůže napravit bezprostřední hospodářské a společenské škody způsobené koronavirovou pandemií a připravit EU na budoucnost. Po skončení pandemie COVID-19 pomůže obnovit EU tak, aby byla ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe připravena na stávající i budoucí výzvy. Ústředním prvkem NextGenerationEU je Nástroj pro oživení a odolnost – nástroj pro poskytování grantů a půjček na podporu reforem a investic v členských státech EU. Smlouvy/závazky v rámci nástroje NextGenerationEU lze uzavírat do konce roku 2023; platby spojené s výpůjčkou budou následovat do konce roku 2026.

Poté co všechny členské státy EU schválily rozhodnutí o vlastních zdrojích, může Komise nyní začít získávat prostředky na financování oživení Evropy prostřednictvím nástroje NextGenerationEU.

Další informace

Otázky a odpovědi: návrh rozpočtu na rok 2022

Dokumenty

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 a NextGenerationEU

Úvěrová politika EU