Konec uhlí a atomu v Bavorsku přinese šance I českým firmám

V příštích letech plánuje Bavorsko přestat využívat atomové a uhelné elektrárny. Tato spolková země se proto chystá dál stavět solární a větrné kapacity a budovat přenosové sítě. Vznikají tak příležitosti i pro české energetické firmy.

Koncem příštího roku mají podle harmonogramu ukončit činnost obě poslední bavorské jaderné elektrárny. Foto: Shutterstock

V posledních desetiletích bylo Bavorsko ve výrobě elektřiny samostatné. Od 80. let pocházely dvě třetiny bavorské elektřiny z atomové energie. V příštím roce ovšem mají poslední atomové reaktory Gundremmingen C a Isar 2 ukončit svoji činnost. Kvůli tomu bude potřeba dovážet do Bavorska více elektřiny, či vystavět dostatečnou síť solárních a větrných elektráren. Podle experta Christopha Timpeho z Eko-institutu ve Freiburku bude muset Bavorsko při stejném odběru jako nyní v polovině příštího desetiletí dovážet skoro 40 procent elektřiny především ze severního Německa, aby pokrylo svoji potřebu. V zimě dokonce ještě více, až 70-80 procent.

Kvůli snížení závislosti na dovážené elektřině by měla být ve velkém využita fotovoltaika a větrné elektrárny. V Bavorsku je podle expertů z Eko-institutu dostatek místa a příležitostí pro vybudování této sítě. Díky tomu by mohlo Bavorsko ztrojnásobit svoji fotovoltaickou kapacitu a zdvojnásobit větrnou energii, a získat tak stoprocentní nezávislost. Avšak současný kalkulovaný plán bavorského spolku ochrany přírody takových čísel nedosahuje. I bavorská vláda ve svém návrhu o budoucnosti dodávek energie předpokládá, že velká část elektřiny se bude muset dovážet.

Pravidlo minimální vzdálenosti brzdí větrníky

Výstavbu tak husté sítě zatím neulehčuje ani skutečnost, že současná expanze větrné energie je v Bavorsku téměř na bodu mrazu. Důvodem je politické rozhodnutí, takzvané pravidlo 10H, bývalého bavorského ministerského předsedy Horsta Seehofera (CSU). Na základě této regule musejí větrné turbíny udržovat minimální vzdálenost desetinásobku své výšky od obytné zástavby. Bavorské politické strany jako Svobodní voliči, SPD a Zelení však požadují zrušení této regulace a i Asociace bavorské ekonomiky doporučuje rozšířit větrnou energii kvůli nižším cenám elektřiny.

V zimních měsících by bavorskou elektřinu mohly produkovat plynové elektrárny, jejichž provoz je ale drahý a prozatím ani moc ekologický. Mohl by však snížit dodávky energie zvenčí: se dvěma gigawatty dodatečné výrobní kapacity ze zemního plynu by dovoz elektřiny klesl na 35 procent – za cenu o 18 procent více emisí CO₂. Pokud by Bavorsko přidalo tři gigawatty větrné energie (což by odpovídalo ztrojnásobení současného výkonu větrné energie), mohlo by dosáhnout stejného účinku bez škodlivých skleníkových plynů. Při současném nárůstu plynové a větrné energie by Bavorsko i přesto muselo dovážet 30 procent své elektřiny.

Ve výstavbě solárních elektráren má Bavorsko stále ještě rezervy. Foto: Shutterstock

Až čtvrtinu energie musí Bavorsko dovážet

Bavorsko by tak podle Eko-institutu mělo vyčerpat svůj potenciál ve větru, slunci a zemnímu plynu, aby dosáhlo co nejnižší závislosti na dovážení energie z jiných částí země či ze sousedních států.  Ovšem i tak bude muset Bavorsko dovážet odhadem čtvrtinu energie odjinud. Proto je také pro tuto spolkovou zemi zásadní rozšířit velká elektrická vedení pro transport energie. Českým firmám ze sektoru energetiky, které se zabývají výstavbou solárních a větrných elektráren či elektrického vedení, se zde tak v budoucnu otevírají dveře pro účast na velkých projektech. Dříve či později bude muset Bavorsko síť obnovitelných zdrojů začít budovat, aby do konce roku 2040 mohlo vyrábět veškerou svou energii samo a bez skleníkových plynů.

Zuzana Zechovská, ekonomická expertka, Generální konzulát Mnichov

Jan Kreuter, ekonomický diplomat, Generální konzulát Mnichov