Průmysl má nakročeno k celoročnímu dvoucifernému růstu (Analýza makroindikátorů)

Průmyslová produkce v dubnu meziměsíčně pokračovala v expanzi mírně nad odhady navzdory omezeným dodávkám výrobních komponent. Meziroční srovnání je extrémně silně umocněno loňským propadem. Zahraniční obchod překvapil silným meziměsíčním růstem zejména na straně exportu. Stavebnictví v dubnu setrvalo v útlumu. Z hlediska finančního trhu data z výroby překvapila jen mírně pozitivně.

Průmyslová výroba v dubnu meziměsíčně povyrostla o 1,9 %, což bylo spíše lehce nad naším očekáváním ve výši 1,5 %. V meziročním vyjádření ovšem díky nízké srovnávací základně vypadá růst 55,1 % famózně. Ve srovnání s očekáváním trhu ve výši 54,0 % ale jde o velmi malé pozitivní překvapení. Extrémně vysokými meziročními údaji bychom se ale neměli nechat zmást. Ukazuje to především, jak hluboko výroba vloni klesla a jak rychle se následně zvedla. Hlavní a pozitivní zprávou je, že po březnovém růstu o 2,6 % pokračuje průmyslová výroba v expanzi, i když mírně pomalejším tempem, a přibližuje se úrovním z roku 2019, tedy historickým maximům.

K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba aut, která se loni téměř vypnula a nyní s meziročním růstem 447 % stojí téměř za polovinou celého růstu průmyslu. Výroba pryžových a plastových výrobků přidala meziročně 102 % a produkce elektrických zařízení 64 %.

Neméně spektakulárně působí i pohled na meziroční růst nových zakázek ve výši 90,0 %. Z toho zakázky ze zahraničí vzrostly o 98,6 % a tuzemské o 74,0 %.

Meziroční pokles zaměstnanosti se dále snížil na 2,0 % z předchozího poklesu o 2,8 %. Růst průměrné mzdy v průmyslu zrychlil na 11,3 % y/y z předchozích 5,5 % y/y. I zde je ale patrný především vliv srovnání s loňskou pandemií.

Efekt nízké srovnávací základny bude v dalších měsících rychle slábnout s tím, jak vloni na jaře rychle mizela uzávěra ekonomiky. Důležité ale je, že na meziměsíční bázi bychom mohli vidět pokračování expanze, a to hlavně s ohledem na růst poptávky, který dokládá jak domácí vývoj, tak zejména expanze zahraniční poptávky a zahraničních předstihových indikátorů. Podstatným limitem v průmyslu se staly chybějící komponenty do výroby, což bude jeho letošní výkon limitovat. Problémy s nedostatkem pracovní síly se postupně vracejí zhruba do obrysů srovnatelných s předpandemickým stavem. Naše prognóza pro letošek počítá s růstem průmyslu kolem 9 %. Poslední vývoj ale spíše ukazuje, že by celoroční výsledek mohl být v lehce dvojciferných číslech.

Exporty nabírají na síle

Zahraniční obchod skončil v dubnu s přebytem 19,3 mld. Kč, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 43,6 mld. Kč lepší výsledek. Za tím je opět nízká srovnávací základna, což ale opět ukazuje spíše na to, co se stalo už vloni. Přebytek za duben byl ovšem vyšší než čekal v mediánu trh (14,8 mld. CZK) a citelně výš, než kolik ukazoval náš odhad (3,6 mld. Kč). Meziměsíční růst exportu činil 8,1 % a výrazně tak překonal výkon průmyslu a také růst importu, který ovšem s výsledkem 5,3 % m/m také nelze označit za nízký. Je možné, že docházelo k vyššímu růstu dříve vyrobených zásob, což by indikovalo nižší růst HDP. Je ale otázka, jak tyto dynamiky budou vypadat dalších měsících, kdy vývoj může být značně rozkolísaný zejména s ohledem na váznoucí subdodávky.

Nejvíce je vliv nízké meziroční základny patrný na přebytku obchodu s motorovými vozidly, kdy uzavření automobilového průmyslu v loňském roce výrazně vylepšuje letošní statistiky. Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl tak meziročně o 44,4 mld. vyšší, a to především díky jejich výrazně vyššímu vývozu (o 79,8 mld. Kč). Do kladného salda se v dubnu přehoupla i  bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a s textiliemi. Stejně jako v březnu se i v dubnu na bilanci zahraničního obchodu projevily stoupající ceny na komoditních trzích i větší dovezený objem zemního plynu. Další růst cen ropy ale v letošním roce, ani v tom příštím, již nepředpokládáme, takže tento negativní vliv bude postupně slábnout. Vliv nízké srovnávací základny byl patrný i na tempu vývozu a dovozu. Vývoz v dubnu meziročně vzrostl o 78,3 %, dovoz pak o 49,8 %.

Podobně jako v případě průmyslové výroby bude efekt meziročního srovnání rychle mizet. Podstatné je, že signály rostoucí poptávky ukazují na další expanzi exportu. Nicméně s růstem investiční aktivity by měl nabrat na síle import a měli bychom spíše vidět meziroční zhoršování obchodní bilance.

Stavebnictví stále v útlumu

Stavební produkce v ČR v dubnu po očištění o vliv sezonnosti a rozdílného počtu pracovních dní poklesla meziročně o 4,6 %. V meziměsíčním vyjádření klesla o 1,3 % poté, co v březnu o 3,3 % rostla. Snížila se jak produkce pozemního, tak i inženýrského stavitelství (meziměsíčně o 1,5 %, resp. 0,7 %). Ve stavebnictví tak i v dubnu pokračoval utlumený vývoj a tamní produkce i nadále významně zaostávala za předkrizovou úrovní. Nepomohlo ani mírné rozvolnění protiepidemických opatření, ve formě zrušení zákazu cestovat mezi okresy. K oživení stavební produkce nejspíše dojde až se zpožděním, a to ve chvíli kdy se rozjedou nové investiční projekty. To by mohlo být už v létě, kdy by ekonomika již měla svižně růst a nejistota způsobená pandemií by v důsledku očkování měla rychle klesat. Pozitivním signálem je v tomto ohledu dubnový meziměsíční nárůst počtu nově vydaných stavebních povolení o skoro 7 %. Obnovení produkce ve stavebnictví však bude zřejmě hodně pozvolné a za celý rok tak očekáváme její pokles o zhruba o 1 %, a to hlavně díky slabé první polovině roku.