Elektřina zdraží, přitom české domácnosti i v době pandemie platí za elektřinu suverénně nejvíce v celé Evropě. Bude teď hůř, takže se vyplatí fixace

České domácnosti se musí připravit na razantní zdražení elektřiny, ale také zemního plynu. Cena energií přitom i během pandemie byla v ČR poměrně. Za elektřinu platí Češi vzhledem ke své kupní síly nejvyšší cenu v Evropě. 

Nyní navíc na burze citelně zdražuje velkoobchodní elektřina, meziročně i více než polovinu. Její zdražení pocítí na svých peněženkách řadoví odběratelé z řad domácností, a to i ještě letos. Letos v druhé polovině roku a začátkem roku příštího tak elektřina, ale i plyn pro domácnosti zdraží až o deset procent. To znamená, že průměrná domácnosti dá za elektřinu o 1400 korun ročně více než nyní, plyn jí pak zdraží ročně o tisícikorunu. Zvláště v případě elektřiny se vyplatí cenu nyní fixovat, třeba na tři roky, neboť její cena poroste nejen letos, resp. v roce 2022, ale také v letech 2023 a 2024. 

Obyvatelé České republiky přitom již v době pandemie platili a platí suverénně nejvyšší cenu za elektřinu v celé Evropě. Vyplývá to z aktuálních mezinárodně srovnatelných údajů Eurostatu (zde). České domácnosti, které spotřebovávají 1000 až 2500 kilowatthodin elektřiny ročně, platily loni průměrně 4,66 koruny za kilowatthodinu. Po přepočtu dle parity kupní síly měny, který umožňuje mezinárodní srovnání, jde o suverénně nejvyšší cenu v celé Evropě. Jedná se o skoro pětinu vyšší cenu, než jaké čelí po přepočtu dle parity kupní síly měny domácnosti v zemi s druhou nejvyšší cenou elektřiny v EU.

Často se například uvádí, že v Německu je elektřina příliš drahá. Jenže po přepočtu dle parity kupní síly měny stála loni kilowatthodina v Německu tamní domácnosti o 37 procent méně než ty v ČR. Navíc se nůžky mezi cenou elektřiny v Česku a v Německu od roku 2014 opět spíše postupně rozevírají, než aby se přivíraly. Probíhající éra přechodu na obnovitelné zdroje, například větrné a solární, tak Němcům elektřinu v porovnání s Čechy nezdražuje, jak se často tvrdí, naopak ji zlevňuje (viz graf níže).

Elektřina v ČR vyšla domácnosti dráž než ty německé dokonce i bez přepočtu dle parity kupní síly měny. V Česku loni bez tohoto přepočtu stála kilowatthodina dle Eurostatu v uvedeném pásmu roční spotřeby průměrně 0,18 eura. V Německu to bylo 0,17 eura.

Po přepočtu dle parity kupní síly se však cenový „náskok“ ČR dramaticky zvyšuje na uvedených 37 procent cenového rozdílu. Přepočet dle parity kupní síly měny přitom poskytuje objektivnější srovnání než prostý přepočet dle směnného kursu, neboť zahrnuje použití přepočtových koeficientů, které odstraňují působení nejen různých směnných kursů, ale i rozdílných cenových hladin.

Uvedené pásmo spotřeby od 1000 do 2500 kilowatthodin elektřiny ročně je nejadekvátnější, neboť zahrnuje domácnosti s běžnou spotřebu elektřiny. Běžná tuzemská domácnost spotřebuje 1100 kilowathodin na osobu ročně na osvětlení a elektrospotřebiče, 200 kilowatthodin na vaření, 1000 kilowatthodin na ohřev vody a 110 na vytápění. Ne všechny domácnosti ale elektřinu používají ke všem uvedeným účelům.

I když cena elektřiny pro domácnosti v ČR aktuálně meziročně zlevňuje, její zlevnění, k němuž dochází kvůli pandemii mezinárodně, není tak výrazné jako v jiných evropských zemích.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)