Tuzemská inflace v květnu pravděpodobně zůstala mírně nad 3 % (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Inflace v ČR podle našeho odhadu v květnu zůstala mírně nad 3 %, když i nadále působil výrazný meziroční růst cen pohonných hmot. Jádrová inflace by měla po otevření obchodů a služeb v meziměsíčním vyjádření mírně zrychlit, její vývoj je však spojen s velkou mírou nejistoty. Tuzemská průmyslová produkce a maloobchodních tržby v dubnu pravděpodobně meziměsíčně vzrostly, když pomohlo mírné rozvolnění protiepidemických restrikcí. Konečný odhad vývoje evropského HDP v prvním čtvrtletí by podle nás mohl přinést nepatrnou vzestupnou revizi ukazující na mezičtvrtletní pokles ekonomiky o 0,3 %. Druhé čtvrtletí by již mělo být ve znamení rostoucího evropského hospodářství, což by měly potvrdit červnové indikátory Sentix a ZEW. Evropská centrální banka však zatím zůstává hodně opatrná a ve čtvrtek nastavení měnové politiky rozhodně měnit nebude. Americký Fed bude tento týden sledovat především tamní inflaci, která by podle našeho odhadu měla vzrůst skoro k 5 %.

Americká inflace podle našeho odhadu zrychlila k 5 %

V tomto týdnu bude zveřejněno velké množství tuzemských indikátorů, z nichž nejdůležitější bude zcela jistě čtvrteční inflace za květen. Ta by již mohla naznačit jakým směrem se po otevření obchodů a služeb vydaly spotřebitelské ceny a vyplatí se tak sledovat nejen celkový růst, ale i jeho strukturu. Na celkovou meziroční inflaci i nadále významně působil růst cen pohonných hmot a ta tak pravděpodobně setrvala mírně nad třemi procenty. Vliv nízké srovnávací základny loňského roku na meziroční růst cen u čerpacích stanic by však měl v květnu vrcholit a poté postupně slábnout. V opačném směru působila srovnávací základna na meziroční vývoj jádrové inflace, která v květnu podle našeho odhadu klesla z 3,4 % na 3,2 %. V meziměsíčním vyjádření se však růst jádrových cen podle nás zvýšil po sezónním očištění z 0,3 % na 0,5 %. Vliv mohlo mít právě výše zmíněné opětovné otevření ekonomiky, jehož vliv by měla tlumit skutečnost, že k němu došlo až zhruba v polovině měsíce. Samotná jádrová inflace je však spojena s větší mírou nejistoty, když spotřebitelské ceny budou zřejmě po otevření obchodů a služeb vykazovat vyšší míru volatility. Regulované ceny a ceny potravin by měly oproti loňsku zůstat přibližně beze změny.

Dnešek přinese indikátory informující o stavu české ekonomiky v dubnu. Zveřejněna bude průmyslová a stavební produkce, a také bilance zahraničního obchodu. Průmyslová produkce začala v březnu opět meziměsíčně růst a v expanzi (oproti předchozímu měsíci o 1,5 %) podle našeho odhadu pokračovala také v dubnu. V meziročním srovnáním by mělo dojít k oslnivému růstu o více než 50 %, když loni v dubnu ekonomika dosáhla svého dna a zavřen byl z velké časti právě i průmysl. Stavebnictví sice pravděpodobně stále zaostávalo za předkrizovou úrovní produkce, ke zmírnění jeho meziročního poklesu by však mohlo pomoci oživení v oblasti inženýrského stavitelství dané vyššími vládními investicemi. Zítra budou zveřejněny tuzemské maloobchodní tržby, jejichž objem bez zahrnutí prodejů aut podle nás vzrostl v dubnu meziměsíčně o více něž 3 %. Pomohlo zrušení zákazu cestovat mezi okresy i vyšší spotřebitelská důvěra. Registrace aut však byly v dubnu slabší a tržby za prodej automobilů tak pravděpodobně rostly meziměsíčním tempem nepřevyšujícím jedno procento. Mírné oživení domácí poptávky by se mělo podepsat i na nižším přebytku dubnového zahraničního obchodu. Ač duben přinesl rozvolnění ve smyslu mírnějších pravidel pro pohyb osob, obchody a služby zůstaly ještě zavřené a tuzemská míra nezaměstnanosti podle metodiky MPSV se tak podle nás pohybovala poblíž 4 %.

Výše zmíněné měsíční indikátory bude pozorně sledovat hlavně Česká národní banka (ČNB), která podle vyjádření svých představitelů váhá, zda zvýšit sazby již červnu nebo až v srpnu. My si myslíme, že na zasedání 23. června zůstanou sazby ještě beze změny a k jejich prvnímu zvýšení dojde až v srpnu. Více k tomu píšeme zde https://bit.ly/3pfyGPK. O dění ze světa měnové politiky však tento týden nepřijdeme, ve čtvrtek totiž zasedá Evropská centrální banka (ECB). Ta pode nás ponechá nastavení měnové politiky beze změny a její komunikace by se měla i nadále nést ve skrze holubičím tónu. ECB bude pravděpodobně stále zdůrazňovat názor, že jakékoli úvahy o snižování množství nakupovaných aktiv jsou podle ní v tuto chvíli předčasné.

Mimo ECB, budeme na evropském kontinentu sledovat především červnové indikátory ekonomického sentimentu. Jak celoevropský Sentix, tak také německý ZEW index by měly odrážet zlepšující se epidemickou situaci, zvyšující se proočkovanost populace a s tím související nižší míru restrikcí. Očekává se tak jejich růst a v růstu by měly pokračovat také německé tovární objednávky za duben. Zveřejněn bude i konečný odhad vývoje HDP v eurozóně v prvním letošním čtvrtletí, a to včetně struktury. Zde očekáváme revizi ve směru mírně lepšího vývoje a mezičtvrtletní pokles evropské ekonomiky by tak měl být revidován z  0,6 % na -0,3 %. Důvodem je zlepšení odhadu pro italskou ekonomiku a výrazný růst ekonomiky Irska (mezičtvrtletně o 7,2 %). Z hlediska struktury lze předpokládat, že za poklesem ekonomiky stála hlavně spotřeba domácností, na kterou působily silné restrikce převládající na začátku roku ve většině evropských států. Za oceánem bude stejně jako u nás nejdůležitějším číslem tohoto týdne inflace. Ta v dubnu vyskočila nad 4 %, když jsme byli svědky zejména výrazného nárůstu cen služeb poté, co došlo k jejich opětovnému otevření. V růstu inflace pravděpodobně pokračovala rovněž v květnu a podle našeho odhadu vyšplhala až na 4,7 %.

Zdá se, že na finančních trzích začaly prázdniny o měsíc dříve

Podle dění na finančních trzích v minulém týdnu to vypadalo, že letní prázdniny začaly o měsíc dříve. Pozorovat jsme totiž mohli velmi nízkou obchodní aktivitu. V USA a Velké Británii se minulé pondělí dokonce neobchodovalo vůbec, když v těchto zemích slavili státní svátek. Euro vůči dolaru v průběhu týdne ztratilo necelé jedno procento a klesaly i akciové trhy, ten americký o zhruba půl procenta.

Zveřejněná data o tuzemském HDP, náladě v průmyslu a průměrné mzdě nechala korunu chladnou a v jejím vývoji se odrážel zejména právě zmíněný pohyb eura k dolaru a ta tak ve výsledku za celý týden oproti euru nepatrně oslabila. Domácí indikátory vysílaly smíšené signály. Zatímco zpřesněný odhad HDP potvrdil nad očekávání dobrý výkon ekonomiky v prvním čtvrtletí a květnové PMI překonalo veškeré odhady, tak růst průměrné mzdy naopak za odhady zaostal. Více jsme o zveřejněných datech HDP psali zde https://bit.ly/2RZ0hbz a vývoj na českém trhu práce jsme pak komentovali tady https://bit.ly/3uTrOse.

Z globálního úhlu pohledu byl minulý týden sledován především úterní první odhad květnové inflace v eurozóně a v pátek zveřejněné statistiky z amerického trhu práce. Evropská inflace vzrostla v souladu s očekáváními z 1,6 % na 2,0 % a poprvé od konce roku 2018 dosáhla cíle ECB. Poblíž dvou procent by se podle nás měla inflace v eurozóně pohybovat po celý letošní rok, v roce příštím by však už měla klesnout zpět k jednomu procentu. Květnový počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru USA opět zklamal, nicméně méně než v dubnu. Nových pracovních míst vzniklo 559 tis., zatímco trh jich čekal o zhruba 120 tis více. Míra americké nezaměstnanosti klesla z 6,1 % na 5,8 %. Dolar se v reakci na americká čísla posunul ke slabším hodnotám.