Růst mezd v prvním letošním čtvrtletí zpomalil (Analýza makroindikátorů)

Růst průměrné mzdy v ČR v meziročním vyjádření zpomalil v prvním letošním čtvrtletí z 5,3 % na 3,2 %. Důvodem bylo zejména odeznění vlivu mimořádných odměn ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče, jenž byly vyplaceny v průběhu čtvrtého čtvrtletí a vedly k výraznému zvýšení průměrné mzdy. Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které se odrazilo v růstu čistých příjmů a v nižším tlaku na zvyšování mezd v soukromém sektoru. Proti tomu pak jen z části působil předem ohlášený růst tarifních platů od začátku roku v sektoru veřejném, především pak ve zdravotnictví a školství. V reálném vyjádření se průměrná mzda zvýšila o 1,0 % po předchozích 2,6 %. Zaměstnanost po přepočtu na plné úvazky oproti loňsku i nadále klesala, tempo tohoto poklesu se však zmírnilo z 2,4 % na 1,4 %.

Ve srovnání s odhady analytiků, kteří očekávali růst reálných mezd v průměru o 1,7 %, je dnešní výsledek mírně negativním překvapením. My jsme patřili na trhu k nejoptimističtějším, když naše prognóza předpovídala jejich zvýšení v reálném vyjádření o 2,8 %. Je však nutné dodat, že na odchylce prognóz od skutečného vývoje se významně podílela revize růstu průměrné nominální mzdy ve čtvrtém čtvrtletí. Zatímco původně ČSÚ uváděl růst o 6,5 % meziročně, nyní už hovoří pouze o 5,3 %. Níže byl revidován celý loňský rok, a to z původních +4,4 % na pouhých +3,2 %. Tolik nicméně činila i loňská inflace a v reálném vyjádření tak mzdy v roce 2020 stagnovaly. Směrem vzhůru byl naopak revidován rok 2019, kdy mzdy vzrostly v nominálním vyjádření o výrazných 7,9 %, což je o 1,5 pb více než před revizí. Dnešní údaj naopak potěšil Českou národní banku, která očekávala nárůst průměrné reálné mzdy právě o jedno procento. Zpomalení mzdové dynamiky na začátku roku by tak mohlo zmírnit nutkání centrálních bankéřů urychlit zvyšování úrokových sazeb. My počítáme s prvním zvýšením základní repo sazby o 25 bb v srpnu a důvody proč rozebíráme v našem speciálním reportu, který je k dispozici zde https://bit.ly/3pfyGPK.

Meziroční růst nominálních mezd ve veřejném sektoru podle našeho odhadu zpomalil z 12,6 % na 4,9 %, v soukromém sektoru pokračoval utlumený vývoj a mzdy se zde zvýšily pouze o 2,6 %. Ve váhově významném zpracovatelském průmyslu mzdy vzrostly o 2 %, tedy o něco méně než ve čtvrtletí před tím. Zároveň však výrobní sektor nabíral zpět některé pracovníky, když zde došlo ke zmírnění poklesu zaměstnanosti ze 4,0 % na 2,5 %. Zaměstnanost i nadále klesla také ve většině odvětví tržních služeb. Rekordmanem mzdového vývoje je stále odvětví ICT, kde se průměrná mzda v prvním čtvrtletí zvýšila o 4 % a ještě rychleji pak rostla v předchozích dvou čtvrtletích. Činnosti v oblasti nemovitostí sice vykázaly růst průměrné mzdy o více než 10 %, avšak po předchozím několik čtvrtletí trvajícím poklesu. U řady odvětví soukromého sektoru k vyššímu meziročnímu růstu mezd navíc pomohla nižší srovnávací základna loňského roku. Svižný růst mezd a zaměstnanosti pokračoval ve zdravotnictví a školství.

Meziroční růst mezd pravděpodobně opět zrychlí ve druhém čtvrtletí. Nejenže bude působit vliv nízké srovnávací základy loňského druhého čtvrtletí, kdy mzdy podle revidovaných údajů klesaly v nominální i reálném vyjádření (před revizí přitom data hovořila o růstu nominálních mezd o 0,7 %), ale do hry znovu vstoupí odměny zdravotníkům. Ty byly jako ocenění za druhou vlnu pandemie z velké části vyplaceny v dubnu. S tím, jak dochází k rychlému rozvolňování ekonomiky, lze však předpokládat, že k oživení mzdového růstu by mohlo dojít také v soukromém sektoru. Zde byl růst mezd v průběhu pandemie relativně utlumený.